CEMEX BETONOVÝ DŮM - tým 18
Projekt týmu 18 ve složení Martina Tlamsová na kontroverzní téma Masarykovy čtvrti v pražské části Troja.
Martina Tlamsová , 14. 11. 2011
Jedná se o dvoupodlažní rodinný dům v městské části Praha - Trója. Tato čtvrť je známá díky svým klidem a pohodovou atmosférou, kterou umocňuje množství zahrad, které se zde nacházejí. Je zde také množství přírodních památek, ale zároveň i mnoho velkých reprezentativních vil.
Dům naruby se snaží skloubit oba tyto charaktery území - reprezentativnost s pohodlností a přírodou. Zároveň však nenarušuje linii pražského panoramatu a bere na sebe roli jakési odhalené skály, která svah doplňuje. K dotvoření tohoto přírodně prorůstajícího efektu byl vybrán pohledový beton, který má na fasádě hrubší strukturu. Beton je propsán i do interiéru, kde příjemně konstrastuje se zelení venku, bílým nábytkem a tmavým dřevem. Celkově je tak rozehrána hra barev, stínů a struktur, která se v průběhu roku neustále mění.
Lokalita Masarykovy čtvrti, ve které se nachází řešená parcela, se na rozprostírá v městské části Praha - Trója. V této městské části se nachází množství dominantních míst, které utvářejí jedinečný genius loci. Dominantním prvkem v této oblasti je příroda, ať už v zastoupení botanické zahrady nebo zahrady zoologické, množstvím přírodních památek, parků a vinic. Na utváření prostoru se výrazně podílí i řeka Vltava, která dělí Tróju a Holešovice. Architektonickými dominantami jsou Trojský zámek a kaple Sv. Kláry, která je viditelná z mnoha míst v Praze a spolupodílí se tak na tvorbě pražského panoramatu. Zároveň se na formování místa podílí i fakt, že se jedná o městskou část velmi blízko centru města - směrem na jih, přes vodu. Ze severní strany na přírodní a klidnou Tróju navazuje silně urbanizované sídliště Bohnice, které svojí masivnost dává tušit již z dálky, avšak při pohledu z Tróji, která se nachází na úbočí kopce, není mnohdy vidět. Díky tomuto nepřístupnějšímu terénu se zde stále nacházejí opuštěná a kouzelná místa. Tato místa ale na druhé straně nahrávají kriminalitě. Opuštěnost místa a jeho neprostupnost je zapříčiněna i obrovskou rozlohou botanické i zoologické zahrady, které tak staví bariéru přirozenému pohybu lidí, nehledě na fakt, že přes den, v návštěvní hodiny, je Trója prakticky neprůjezdná, kvůli špatné dopravní obslužnosti těchto velkých turistických atrakcí. Problémem Masarykovy čtvrti je nemožnost průjezdu aut, kvůli rozšiřování botanické zahrady. Další problémy čtvrti pak vycházejí z rozdílného názoru na využívání pozemků - pohled vlastníků, botanické zahrady, městské části... V našem návrhu je k areálu botanické zahrady přistupováno jako k veřejnému prostoru, ve smyslu Petřína, kde jsou jistá pravidla a uzavíratelné, placené zahrady, které spojuje veřejný park, v němž vede obytná ulice, která obslouží Masarykovu čtvrť. V návrhu je také počítáno s novou parcelací, která by lépe vyhovovala možnostem a potřebám místa. Při podrobném zkoumání lokality jsem vyhodnotila samotné místo s jeho výhledy za natolik unikátní, že určitá ztráta komfortu, vyjádřena vzdáleností nekterých parcel a objektů od komunikace je zanedbatelná, protože genius loci mluví sám za sebe. Zároveň zde byla snaha minimalizovat dopad výstavby na pražské panorama, což vedlo k myšlence vedení komunikace pozvolna uhlopříčně z kopce dolů a domů, které budou využívat kopce pro své maximální ztracení se v terénu. Domy by měly představovat jen odhalený skalní masiv.
Dům naruby - jedná se o objekt, který má ve vertikálním směru zaměněno pořadí funkcí, než je běžné. V nástupním 2 np se nachází společenská část domu - obývací pokoj s kuchyňským koutem, záchod, schodišťová hala, šatna a technická místnost. Obývací pokoj je z celé hmoty vysunut do prostoru tak, aby získal co nejlepší výhled -“oko“ je nasměrováno na Pražský hrad- tím směrem je také natočen celý objekt. V této výškové úrovni jsou umístěny dvě terasy, vzniklé na stropě spodního patra a také díky sklonu terénu. Ve spodním patře (1np) jsou umístěny soukromé části domu, ložnice, dvě koupelny, záchod, šatna a menší obývací pokoj. Z pokojů je přístup na spodní terénní zlom, na další terasy. Tento obrácený koncept byl zvolen, jak kvůli přístupové pěší cestě která vede územím, ale hlavně kvůli výhledu a využití místního genia loci. Soukromí ve spodním patře je zajištěno dřevěnými posuvnými žaluziemi, které zabrání nejen nechtěnému pohledu dovnitř, ale také přehřívání objektu v letních měsících. Objekt využívá své polozapuštěné polohy k úspoře energií a při vhodně zvolených oknech bude dosahovat pasivních stadardů. K objektu přináleží ještě polozapuštěná garáž, na jižní straně pozemku, jež přiléhá k obytné ulici. Konstrukce objektu je monolitická stěnová, povrchy jsou z pohledového betonu. Střešní plášť je navržen jako pochozí střecha s vegetační úpravou
Podpořte své favority i v hlasování na Facebooku zde!
