Cena Petra Parléře 2012 - 1. kolo - Masarykovo náměstí ve Valašských Kloboukách
Tento projekt obnovy centra Valašských Klobouk, který měl pořadové číslo 1, se bohužel do druhého kola soutěže nedostal, neboť podle poroty ve výsledku nenaplnil své záměry.
Jiří Löw , 15. 2. 2013
Umístění v soutěži
první koloNávrh č. 1Téma: Valašské KloboukyAutoři: Doc . Ing. arch. Jiří Löw, Ing. Grosošová Radka, Ing. Chlebovská Sandra, Ing. Svobodová Markéta
Předmětem urbanisticko-architektonického řešení je Masarykovo náměstí ve Valašských Kloboukách, které se nachází v srdci jižního Valašska. Řešené území zahrnuje plochu čtvercového náměstí, prostranství okolo kostela Povýšení svatého Kříže a tzv. Zákostelí - prostor mezi náměstím a kostelem. Náměstí se mírně svažuje k jihovýchodu a je pomyslně rozděleno na horní a dolní špalíčkem budov situovaných v jeho středu. Náměstí se otevírá krásnému panoramatu hřebenu Bílých Karpat.
Struktura zástavby je do jisté míry stabilizovaná. Současnými problémy náměstí jsou:
- neefektivní uspořádání,
- nesourodost nedokončených úprav a zásahů,
- roztříštěnost jednotlivých ploch, přítomnost nevyužívaných míst,
- organizace dopravy
diagonální vedení komunikace vytváří prostorovou bariéru, parkovací místa zabírají téměř celou plochu horní části náměstí, narušení systému dopravy v klidu,
- absence kvalitního veřejného prostoru.
Návrh se zaměřuje především na :- vytvoření podmínek pro setkávání, společenský a kulturní život,
- vymezení funkčních ploch náměstí,
- chodce a jejich přednostní roli v městském prostoru,
- reorganizaci dopravy.
Situace
Hlavním záměrem návrhu bylo vytvořit reprezentativní prostor určený pro setkávání a společenský život. Návrh klade důraz na sjednocení prostoru a jednoduchost řešení.
V horní části náměstí je vytvořena jednotná klidová zóna s odpočinkovými místy pod korunami stromů, které oddělují obslužnou komunikaci od pěší zóny. V prostoru horní části náměstí jsou podtrženy historické dominanty pomocí dlažby, navržených výsadeb či nasvětlení.
Špalíček budov uprostřed náměstí je usazen do kompaktní travnaté plochy se skupinami a solitéry stromů. Na jihovýchodním okraji je pak ve svahu vytvořeno odpočívadlo s výhledem na panorama Bílých Karpat. Z hlediska prostupnosti a provázanosti byl kladen důraz na pohodlný pěší průchod mezi budovou muzea a městského úřadu. Pro pomník československé vzájemnosti bylo z důvodu podtržení urbanistického a architektonického významu špalíčku a sjednocení plochy nalezeno nové důstojné místo v západním cípu Masarykova náměstí.
V dolní části náměstí je zachováno autobusové nádraží, z provozních důvodů je přesunuta zastávka na jeho jižní okraj. Mariánský sloup je v návrhu obklopen výsadbou lip, pod jejichž korunami je vytvořeno příjemné místo pro pěší.Po obvodu celého náměstí jsou zachována a obnovena stromořadí lip, která sjednocují tento mimořádný prostor.
Hodnocení poroty
Návrh správně analyzuje současný stav prostoru a pojmenovává jeho základní problémy. Autoři považují za nevhodnou především nesourodost a roztříštěnost tohoto prostoru. Sjednocení se snaží docílit hlavně výsadbou stromů po obvodu náměstí (s odkazem na historický stav) a scelením povrchů vějířovitě kladenou dlažbou.
Výsledné působení však dostatečně nenaplňuje tyto záměry. Efekt vymezení náměstí stromořadím oslabuje nepravidelná výsadba stromů v okolí vnitřního špalíčku a chaoticky působící pozice stromů v okolí mariánského sloupu.
Nevhodné se jeví umísťování rozměrem malých tvarově různorodých travnatých ploch.
Za diskutabilní lze považovat také vizuální vyloučení pomníku Jana Nepomuckého z prostoru náměstí výsadbou dvou solitérních stromů.
Zůstává také nenaplněna ambice výraznějšího propojení náměstí s prostorem v okolí kostela Povýšení sv. Kříže.
