Chata z Tygřích ostrovů

Uměle vytvořené a přitom přirozené

Projekt je umístěn do volné krajiny. Jednoduchá rámová konstrukce, jež tvoří základ pro „skládačku“ plných a otevřených ploch – ať už v podobě zasklení či zastřešených teras, zapadá do nekomplikovaného přírodního rámce. Myšlenka vytvoření místa k bydlení v tomto přírodním prostoru těží z nového architektonického využití jednoduchých linií a jejich zasazení do krajiny. Tato stavba plní svou primární funkci lidského příbytku, ale současně se stává nedílnou součástí okolní krajiny, čímž svému základnímu významu dodává další rozměr.

Kontext

Autoři specificky vnímají vztah prostoru a času na tomto výjimečném místě. Ten je dle jejich vnímání určen výrazem a pohybem, díky proměně stavby v čase nebo vlivem měnící se polohy a intenzity slunečního světla. Expresivní pojetí objekt charakterizuje jako stavbu, která otevírá zcela nový prostor. Přirozený prostor přestává existovat, aby se přetvořil ve zcela nový.

Přeměněná příroda a limitující představy

Typickou charakteristikou tohoto objektu je skutečnost, že dochází k jiskření mezi již existujícím a zcela novým – orámováním interiéru okolní krajinou. Z vnitřních prostorů a terasy se tak pozorovateli otevírá malba – obraz vytvořený samotnou přírodou. Jako sochařské dílo v krajině však působí i samotná stavba. Tím tak vzniká vzájemné propojení a splynutí. Jak bude stavba degradovat, bude se proměňovat její vnímání v prostoru.

Propojení a pohyb

Chata je navržená pro šest majitelů, kteří zde přebývají někdy jednotlivě, někdy ve skupinách. Je tedy myšleno na neutrální prostor, který umožňuje provozovat nejrůznější rekreační činnosti a současně je zde zachován původní ráz místnosti jako klíčový prvek při novém využití prostoru. Celá stavba je pojatá jako soubor odlišných prostorů - místností. Je zde takzvaný primitivní nebo pospolný prostor, prostor-objekt, rekreační prostor, prostor určený k hloubání a pragmatický prostor.

Architekti z ateliéru ATOT Arquitectos se snažili vytvořit dům, který by existoval v rámci okolního prostředí, byl jeho součástí a přirozeně se do něj začleňoval. Tato specifická architektura má za cíl propojit vnitřní a vnější svět. S tímt ostře kontrastuje chata coby stavba, která přetrvává, stavba, která je představitelkou obnovené interpretace symbolismu a tradice ostrovních chatek. Jsou zde použity typické místní materiály, ale i přesto, že se jedná o objekt, který významně kontrastuje s okolím, neztrácí své hřejivé kouzlo, které láká k přebývání.