Betonový květináč z Yokohamy

Betonový dům Květináč jako by se chtěl stát protikladem k sopce. Vkládá do toho celou svoji identitu – pohledový beton s viditelnými stopami bednění a cement v zastoupení interiérových dřevocementových desek typu Heraklith. Nejvyšší hora celého Japonska, jejíž symetrický kužel je stále pokryt sněhem, tak přidává domu další estetický rozměr.

Yamate Bluff Load je místo, kde se nachází mnoho historických opěrných zdí. Jejich textura, barva a charakteristický způsob skladby byly jednou z inspirací pro architekta Takuya Tsuchida z atelieru No.555. „Věřím, že design budovy by měl zároveň respektovat i vyzývat potenciál místa, kde dům stojí, využít ho v jeho maximální šíři. Myslím si, že dům Květináč je hluboce propojen s charakterem a prostředím svahu a celé oblasti,“ přibližuje architekt. Proto se autor návrhu zaměřil na strukturu svahu, způsob jeho utváření a konkrétní prostředí místa. Cílem tedy bylo, vytvořit domem jistý kontrapunkt.

K tomu cíli využil architekt inspiraci také lokálními materiály. To se projevilo zejména na vnější fasádě, která je vytvořená z pohledového betonu. K dosažení přirozeného vzhledu byly na bednění použity překližky různých barev, jež vtiskly betonu různé odstíny a dodaly tak fasádě na rozmanitosti. Dalším prvkem, navozujícím pocit, že je celý dům stavěný vlastníma rukama, je použití menších rozměrů desek a jejich náhodné uspořádání, které má za cíl vznik nahodilých nenavazujících spár v různých výškách – tím na fasádě vzniká zajímavé napětí a rozpor.

Hlavní architektonickou výzvou však bylo skloubit protichůdné požadavky klienta, který chtěl naplno využít nádherných výhledů, ale zároveň zůstat skryt před nežádoucími zraky sousedů. Budova si proto zachovala tvar krychle, do které jsou vyříznuty nezbytné otvory, jež umožňují volné proudění vzduchu a světla. Uvnitř této skořápky je potom prostor s mnoha zákoutími, velkými terasami a požadovanými výhledy. Samotná budova je jako forma, kde uspořádání otvorů následuje vertikální a horizontální síť a kde každý výřez nabízí vlastní soukromou zahradu na každém patře.

V horních patrech jsou ve výřezech umístěny terasy, které nabízejí výhledy na celé město, v přízemí jeden z otvorů slouží například jako příjezdová cesta pro auta. Dům má celkem tři podlaží, přičemž se hlavní vstup nachází v prvním patře. Ze zahrady v přízemí potom vede venkovní kovové schodiště, kterým se dostanete na jednu z teras.

Materiálovou čistotu architekt Tsuchida zachovává také v interiéru, kde jsou dominantním prvkem izolační desky typu Heraklith, jež v českých podmínkách produkuje společnosti Knauf Insulation. Dřevovláknité desky v sobě totiž zanechávají díky cementu, který spojuje dřevěná vlákna a vatu, jak esenci betonu, tak měkkost a útulnost dřeva. V posledním podlaží domu s nejhezčími výhledy na město naleznete obytný prostor přes celé patro s otevřenou kuchyní. Heraklith je zde navíc doplněn o kombinaci světlého dřeva a leštěné betonové desky kuchyně. Ložnice je již plně postavena na neotřelém designu dřevovláknitých obkladů typu Heraklith v bílé barvě. V domě je minimum nábytku a povrchy stěn i podlah tak tvoří hlavní dojem z celého prostoru. Použití těchto materiálů navozuje v domě pocit měkkosti a jakési historičnosti. Máte pocit, že jste ve schránce uzavřené v čase a místě a zároveň jste v kontrastu i v synergii s exteriérovým designem a okolím domu.

A jak svůj projekt v kontextu času vnímá architekt? „Čas věci proměňuje, kameny léty zvětrávají a opotřebovávají se. Architektura je součástí tohoto přirozeného procesu. Přesto jsem přesvědčen, že architektura může přežít dlouhou dobu a koexistovat s okolním prostředím,“ uzavírá architekt. Květináč určitě přežije ještě dlouhá léta a to je dobře.

Autor: atelier No.555., Takuya Tsuchida, www.number555.com