Butik na Perštýně
Jeden z Letních Olověných Dušanů 2011 byl udělen autorovi šestipodlažního objektu do proluky v ulici Na Perštýně, která vynikla na hranici dvou konfliktních urbanistických plánů, a sice původního a poasanačního parcelování.
Oldřich Sládek , 8. 11. 2011
Do všech jeho podlaží je umístěn butik, až na poslední patro, kde je kancelář managera obchodu. Dům je navržen z tepelně izolačního betonu bílé barvy, který umožňuje realizaci jinak technicky nevyhovujících detailů. Svou výškou nepřevyšuje okolní zástavbu až na přilehlý barokní domek, přez který ale „vykukuje“ do nároží. Ustupující horní patro zmenšuje hmotu domu při pohledu z ulice a dává domu definitivní korunu. Nezastavěním přední trojúhelníkové části parcely vzniká záliv určený pro vstup do budovy, umožňuje využití uliční fasády jako výkladce v plném rozsahu. V tomto zálivu je ponechán vzrostlý strom a vytvořena betonová lavice. K domu náleží i zahrada ve dvoře, kde jsou umístěny tři skulpturální objekty sloužící jako stolky pro případné recepce.
Výraz domu si hraje s estetikou české architektury počátku dvacátého století. Alegorie kubismu je zde spojena s jasným konstrukčním výrazem, neboli vše co je vidět je nosná konstrukce, a to jak v estetickém, tak i v technickém smyslu slova. Tektonika domu je jasná, pochopitelná a logická. Dům se snaží být jak důstojným obyvatelem ulice, tak i dostatečně reprezentativním objektem pro plnění funkce prodeje luxusního zboží.
Komentář poroty
Kompozice hmoty domu sama o sobě i ve vztahu k okolí skvělá. Socha dům, která zaplní, saturuje, povýší a uklidní do té doby neharmonické místo. Členění hmoty působí velmi svěže, kontrastně, svébytně a autonomně. Jako modulor členění použil autor římsy vedlejšího domu, super výsledek. Dům působí kmetsky vyrovnaně a zdánlivě bez respektu k okolí, které je ale obohohaceno jeho kompoziční kvalitou a spolu s ním harmonicky rezonuje.
O dalším nic, další není. Funkční schéma a dispozice nepřesvědčívé, konstrukční systém v podstatě není žádný. Návrh považuju za jeden z mála u kterého stojí za to, aby pomohli další s tím, aby dům vůbec mohl stát a vypadal jak bylo původně v plánu, protože autor to asi neumí. Skulpturálním tvořením autor riskuje, že jeho domy budou kompromisní …jak mělo být a jak se postavilo. Oldřichu Sládkovi doporučuju, pokud chce stavět domy, aby si osvojil i kus stavebního řemesla. K návrhu domu patří i to, že vím, nebo mám představu, jak ho postavit – je to součástí podstaty domu. Pokud řemeslo neovládne a do reality budou návrhy přiváděny někým jiným, pak i když se bude dít s maximální ochotou a dobrou vůlí, nelze zaručit, že domy nebudou falešné a nepoctivé, nebudou tím, čím se zdálo že jsou, čím měly být.
- Autoři: Oldřich Sládek
- Země: Česká republika
- Škola: FA ČVUT v Praze
- Město: Praha
- Ulice, číslo: Na Perštýně
- Datum projektu: 2011
