Chalupářem proti své vůli
Koupě starých objektů se většinou pojí s jasnou představou, co od nich očekáváte. Jejich rekonstrukce vychází z odborně zpracovaného projektu a nechybí ani předběžný rozpočet. Nechceme vám vymlouvat osvědčené praktiky, pouze vám představit historický objekt, jehož rekonstrukce probíhala „naruby“. Výsledkem je ale dům, který nejenže zaujme svým exteriérem, ale nabízí i příjemné bydlení ve vkusně zařízených prostorách.
Alena Vondráková , 11. 7. 2006
Jak to všechno začaloNáš fotograf Lubomír Fuxa původně hledal pomocí realitní kanceláře v blízkosti Prahy objekt, který by mu posloužil jako ateliér, který by nebyl skoupý na metry čtvereční. V nabídce ho zaujal historický objekt se špejcharem v obci Budyně honosící se titulem královské město. Ani při osobním setkání dům nezklamal, naopak zapůsobil příjemným, klidným prostředím, které nabízel.Už hodně pamatujeNa vstupní bráně domu si můžete přečíst letopočet 1617, ale jeho základy pamatují podstatně starší časy. Zmíněný letopočet vypovídá o době, kdy byl objekt přestavěn, a to nejspíše z důvodu, aby se uvolnil vjezd do hradu. Základy pocházejí tak ze 14., možná dokonce 13. století. Nejen vysoký počet „křížků“, ale i fakt, že dům byl nějaký čas neobydlen a hodně dlouho se mu nedostalo patřičné péče, měly na svědomí, že byl ve značně zuboženém stavu. Nový majitel ho původně, alespoň v dohledné době, nehodlal rekonstruovat. Měl v úmyslu pouze provést jednodušší úpravy, které by umožnily jeho obyvatelnost. Všechno se však vyvíjelo zcela jinak, že předpokládal. „Pozval jsem elektrikáře, aby udělal novou zásuvku, a dozvěděl jsem se, že bude třeba udělat nové veškeré rozvody,“ vzpomíná. Ukázalo se, že dům, pokud má poskytovat přijatelné bydlení, se bez rekonstrukce neobejde. A nezůstalo pouze u elektriky. Situace se zachránila v hospoděNechat si provést rekonstrukci dodavatelsky, není laciná záležitost, zvláště v případě historického objektu. Volila se tedy druhá možnost, a to svépomocí. Jenže i to bylo složitější, neboť investorem byl laik ve stavebním oboru, neovládající devatero řemesel, který navíc neměl po ruce příbuzné a známé, kteří by pomohli, jak to na vsi chodí. Našlo se však jiné klasické řešení. Jak a co se provést se zchátralým domem se Lubomír Fuxa dozvěděl v hospodě. Tam se probralo, co objekt potřebuje, tam se nasmlouvaly potřebné řemeslnické práce. Sám investor si vzal na starost zahradu, která byla zastavěna několika nalepenými přístavky.Od podlahy po střechuV domě, v němž se doposud získávala voda z vlastní studny pomocí klasické pumpy a který měl pouze suché WC, se dělaly rozvody vody, kanalizace a plynového topení. Kdo má zkušenosti s chalupařením, moc dobře si dokáže představit, co to v domě se stěnami z kamene o tloušťce více než jeden metr znamená. Rekonstrukce skutečně probíhala od podlahy po střechu. S výjimkou jedné místnosti se v celém domě měnily podlahy, které tvoří masivní dřevo a v koupelnách keramická dlažba. Objektu byla vyměněna střešní krytina. Pálené tašky pocházející z „bouračky“ svojí patinou korespondují s vizáží historického objektu. Dům získal i nová dřevěná okna. Zvenčí se oblékl do příjemně modré fasády a také v interiéru byla odstraněna silná vrstva staré malby a pořízena nová. Zpět k původní dispoziciOdstranění příček, které byly postaveny někdy v minulém století, znamenalo návrat k původní dispozici. V průchodu z ulice do zahrady se nacházejí hlavní vstupní dveře. Ze zádveří lze vstoupit do spíže a do kuchyně, z níž je pak rovněž přístup do prostorné koupelny. Místnosti v přízemí s okny do ulice patří kavárně. „Ta se využívá pouze příležitostně, když se sjedou přátelé a známí,“ říká investor.Přízemí s patrem spojuje staré kamenné schodiště, ale lze vstoupit i ze zahrady – přes terasu. Na patře jsou dvě místnosti vyhrazeny ateliéru. Ze síně navazující na terasu, se vstupuje pokoje pro hosty, fotokomory, ložnice i nejpoužívanější obytné místnosti – pokoje. Na patře se rovněž nachází šatna a malá koupelna s toaletou. Vkusná jednoduchostDům je vybaven minimem nábytku – starými kusy i nábytkem ještě vonícím novotou. Vkusné vybavení a celkové pojetí prostor napovídá, že investorem, ale i bytovým architektem v jedné osobě je v tomto případě umělecký fotograf. „Někteří lidé vše, co jim doma překáží, odvezou na chalupu. To jsem nechtěl,“říká Lubomír Fuxa. Na otázku, co mu náročná rekonstrukce dala, odpovídá, že už by se nikdy do ničeho podobného nepustil. Na druhou stranu je přiznává, že je rád, že má kam z Prahy utéci.Lubomír Fuxainvestor a fotografUž když jsem uviděl uviděl na fotografii, říkal jsem si, to je ono. Když jsem se na něj zajel podívat, cítil jsem pohodovou atmosféru, charisma, které vyzařoval. Tak jsem se vlastně nechtěně stal chalupářem.Psáno pro časopis Domov.Před proměnou, po proměně | Posezení bez konvencí | Klasický šarm secese | Příčky určují dispozici | Novinky "skleněných cihel" | ...Čáry máry ...sádrokarton! | Jak si došlápnout na slunce | Když slunečník nestačí | Elegantní hi-tec | Léto plné her | Chalupářem proti své vůli | Dům prodchnutý světlem | Okna nejen z plastu | Okna se dřeva nevzdávají | Okna do nebe | Přestěhujte kuchyň na zahradu! | Zahrada pod pohyblivým stínem | Kráska v bílém