Cena B. Fuchse III.: Příběhy místa – Mendlovy zahrady
Jedním z finálových projektů soutěže o nejlepší projekt letního semestru 2011/12 mezi studenty Fakulty architektury VUT v Brně se stal návrh oživení klášterní zahrady brněnského Mendelova muzea.
Hana Typltová , 5. 6. 2012
Mendelova zahrada - koncepce
Johann Gregor Mendel je považován za otce genetiky, jednoho z nejdůležitějších vědních oborů současnosti. Důstojnost tohoto „titulu“ a složitost dané problematiky nás může svádět k představě Mendela jako vážného vědce zavřeného v nějaké laboratoři. Cílem projektu Mendelových zahrad je představit Mendela jako člověka, který se denodenně staral o zahradu, věčně měl boty od hlíny a svým rostlinám přezdíval „moje děti“.
Mendelovy zahrady ukazují návštěvníkovi všechny druhy rostlin, se kterými tento mnich pracoval, od nádherných okrasných květin po nejobyčejnější zeleninu. Zároveň slouží jako vzdělávací pomůcka – nejmenším dětem ukazuje, kde se vlastně berou plodiny, které ony znají jen z regálů supermarketů, starším představuje různorodost a vývoj forem jednotlivých druhů rostlin.
Ve východní části zahrady je terén upraven do teras, zde jsou pěstovány různé druhy rostlin. V západní části je v přirozeném svahu ovocný sad.
Klášterní zahrada – koncepce
Klášterní zahrady jsou zajímavým dokladem historického vývoje zahradní architektury. Středověký pojem hortus conclusus označoval uzavřenou zahradu, která byla metaforou ráje – byla proto oddělena od okolního hříšného světa zdí, budovou kláštera nebo hradbami. Součástí klášterní zahrady byla obvykle zahrada lékařská (hortus medicus), mniši ale pěstovali i rostliny užitkové (zeleninu, ovoce) a dokonce i okrasné. Klášterní zahrada plnila samozřejmě také funkci kontemplační, sloužila mnichům k modlitbě a rozjímání.
Nejinak je tomu i v případě augustiniánského kláštera v Brně na Starém Městě. Zahrada oddělená vysokou cihlovou zdí od ruchu Mendelova náměstí dnes již ale plní jinou funkci, než je užitková zahrada. Jedná se v podstatě o park, vhodný k procházce, posezení a rozjímání. Důležitá je i funkce kulturně vzdělávací, zastoupená působením Mendelova muzea.
Cílem projektu je, co nejvíce podpořit dnešní charakteristiku klášterní zahrady, a to výraznějším zapojením muzea do dimenze celého kláštera prohlídkovým okruhem v exteriéru a vybudováním nových zákoutí pro relaxaci. Stejně jako v muzeu, bude se v zahradě přecházet od jednoho exponátu k druhému (jednotlivé pavilony).
Jako odkaz na dřívější funkci klášterní zahrady a působení Mendela v ní bude fungovat druhá část projektu – Mendelovy zahrady v jižním svahu nad klášterními budovami.
název Příběhy místa – Mendlovy zahrady
autor Hana Typltová
vedoucí práce prof. Ing. arch. Ivan Koleček
soutěž Cena Bohuslava Fuchse III.
semestr letní 2011/12
umístění finalista
Cena Bohuslava Fuchse je studentská soutěž, kterou pořádá Studentská obec Fakulty architektury VUT v Brně. Jedná se o cenu za nejlepší studentský ateliérový projekt. Je udílena dvakrát ročně nezávislou porotou, v zimním a letním semestru.
- Autoři: Hana Typltová
- Země: Česká republika
- Škola: FA VUT
- Město: Brno
- Datum projektu: 2012