Cena Bohuslava Fuchse: oceněný projekt | Pavilon U Buku

Na prvním stupni výuky architektonického navrhování systematicky uplatňujeme celostní přístup, rozvíjející individuální talent studentů v návaznosti na znalosti, které studenti získali předchozím studiem. Především proto inspirace přichází z celého spektra tvůrčích a vědních oborů lidské činnosti i z nauky o živé a neživé přírodě. Tato směs polarit je výborným výchozím bodem pro sestavení skladby úkolů, které v našem semináři individuálně obměňujeme. Spíše než výsledný estetizovaný objekt je náš seminář zaměřen na nastartování a rozvoj koncepčního tvůrčího procesu.

V úvodu jsme se zaměřili na reflexi lidského pohybu při navrhování prostoru s ohledem na jeho proměnlivost v čase. Čas a prostor jsou dvěma odlišnými filtry, skrze které zkoumáme svět. Smyslem bylo vnímat statický prostor dynamicky, podle svalového napětí, stlačení, koncentrace, akcelerace, relaxace, meditace, tanečních kroků apod. Výsledkem byl koncepčně navržený prostor ohraničený stěnami s otvory.

Ve druhé části jsme se věnovali přepisu předlohy do tektoniky a hledání a nalézání poučení, principů a zákonitostí platných v uspořádaném světě, jenž nás obklopuje. Společně se studenty jsme hledali poučení v předmětech, rostlinách, nerostech, stavbách živočichů apod. Prostřednictvím vědeckých skic a rozboru fotografií jsme zachycovali řídící prostorovou geometrii a vysledované axiomy následně prostřednictvím modelování z papíru převáděli do architektonických forem a struktur. Tuto metodu dále rozvíjíme ve výuce vyšších ročníků při řešení komplexních parametrických struktur v měřítku 1:1.

Modelování a skicování nám jsou nástroji, umožňující nám v závěru racionálně spojit výstupy jednotlivých dílčích úkolů s koncepčními myšlenkami do fyzické podoby - návrhu stavby na konkrétním místě. Metodou vytváření dílčího segmentu a řešením metody prostorového růstu jsme směřovali k návrhu dřevěné stavby lidského měřítka s důrazem na řešení detailů.

Podobným způsobem se v základech architektonického navrhování věnujeme i dalším tématům. Zajímá nás, ne vnější forma, ale logika a čistota vnitřního uspořádání, rozmanitost forem není naším cílem. Podstatný je pro nás soulad tvaru, prostoru a materiálu. V našem semináři se spíše učíme notám a přehrávání stupnic, podobně jako studenti na konzervatoři. Samotná hudba přijde až později (J. Albers).