Tip na archi-trip: Čtyři perly Jaroslava Fragnera v Nespekách. A krásné chaty
V příštích týdnech vám budeme přinášet tipy na cyklo a pěší výlety za architekturou – na léto se mohou hodit. Tady je první z nich od redaktora a architekta Jana Bureše. Nespeky, kam se vydal na kole, nabízí hned čtyři vily od architekta Jaroslava Fragnera. Cesta vede podél Sázavy, rájem chat a chatek.
Jan Bureš , 22. 6. 2023
Do Nespek jsem se chystal vypravit již delší dobu. Fragnerův místní odkaz, jsem znal a vzdálenost Nespek od Prahy se jevila jako ideální pro sobotní cyklovýlet. Vydal jsem se tedy vlakem z Prahy do Říčan, a z Říčan na kole do Nespek, kam jsem dojel kolem desáté hodiny dopoledne. Moje první zastávka směřovala rovnou za hlavním cílem výletu, na ulici táhnoucí se podél řeky Sázavy, která se nazývá příhodně, Frágnerova. Název ulice je však chybný, správná verze architektova jména je s krátkým a, ale k oficiální opravě zatím nedošlo.
Více k tématu
Jaroslav Fragner, jeden z nejvýznamnějších tvůrců meziválečné moderny, pedagog, člen legendární levicově orientované umělecké skupiny Devětsil a jeden z členů Puristické čtyřky, avantgardní skupiny, kterou tvořil společně s Karlem Honzíkem, Evženem Linhartem a Vítem Obrtelem, pro Nespeky prvně vypracoval územní plán. To souviselo také s úkolem rozparcelovat pozemky, koncentrujících se okolo dnešní ulice Frágnerova. Parcely vymezovaly kamenné zdi, jejichž fragmenty dodnes najdeme podél jednotlivých pozemků. A na čtyřech z těchto pozemků, navrhl Fragner čtyři zcela odlišné domy pro své známé z Prahy.
Atmosféra středomoří – Letní dům se soláriem Milči Mayerové, 1936
První z domů, který jsem navštívil, byl letní dům se soláriem pro Milču Mayerovou. Milča Mayerová, významná avantgardní tanečnice a členka Devětsilu, byla Fragnerovou první ženou. Jelikož měla ráda svůj klid, mimo hektičnost života metropole, byl pro ni malý letní dům v Nespekách ideálním místem. Dům jako takový, není z ulice příliš nápadný, ovšem co hned zaujme, je jeho rozlehlá a krásná zahrada. Nízký jednopodlažní dům se do ulice staví bílou fasádou, ve které se kromě vstupních dveří nachází jen malá okna. Dům tak z ulice poskytuje dostatek soukromí a celý se otevírá do velké zahrady směrem k řece.
Na domu jsou na první pohled patrné vlivy středomořské architektury. Skoro jako by se zde dům náhodou objevil z přímořského letoviska v Itálii, kam architekt podnikl po studiích několik cest za architekturou a kulturou, ke které měl velice blízko. Okolní zahrada učaruje každému. Nádherná rustikální kamenná pergola s terasou, tyrkysové okenice, hrubá bílá omítka, která na slunci doslova září a lehkost, kterou dům působí, mu dodávají nadčasový vzhled. Zároveň dům doslova srostl se svým okolím, a není možné si jej odmyslet. Dům dodnes rekreačně obývá rodina potomků z větve architektova bratra Jiřího, která se o dům stará s ohromným citem.
à la Corbusier - Letní vila J. Moráka (Movila), 1932-1933
Druhý a nejstarší dům hovoří zcela odlišným tvaroslovím. Jednoduché puristické tvary jednotlivých kvádrů, podélná oka a na tenkých sloupech vynesená hmota druhého patra, která pod sebou vytváří prostor kryté terasy, to vše silně odkazuje na Le Corbusiera a jeho pět bodů moderní architektury. Dům opět působí v prostředí středočeské obce jako vetřelec. I přesto se svým okolím vytváří harmonický celek. Tento dům aktuálně prochází rekonstrukcí, což je patrné i z fotek, a jeho uvědomělý majitel se ve spolupráci s architektem snaží s velkým úsilím navrátit dům do původního stavu.
Rustikální Francie – Dům pro Jiřího Fragnera, 1938-1940
Třetím domem je dům pro architektova bratra, významného pražského chemika, lékárníka a farmaceuta Jiřího Fragnera. Dům je z ulice velice nenápadný, částečně i proto, že jej pohltila romanticky neudržovaná divoká zahrada. Kamenný sokl, hnědá barva, sedlová střecha a dřevěné okenice dodávají stavbě pevný rustikální charakter, který jako by odkazoval na tradiční vesnické domy severní Francie. Ve spojení s divokou zahradou, ve které se dům schovává, působí až romantickým dojmem. Skoro jako by jej zde zanechal na plátně své krajinomalby Antonín Slavíček.
à la Frank Lloyd Wright – Vila továrníka Orlického (Orvila), 1938-1940
Poslední dům je ze všech největší. Na rozdíl od vlivu Le Corbisiera je zde ihned patrný vliv Franka Lloyda Wrighta, velikána architektury 20. století, jenž je mnohými považován na prvního, skutečně moderního architekta. Vila se do ulice obrací nenápadnou fasádou, kterou částečně zakrývá živý plot. „Wrightovské“ horizontální linie střech otevírají dům do rozlehlé zahrady směrem k řece. Materiálům opět dominuje kámen a dřevo. Dům byl jako jediný za minulého režimu znárodněn a po určitou dobu jej využívalo ministerstvo zahraničí. Naštěstí se dům vrátil do rukou původních majitelů, kteří mu vytrvalou pílí navrátili zašlý lesk.
Chameleon moderní architektury
U všech Frágnerových domů platí, že abyste si je mohli naplno vychutnat, je dobré je obejít i z druhé strany podél řeky, kde vede nezpevněná cestička. Zde se vily otevírají zahradě a odkrývají svou plnou krásu moderní, přesto velice pokorné architektury. Všechny čtyři domy tvoří se svým pozemkem a vzrostlou, všemi barvy zářící zahradou jeden harmonický celek. Všechny čtyři zároveň ukazují jednak talent, všestrannost a chronologický vývoj tvorby Jaroslava Fragnera, ale také jeho cit pro specifické místo, potřeby a vkus jednotlivých klientů. A v neposlední řadě také fakt, že namísto dogmatika moderní architektury, byl Jaroslav Fragner spíše určitým chameleonem, který dokázal vedle „korbisiérovské“ vilky mistrně navrhnou dům inspirován tradiční středomořskou architekturou. Být nadčasový, a zároveň pokorný, trvalý a věcný, to je jedna z hlavních hodnot opravdu kvalitní architektury, která je mimočasová.
Krásné chaty
Nespeky, ale nenabízejí pouze čtyři perly Jaroslava Fragnera. Nalezneme zde několik pozoruhodných rodinných domů, a tak určitě stojí za to, si malou obec poctivě projít a koukat přitom kolem sebe. A pokud se (stejně jako já) při jízdě na kole rádi kocháte a lehko vám učaruje vernakulární architektura, doporučuji při návratu zpět do Prahy zvolit trasu kolem Sázavy. Natrefíte zde na nespočet malebných, různorodých, barevných a lidově-veselých chat a chatek, které vás možná stejně jako mě, donutí opakovaně sesedávat z kola a fotit a vstřebávat tak příjemnou atmosféru spojení místní architektury a přírody.
Praktické tipy:
- Cesta: vlakem z Prahy do Říčan a pak na kole 25 km do Nespek
- Všechny domy se nacházejí ve Frágnerově ulici
- mají zde i příjemnou kavárnu Cukr & Bič v původně zemědělském stavení
- Zpátky ulicí Ledecká, kolem Zbořeného Kostelce, až do Jílové u Prahy, odkud jede přímý vlakový spoj zpět do Prahy
- Celkem je to asi 45 km – s obědem a návštěvou Nespek program právě na jeden den
