Cena Bohuslava Fuchse: oceněný projekt | Otisk
Studentský projekt Davida Helešice, jenž si vysloužil uznání poroty soutěže O Cenu Bohuslava Fuchse, připomíná originálním způsobem příběh dvou barokních kaplí.
EARCH.CZ , 22. 6. 2015
Obsahem práce je připomenutí příběhu dvou zaniklých barokních kaplí. Kaple se nacházely v blízkosti obcí Dolní Dunajovice a obce Perná v příhraniční oblasti Mikulovska. Jejich příběh již skončil, na nás je v tomto okamžiku poslání ho znovu připomenout. Jako život, který má počátek ve zrození a konec ve smrti, má i architektura svůj život. Počátek těchto kaplí sahá do období baroka, ve kterém měly důvod vzniku. Smrt nastala po uvolnění principů baroka a mocenských změnách.
Tyto poutní kaple společně s malou sakrální architekturou, která k nim odkazovala, vtiskly krajině charakteristickou stopu a přetvořily ji. Můj návrh se pokouší oživit tento příběh jednoduchým otiskem krajiny a spojením míst bývalých kaplí a chovat se ke krajině stejně velkoryse.
Tyto otisky z betonu otisknou krajinu a zůstanou v ní, postupně se s ní spojí a také v ní zemřou. Druhá část analogicky odkazuje na zvýraznění cesty k poutním místům. Tato instalace 14 balónů se v krajině objeví v období mezi svátky Sv. Antonína (13.6.) a SAv. Rocha (16.8.) a bude na ně upozorňovat.
„Ovšem, že dost dobře nevím, ale žiji, jsem a jdu, než budu smrtí ukončen. Mám rád tento svět, chci býti dobrý, chci svému blaženství, napomáhati všemu lepšímu, ničemu dobrému neškoditi. Jsem - i když nedosti vědomý. Jdu - i když kulhavě! Není toho mnoho, ale je to alespoň něco. A toto všechno je člověkovou dospělostí, jejím štěstím a moudrostí.“
Josef Čapek: Kulhavý poutník
Putujeme krajinou a setkáváme se s jejími obyvateli, nasloucháme jejich „společné“ paměti. Z pohádek a pověstí se dozvídáme, kdo tu dříve žil čestně a kdo kradl, na koho se lepila smůla a kdo měl štěstí, ve kterých skalách sídlili zlí duchové, kde je ukryt poklad nesmírné ceny, která rostlina tiší všechnu bolest, proč se ten který dům, údolí nebo hora tak jmenuje nebo co se může stát, když přicházejí mraky od západu. Od náhodných kolemjdoucích, místních „postaviček“, svérázných průvodců, farářů nebo servírek z hospody na náměstí pak zase rady, kam nechodit a kam se podívat, komu věřit a na koho se obrátit... Skládáme tyto střípky vědění spolu se vším, co jsme tu spatřili a prožili v jeden souvislý příběh - vzpomínku. Vzpomínku, díky které se sem budeme moci kdykoli vrátit a cítit se tu jako doma.
„Otisk zanechaný v krajině námi je budoucím otiskem krajiny dalším generacím.“
- Autoři: David Helešic
- Země: Česká republika
- Škola: FA VUT
- Datum projektu: 2015