Cena Petra Parléře 2012 - 1. kolo - Valašské Klobouky Antonína Procházky

Umístění v soutěži

první koloNávrh č. 10Téma: Valašské KloboukyAutoři: LP projekce s.r.o., Ing. Antonín Procházka

Historické souvislosti

Samotné náměstí bylo založeno v roce 1356, jako nové město. Již z pověstí lze konstatovat, že náměstí mělo velký význam, je zde umístěna městská kašna, ke které se váže pověst o založení Klobúk. Náměstí o straně 130 m je velkolepým prvkem, kolem nějž stojí celá řada významných staveb. Mírně svažitý terén otvírá pohled na panorama Bílých Karpat. Špalíček budov uprostřed náměstí dává celému prostoru řád a směr pohybu. Odnepaměti mělo město právo trhu, které bylo uplatňováno zejména v tomto prostoru.

Základní principy

Návrh vychází z historického kontextu založení města v čtvercovém půdorysu.Hlavní komunikační osy pro automobily jsou dány křížením os Z-J a J-V. Pěší doprava na náměstí vytváří trasu ve tvaru písmene L a uzavírá tak čtvercový půdorys náměstí. Právě tato trasa sahá hluboko do historie a předznamenává přirozený tok funkcí na Masarykově náměstí ve Valašských Kloboukách.

Náměstí je rozděleno na tři díly, Z nichž každý představuje vlastní funkci, která je pro daný prostor přirozená.Vše navíc podporuje nové uspořádání dlažby. Toto jednoduché uspořádání vychází z konceptu "kamenného náměstí", kdy je plocha řešena v jedné výškové úrovni. V maximální míře bude použita původní dlažba z kostek, které budou kladeny nově v různých směrech do rastru z nových kamenných desek.

Na náměs se nachází špalíček budov, který dělí celou plochu na dvě části. Návrh zohledňuje toto rozdělení, avšak zvýrazněním hlavních pěších tras podporuje plochu náměstí jako celek.Vytváříme ze stávajícího horního náměstí (dosud zde bylo parkoviště) veřejný prostor, který zároveň reflektuje hlavní pohledové osy. Kašna se stává centrem horní poloviny náměstí, na ni navazuje historický pranýř, přesunutý více do centra (jeho významnost je zřejmá z historických pramenů).

Celý prostor náměstí graduje v severním cípu u sochy Jana Nepomuckého. Střed dvou komunikačních os v tomto bodě zároveň udává směr nejvýznamnějším budovám města - kostel Povýšení svatého kříže, kde jsou uloženy ostatky Jana Nepomuckého, Líbalova vila, fara. V tomto směru došlo též k vybudování nové budovy finančního úřadu a právě do těchto míst ústí komunikace propojující staré město s náměstím. V připravovaných záměrech města se připravuje nová bytová výstavba v nedaleké lokalitě za koupalištěm.Socha Jana Nepomuckého bude osazena na nový kamenný sokl, který v letních měsících vybízí na chvíli se zastavit a pokochat se krásným panoramatem protějších hor.Historické dominanty se tak plně zapojují do dění na náměstí. Od kašny jako centra horního náměstí lze v kolmém směru bud' projít ke kostelu přes průchod kolem domu č.105 (nyní podnikatelský inkubátor) nebo průchodem vedle muzea až k Mariánskému sloupu.

V návrhu se promítá několik kompozičních os, které je důležité podpořit. Jedná se hlavně o pohledové osy, osy směru pohybu pěších a automobilové dopravy.

Kolem špalíčku budov je klidová zóna s parkem, posezením, zastávkou autobusu a malým pódiem pod spořitelnou. Klidová zóna přechází plynule ve veřejný prostor pro setkávání, kde může člověk přijít do kontaktu s ostatními lidmi, může zde taky jen projít, pozastavit se, setrvat chvilku ať už na lavičkách pod stromy, či ledabyle rozmístěnými na prostranství před muzeem.Tato společenská zóna navazuje na prostor s čilým městským životem, místem pro obchod a shromažd'ovaní. Má největší rozlohu, je zde navržen prostor pro městské tržiště, či v případě některé ze slavností tradičně pořádaných na náměstí prostor pro podium.

Dopravní řešení

Cílem návrhu je racionalizace celého dopravního řešení na náměstí, vypořádat se s velkou hustotou automobilové dopravy v klidu a navržení lepší organizace průjezdu autobusů a automobilů.Dle zadání vyplývá, že autobusové nádraží je zapotřebí zachovat v centru. V návrhu však dojde k odstranění stávající diagonály - komunikace, která dělila náměstí na dvě části. Tím se náměstí sjednotí, nebude docházet k dříve časté kolizi aut s chodci a docílíme bezbariérovosti plochy tím, že bude probíhat celá v jedné výškové úrovni bez obrubníků. Parkoviště na horním náměstí bude eliminováno tak aby nezabíralo nejhodnotnější část celého prostoru.Parkovací plochy jsou podél SZ strany náměstí, odděleny sloupky, příjezd i výjezd z parkoviště probíhá v jednom místě, je zde omezena rychlost na 20 km/h a před vjezdem na parkoviště je umístěn zpomalovací práh. Další plochy pro parkování jsou vymezeny v prostoru za KD Klobučan. Vzdálenost tohoto parkoviště od náměs vyrovnává pěší průchod vedle KD Klobučan.Počet aut na náměstí se z původních 105 zmenší na 29. Nová parkovací plocha za KD Klobučan poskytuje dalších 12 parkovacích stání.Aby byly však dostatečně nahrazena všechna odstraněná parkovací stání, byla by nejvhodnější výstavba parkovacího domu v blízkosti náměstí. Vhodnou polohou je například plocha dnešního staveniště (parc. 155 - není však v majetku města) a s ní sousedící další parc. 4414 a 149/2. Tento parkovací dům by měl vjezd z ulice Československé armády a celé náměs by pak mohlo být pěší zónou.

Urbanistický koncept

Návrh vychází z původních historických souvislostí, z hlavních komunikačních os, které rozdělují náměstí na funkční zóny. Je zde také patrná gradace celého prostoru podpořená Iiniemi v dlažbě.

Z klidové části - parku kolem muzea lze projít až k nejvyššímu bodu náměstí, k soše Jana Nepomuckého, odkud lze pozorovat krásné panorama Bílých Karpat. Odtud lze dojít ke kostelu či k dalším pozoruhodným stavbám, odtud lze dojít do starého města. Linie uprostřed náměs zároveň definuje hlavní pohledové osy, propojuje nejcennější prvky drobné architektury, které byly v minulosti nepříliš viditelné procházejícímu člověku. Hlstorie se najednou dostává na povrch, vrací se na náměstí energie pohybu lidí tak jako to bylo v dávných časech. Lze se zde zastavit, projít, setkat se s lidmi.

Klidová zóna vybízí k odpočinku, park kolem muzea lze využít i jako letní čekárnu na autobus. Průchod mezi muzeem propojí parčíky nad i pod spořitelnou a zároveň zde vzniká další pohledová osa (kostel - zákostelí - městská kašna - muzeum - mariánský sloup - městský úřad).

Náměs je v celé ploše řešeno jednoúrovňově, nevznikají zde žádná omezení ani v průběhu konání pravidelných společenských akcí na náměstí jako je Mikulášský jarmark, nebo Setkání muzikantů v Bílých Karpatech. V tomto čase zabírají trhy celou plochu náměstí, pódia bývají postavena v jihovýchodní části.

Běžný městský trh lze nyní vymezit podél severovýchodní strany náměstí, tam, kde dříve parkovala auta, v blízkosti stávající komunikace pro zásobování, v zóně s funkcí služeb a obchodu.

Celý koncept podtrhuje zvolený minimalistický mobiliář, rozmístění svítidel, laviček a ostatních prvků. 

 Hodnocení poroty

Návrh deklaruje vesměs sympatické ambice, z jejichž definování je patrné pochopení současných problémů Masarykova náměstí. Porota se ovšem neztotožňuje s nástroji, kterými se autoři rozhodli tyto problémy řešit a své ambice tak naplnit.Snaží se sice zviditelnit existující autentické historické památky a stopy, zapojit je do nových souvislostí, do nové kompoziční hry. Tato hra je ale příliš komplikovaná a z hlediska funkčních a estetických kvalit náměstí je jaksi „navíc“. Díky ní se náměstí rozpadá a drobí na subprostory, ztrácí sílu hlavního městského prostoru. Přispívá k tomu i prohlášení některých částí za parčík. Pojednání zadního traktu podnikatelského inkubátoru působí rozpačitě. Jako by se po překombinované kompozici náměstí invence vyčerpala. Autorům se už nepodařilo tomuto prostoru vtisknout vlastní identitu. Paradoxně nejautentičtěji působí Zákostelí, kam autoři téměř nezasahují.