Brownfields po Švédsku - Český dům v Evropské vesnici

Švédsko, stejně jako řada jiných evropských států, poznamenal v posledních několika letech zánik tradičních průmyslových odvětví, s nimiž souvisela také nákladová doprava (vzpomeňme londýnské doky či přístav a skladiště v Helsinkách). Právě zde se dnes rodí nové komplexy administrativních a obytných budov nazývané brownfields.Co přinesla výstava Bo01Přestavba nevyužívaného západního malmöského přístavu s označením Bo (bydlení) 01 (rok 2001) je odvážný a dlouhodobý projekt. Rodící se čtvrť by měla sloužit mimo jiné k trvalému bydlení, práci a nabízet má i veškeré služby. Na jejím návrhu se podílela řada evropských architektů, autorem urbanistické koncepce je hlavní architekt výstavy, Švéd Klas Tham. Bo01 má nabízet různé typy bydlení od volně stojících a řadových domků až po malé i velké byty určené k prodeji, nájmu či leasingu. Velké budovy jsou promíchané s malými, blokovou zástavbu chrání před mořským větrem hradba pěti- až sedmipodlažních domů, směrem do nitra jednotlivých bloků pak klesá až na tři patra. Ulice, parky, náměstíčka, síť lomených hlavních tříd, dva velké parky, vodní kanály, pěší trasy a především ohleduplnost k životnímu prostředí – to jsou charakteristické znaky celé přestavby. Již dnes jezdí v Malmö autobusy na plyn, území přístavu disponuje vakuovým systémem přepravy a třídění tuhého odpadu, rodí se „energetický“ vrbový lesík, který má sloužit jako zdroj biomasy...European VillageVýstava Bo01 dala šanci členským i kandidátským zemím Evropské unie postavit v tomto prostředí své „národní“ domy. Pořadatelé si od tohoto kroku slibovali mimo jiné „malý pestrý soubor domů reprezentujících současnou úroveň jednotlivých evropských zemí“. Každá stavba měla reprezentovat svou zemi a měla být stavěná dle obvyklých metod, estetických zvyklostí i tradic a za použití stavebních materiálů dané země či oblasti. Domy vybudované po obou stranách uměle vytvořeného kanálu sloužily po celou dobu výstavby jako exponáty a poté byly nabídnuty k prodeji. Každá země ručila za organizaci své účasti, mohla si vybrat vlastní způsob jejího řízení i realizace. Projekt Evropské vesnice, jehož se mělo zúčastnit 23 států, ovšem nebyl dosud plně realizován, protože své domy dostavělo jen 12 zemí. S finanční zátěží a časovým tlakem se nedokázali všichni developeři vyrovnat, protože stavěli na vlastní náklady. Ani s českým domem to zpočátku nevypadalo dobře. První developer se účasti bez bližšího vysvětlení vzdal, takže jsme přišli o drahocenný čas. Situaci zachránila firma PSJ Invest a.s., kterou oslovilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR na popud Ministerstva pro místní rozvoj. Za zmínku stojí skutečnost, že ke dni zahájení výstavy stály pouze dva domy – český a první švédský. Český dům se podařilo zrealizovat za rekordních 64 dnů! Domy musely splňovat švédské požadavky a předpisy, mnohdy ještě přísnější než v příslušných zemích. Švédové v duchu ochrany životního prostředí striktně požadovali respektování základních hodnot ekologicky udržitelného a k životnímu prostředí přátelského stavění opřeného o lokálně obnovitelné zdroje. Při vytápění celého areálu dostal zelenou plyn vyráběný z tříděného odpadu, k dispozici je rovněž elektřina získávaná z větru. Domácnosti jsou vybavené spotřebiči přátelskými rovněž k životnímu prostředí, a to přednostně plynovými. Podařilo se omezit odběr elektřiny z běžné sítě, část spotřeby pokryjí fotovoltaické sluneční články. Každý dům byl navržený pro jednu běžnou rodinu, jejíž členové tráví uvnitř a v přilehlé zahradě významnou část svého času. Na jedné straně nabízejí dostatek soukromí, na druhé jsou zde prostory pro společnou činnost, rodinný život, menší společenské akce apod. V interiérech se počítá s běžnou rodinnou strukturou, přičemž ohled autoři vzali i na větší věkový rozdíl mezi jednotlivými uživateli. Žádnou výjimkou tady nejsou ani bezbariérové přístupy pro osoby se sníženou pohyblivostí. Vítejte v českém doměČeský dům je navržený tak, aby tvořil individuální součást pestré zástavby. Jeho jednoduchý tvar, velkorysé vnitřní prostory, architektonická, materiálová a energetická koncepce tvoří souvislý celek. Autoři se snažili najít řešení, které odpovídá životním pocitům a potřebám člověka na počátku nového století. Jeho poloha v rámci vesnice je poměrně unikátní – jako jediný si totiž po dostavění celého komplexu zachová možnost výhledu na moře. Autorem projektu je prof. Ing. Arch. akad. arch. Jiří Suchomel, v jehož profesním portfoliu je již celá řada staveb usilujících o energeticky úsporné řešení. Pro samotnou stavbu byla k dispozici plocha 9 x 10 m (pro zastavěnou plochu) s omezenou výškou 9 m, kterou mohla v určitém rozsahu překročit střešní konstrukce. Dalších 15 m2 v přilehlé zahradě bylo možné zastavět například zahradním domkem (ve Švédsku velmi populárním), případně je využít k rozšíření přízemí. Vzhledem k vysoké hladině spodní vody nemohly mít domy suterén. Architekt Suchomel koncipoval celou stavbu jako soustavu kubických objemů vzájemně na sebe navazujících a prostoupených spojitým vnitřním prostorem. Velkými prosklenými plochami se dům otevírá na západ do budoucí pěší ulice i na východ směrem ke kanálu v zahradě. V přízemí je velký otevřený obytný prostor. Kuchyně je propojená s místem určeným ke stolování a se společenským prostorem, který vybíhá dřevěnou palubou do zahrady. Vedle vstupu je hygienické zázemí a komora. Dům nemá vlastní garáž, pro auto je určený „vykrojený“ prostor domu s krytým stáním, které současně slouží jako markýza nad vstupem. Je tady i uzamykatelná komůrka pro kola, ve Švédsku běžný dopravní prostředek i na cestu do zaměstnání. Prostor přízemí je otevřený do vyššího podlaží přístupného vřetenovým schodištěm. To je možné doplnit mechanickou plošinou určenou k dopravě tělesně postižených. Je tady rodičovská ložnice s terasou (nad společenskou částí v přízemí), šatna, koupelna s výhledem přes zimní zahradu (do okolí a na most do Dánska) a pracovna na otevřené galerii. Poslední patro připadlo dětem. Dvě ložnice s vlastními terasami, společná šatna, koupelna, kromě toho i prostor pro technické zázemí domu. Zahrada, jejíž autorkou je ing. Kateřina Tomanová z libereckého atelierů SIAL, tvoří přirozené pokračování obytných prostor. Dá se do ní vyjít přes dřevěnou terasu u obývacího pokoje; výhled na ni je i z teras rodičovské ložnice a jednoho dětského pokoje. Zahrada přechází postupně do rákosových porostů u břehu vodního kanálu.Zastavení v interiéruV době zařizování domu nebyl ještě známý konkrétní uživatel, proto se veškerá pozornost soustředila především na vybavení kuchyně, koupelen a šaten. Autor interiérového řešení prof. akad. arch. Jiří Pelcl z Vysoké školy uměleckoprůmyslové, který spolupracoval i na celkové koncepci domu, usiloval o funkční dispozici a o kompletní vybavení interiéru. Jeho barevnost přizpůsobil střízlivé podobě domu a jemně modrému tónu uplatněnému i na stavbě. Ve velkém obytném prostoru v přízemí i v pokojích zvolil neutrální barvy (bílou, šedou, namodralou), ve zbývajících intimnějších prostorách, tedy v koupelnách, šatnách a na WC dostaly slovo barvy výraznější v nelomených odstínech (modrá, oranžová, zelená). Do částečně zděných a sádrokartonových stěn navrhl niky různých velikostí, často použil posuvné dveře šetřící prostor i provozní trasy. V obslužných komunikačních částech jsou na podlahách chlumčanské keramické dlažby, ve zbývajících prostorách pak bukové plovoucí podlahy. Z bukového dřeva jsou i schodiště, dveře a jejich zárubně. Kuchyňskou sestavou umístěnou v nice vyrobila podle projektu Jiřího Pelcla firma Hevos interier ze Zábřehu na Moravě, jídelní stůl a židle navržené slovenským designérem Ivanem Čobejem od firmy Brik, pohovky, knihovna a další zařizovací prvky vznikly podle návrhů Jiřího Pelcla ve firmě Cotto. Osvětlení dodala firma Elios Lighting.Stavební materiályVzhledem ke konkrétním podmínkám výstavby (vše se dováželo z Česka) a s ohledem na odlišné ekonomické prostředí a nedostatek času k realizaci se jevila jako jediná rozumná alternativa prefabrikace suchou technologií. Dům je postavený ve standardu nízkoenergetické budovy (Low Energy Building) z lehkých konstrukcí s vysokou tepelně-izolační schopností. Kvalitní izolace a efektivně navrženou ocelovou kostru doplnilo dřevo, sádrovláknité a sádrokartonové desky, tedy materiály, které lze recyklovat. Stavba je založená na železobetonové desce podpírané železobetonovými piloty. Hrubou stavbu tvoří prefabrikované díly stěnového systému DART (ve Skandinávii je velice dobře známý), materiály v exteriéru byly zvoleny tak, aby dobře odolávaly místnímu klimatu, kde je větrem hnaný déšť jedním z nejvýznamnějších faktorů. Suchý obklad je z povrchově upravených cementotřískových desek Cetris-Finish upevněných na dřevěném roštu. Okna mají dřevěné rámy a kvalitní izolační zasklení. Celoplošné teplovodní podlahové vytápění (zdrojem tepla je plynový kotel) je v zimním období kombinované s nuceným větráním s rekuperací tepla z odpadního vzduchu. Na střeše jsou umístěné kolektory určené k ohřevu užitkové vody, dešťová voda se odvádí do beztlakové nádrže a využívá se k oplachování a při zalévání zahrady. Hledá se majitelPředpokládá se, že dům se prodá poté, kdy začne Evropská vesnička fungovat jako plně vybavené obytné území. Nepodařilo se ji totiž dokončit celou. Po určitém „váhání“ si okolní pozemky vybrali místní i zahraniční developeři, kteří nyní dokončují další domy. V blízkosti se rovněž staví velký bytový dům s několika prodejnami a restauracemi, které v blízkosti vesničky zatím chyběly. Významným impulsem pro rozvoj území bylo i otevření Oresundského mostu v roce 2000. Podařilo se tak poprvé propojit Dánsko se Švédskem. Celá stavba se skládá z osm kilometrů dlouhého mostu, 4 kilometry dlouhého umělého ostrova a čtyři kilometry dlouhého tunelu. Díky tomu se rozvíjí nejen obchod, ale i stále větší počet Dánů se stěhuje do Malmö. A Evropská vesnička představuje s ohledem na tuto skutečnost velice příjemné místo k bydlení. Za náš dům navazující na tradice meziválečného funkcionalismu, který byl ve 30. letech proslulý v celé Evropě včetně Skandinávie, se rozhodně nemusíme stydět (jistě si dokážete představit, že by Česko mohl v Evropské vesnici reprezentovat i některý ze skvostů podnikatelského baroka). Český dům vyjadřuje postoj jeho tvůrců k moderní architektuře, lze ho akceptovat v kterékoli zemi, na jakémkoli území či lokalitě, kde lidé ctí kvalitní architekturu.Připravila Lenka ŽižkováFoto: Pavel Štecha, archiv Jiřího Suchomela a Jiřího Pelcla Psáno pro časopis domovVíce naleznete rovněž na www.europeanvillage.com