Borovicový interiér chráněný měděným krunýřem
Ateliér JVA touto stavbou vytvořil nejrozsáhlejší stavbu v Longyearbyenu a na Špicberkách. Ve hmotě objektu budete těžko hledat pravý úhel, v čistém borovicovém interiéru se budete cítit bezpečně a příjemně navzdory krutému venkovnímu klimatu.
Jarmund/Vigsnæs AS Arkitekter MNAL , 24. 2. 2011
Projekt byl realizován na základě vítězného návrhu ve vyzvané soutěži. Stavba byla připojena k původní budově univerzity, která tím narostla na přibližně čtyřikrát větší plochu. Budova nově poskytuje i zázemí pro Muzeum Svalbard. Svalbard Science Centre je v současnosti nejrozsáhlejší stavbou v Longyearbyenu a Špicberkách.
Izolovaná měděná fasáda tvoří jakýsi krunýř pro vnitřní prostor, který je tak odolný vůči působení větru a sněhu. Za pomocí 3D klimatických simulací bylo předem ověřeno, že hromadění sněhu nebude komplikovat používání oken a dveří. Zjištěním z klimatického měření byl rovněž přizpůsoben tvar vnější měděné fasády. Budova je vyvýšena na patkách, aby se zabránilo tání trvale zmrzlého podloží, které nese celou konstrukci. Hlavní kostra je ze dřeva, což usnadňuje úpravy na místě a zároveň znemožňuje tepelné mosty. Vnější měděné obložení neztrácí svou funkčnost ani v nízkých teplotách. To mimo jiné umožnilo prodloužit stavební práce i do zimní sezóny.
Hlavním záměrem bylo vytvořit živé veřejné prostory a průchody, jakýsi „kampus v interiéru“, který by byl teplým a světlým místem během temné chladné zimy. Obložení z borovice vychází z geometrie vnějšího pláště. To jednak maximalizuje plynulost vnitřního pohybu osob a zároveň nabízí různé průhledy a pocity z budovy. Nakloněné stěny interiéru v sobě ukrývají i technickou infrastrukturu. Barva je použita pouze pro pojednání prvků tam, kde je to přirozené a nezbytné.
V navrhování projektu byly důležitými nástroji modely jak fyzické tak virtuální. Samotný proces stavby pak ulehčil přesný stavební model v měřítku 1:50.
Okno v hlavní hale se dočká zajímavého dekorativního doplňku v podobě rozsáhlé instalace ze skla od dánsko-islandského umělce Olafura Eliassona.
Místo Longyearbyen, Svalbard (Spitzbergen) (78° north)
Projekt 2001 – 2003
Realizace 2003 – 2005
Klient Statsbygg / Norwegian Directorate of Public Construction and Property
Autor Jarmund/Vigsnæs AS Architects MNAL Einar Jarmund, Håkon Vigsnæs, Alessandra Kosberg
Spolupráce Anders Granli Nevzat Vize Sissil Morseth Gromholt Thor Christian Pethon Halina Noach Harald Lode Stian Schjelderup
Konstrukce AS Frederiksen
Elektro Monstad AS
Krajinný architekt Grindaker AS
Klima Byggforsk v/Thomas Thiis
Rozloha Approx. 8.500m2
Autor fotografií Nils Petter Dale / nispe@datho.no
Představení studia Jarmund / Vigsnas AS Architects MNAL:
Studio se zaměřuje na projekty s potenciálem kvalitní a smysluplné architektury, které často souvisejí s přírodou a jsou situovány do působivého prostředí s drsnými klimatickými podmínkami. Za pomocí současných možností architektury a citlivého přístupu se studio vždy snaží vystihnout charakter konkrétního objektu s ohledem na dané místo i na účel objektu. Jasný a srozumitelný přístup dává vzniknout stavbám, které jsou jednoduché a působivé zároveň. Rozsáhlejší projekty vycházejí nejčastěji z výhry v soutěžích, menší projekty pak vznikají na základě doporučení dřívějších klientů.
Přeložila Zuzana Masná
Einar Jarmund a Hakon Vigsnas v Oslu založili studio v roce 1995, v roce 2004 se přidala Alessandra Kosberg jako třetí partner studia. Kromě architektonické praxe Einar Jarmund přednášel na univerzitách v Seattlu, St. Louis a Arizoně a v současnosti přednáší na univerzitách v Oslu a Bergenu.
Více k tématu
- Ateliér: Jarmund/Vigsnæs AS Arkitekter MNAL
- Země: Norsko
- Město: Longyearbyen Svalbard Spitzbergen
- Realizace: 2006