Chalupecký
Výstava Ceny Jindřicha Chalupeckého je pokaždé jiná. Už jen tím, že se střídavě koná v Praze a Brně, což je jeden z posledních záchvěvů nepragocentrického pojetí kultury. Posledních několik let je výstava finalistů ceny čím dál bombastičtější a stává se událostí roku na poli současného umění. Otázka je, je-li tomu tak dobře, protože máme před sebou výrazně selektivní a specifický výběr autorů, u nichž není nejmenší důvod pořádat skupinovou výstavu. Umělce pojívá snad jen jejich věk, jímž je cena omezena.
Ladislav Zikmund-Lender , 11. 11. 2008
Loňská koncepce byla v tomto ohledu skvělá, každý umělec měl svou malou výstavu na jiném místě. Nevýhodou bylo, že téměř nikdo nebyl dostatečně vytrvalý, aby obešel výstavy všechny. Letos se koná výstava v Domu umění města Brna. Pohromadě. Finalisty nepojí letos jenom věk, ale i pohlaví, máme před sebou pouze mužský výběr. Neřešíme tak konečně otázku, zda je ženské umění lepší než mužské, zda se liší, zda existuje, zda se věnuje jiným/„svým“ tématům. Letošní výstavu kurátoroval jeden z předních odborníků na současné a moderní umění Tomáš Pospiszyl. Základním pojítkem mezi tak rozdílnými díly a koncepcemi je čas. Každé dílo, každá instalace pracuje s pojmem času a spojuje galerijní prostor, reálné tady a teď, s prostorem dříve nebo později, nebo pořád. Problematické mi ale přišlo, když takto precizně „časoprostorově“ vystavěná výstava druhý den po vyhlášení vítěze toto nijak nereflektovala. Nahlížení na představenou instalaci přece vybrání „toho nejlepšího“ jistě poznamená a výstavní dobu přetne ve dvě půli.
TIHLE 2008, Pět svázaných chlapů
Vítězný Radim Labuda se na výstavní přehlídce prezentoval s dvěma projekty: instalace TIHLE 2008, Pět svázaných chlapů – na pěti žíněnkách se na obrazovkách odehrávala bandáž (svázání) pěti mužů na týchž žíněnkách na tomtéž místě; THE OTHER 2008 – filipínský mladík dostal zaplaceno, aby byl každý den 2 hodiny na skypu a povídal si s návštěvníky výstavy. Obojí se vyjadřuje k relativitě galerijního prostoru, kde umělecké dílo se nemusí odehrávat souběžně s časem diváka, nebo naopak může vstoupit do času mnohem delšího, než je reálný čas diváka.
Letošní výstava je velmi zajímavá, i když pánská záležitost, osobně mě překročení časoprostorových limitů galerijní návštěvy trochu iritovalo. Tím líp.
foto: www.jchalupecky.cz
