Birmingham – průmysl jako šperk
Odnepaměti se mluví o Birminghamu jako o málo elegantním, takzvaném „průmyslovém“ městu. Kdeže ty loňské sněhy jsou! Tak v první řadě je zde pro nás imponující realizace Jana Kaplického ve stylu Future Systém v samotném centru (Selfridges building), městu vévodí nejen gigantické obchodní centrum Bullring, ale též International Convention Centre s významnou koncertní halou, jež potvrzuje významný vzestup Birminghamského symfonického orchestru pod nezapomenutelným Adrianem Boultem, ale především Simonem Rattlem. Podobně jako Manchester, zažívá město stadium nové, významově rozdílné renesance. Jewellery Quarter je oním šperkem průmyslového rozmachu, jehož dnešní stav a možné přístupy konverze a opětovného využití, se staly středem zájmu posledního workshopu a konference Working Heritage, organizované tentokráte English Heritage. Ve dnech 13. – 15. května se sešli odborníci několika zemí, aby pokračovali ve svém projektu, posuzujícím hodnoty starého a možnosti nového – budoucnosti historických průmyslových center.
Petr Urlich , 15. 6. 2004
Jewellery Quarter, tato průmyslová čtvrť Birminghamu, má ve světě znalců industriální archeologie vynikající zvuk. Přitom její obsah naplněný poměrně malými závody (workshopy, manufaktury, dílny apod.), s jedinečným a neopakovatelným koloritem, který se stává víceméně turistickou atrakcí, má poněkud odlišné pojetí než sledovaná území ve Španělsku, Francii a Itálii. Znamená to, že konzervativní ladění, tradice hodná Anglie, estetika nejenom prostředí, ale i výrobků (nemění se od devatenáctého století), určuje i budoucí charakter místa, který se dá v principu rozdělit na objekty stále fungující (ty dokonce převažují) a objekty dnes již opuštěné. Principielně právě ona představa turistického využití čtvrti naznačuje paradoxně spíše méně ekonomicky výhodné řešení. Vytvořit z opuštěných, ale i fungujících dílen formou instalované památky svědectví epochy minulých staletí, které nebude tak architektonicky atraktivní, zato předávající ucelený obraz minulosti budoucím generacím. Ty opuštěné přeměnit na muzeální (jakási celková muzealizace celého území), ta fungující zachovat i s onou nezpochybnitelnou atmosférou, ve které jakoby se zastavil čas, která však žije svým rytmem, životem jedinečnosti a konzervativní jistoty. Nakonec i šedesátá a sedmdesátá léta, mnohdy zasahující drtivě právě do těchto oblastí, se místu prakticky vyhnula, a nezpůsobila příliš velké urbanistické či architektonické „škody“ na existujícím fondu. Během krátkého workshopu i konference se podařilo velmi podrobně analyzovat současnou ekonomickou, stavební a obchodní situaci, kterou prezentovali přizvaní odborníci, z nichž bych připomenul především jméno Johna Cattella, který je zároveň hlavním autorem publikace The Birmingham Jewellery Quarter. Přitom se zdařilo navštívit většinu významných fungujících podniků, které si zachovaly obdivuhodnou atmosféru Dickensových románů.Následující příklady ukazují především nezaměnitelnou atmosféru čtvrtě, stejně jako originalitu výroby šperků a ve výsledném měřítku nepříliš rozsáhlé, ale přesto účinné a živoucí konverze průmyslových dílen.Vzhledem k tomu, že tento workshop byl posledním, stojí celý pracovní tým před úkolem realizace závěrečné části, kterou je publikace a výstava. Na obou realizacích se bude podílet i naše výzkumné centrum.Literatura:John Cattell, Sheila Ely, Barry Jones: The Birmingham Jewellery Quarter, English Heritage, 2002John Cattell, Bob Hawkins: The Birmingham Jewellery Quarter, An Introduction and Guide, English Heritage, 2000převažující typ výroby
