Betonové skvosty na Malé Straně
Betonové panely představovaly stavební hit socialistické éry Československa. Bytů přibývalo jako hub po dešti, a to tehdejšímu režimu plně vyhovovalo. Dosažená kvantita však byla na úkor výsledné kvality bydlení, včetně architektonického dojmu vyprodukovaných celků. Stačí vyřknout jedno slovo: "sídliště…" Za vystavěné komplexy paneláků však čeští architekti nemohou nést plnou odpovědnost, neboť jejich svobodnému rozletu bránil komunistický režim. Proto je dobře, že ani po roce 1989 nevymizel beton jako materiálová složka z jejich pracovních rejstříků. Dokladem toho je i nedávno ukončená architektonicko konstrukční soutěž BETONOVÝ DŮM, kterou uspořádaly Česká komora architektů společně s Výzkumným ústavem maltovin Praha a Svazem výrobců cementu ČR.
Bohumír Kotora , 27. 9. 2004
Stručné propozice soutěžeJmenovanou akci vyhlásily příslušné instituce na podzim 2003. Soutěžící měli za úkol navrhnout rodinný dům s podstatným použitím technologie monolitického betonu nebo stavebnicových systémů na bázi betonu. Vlastní stavba se přitom měla rozprostírat na rovinné parcele o rozměru 20 x 45 m, povolený sklon do 10 %, zastavěná plocha maximálně 180 m2. Svou funkcionalitou měl rodinný dům posloužit čtyřčlenné rodině, garáž nebo přístřešek pro auto, které však nemusely být součásti domu, tvořily z autorského hlediska variabilnost výběru, stejně jako podsklepení domu. Cílem soutěže přitom bylo nabídnout veřejnosti soubor řešení architektonicky kvalitních rodinných domů pro různé cílové skupiny formou katalogu výsledků soutěže. Součástí informací uveřejněných v katalogu proto bylo i hodnocení poroty a znalecké posudky.Hodnocení - 1. koloDo soutěže přihlásilo své návrhy celkem 70 autorských týmů. Porota se sešla k prvnímu hodnotícímu jednání 11. března 2004, z dalšího průběhu soutěže přitom vyloučila pouze jeden návrh, neboť nebyl podán anonymně. V rámci další činnosti jury vybrala 22 návrhů, uveřejněných v katalogu, které opětovným výběrem eliminovala na 10 projektů, postupujících do druhého kola. K následujícímu počínání si porota zvolila 28. duben 2004, kdy sestavila souhrnné hodnocení všech 47 soutěžních návrhů, které nepostoupily do 2. kola. Vyřazené návrhy sice splnily zadané soutěžní podmínky, avšak v kombinaci stanovených kritérií soutěže - celkové architektonické kvality návrhu a využití betonu velmi přínosným způsobem, který by byl velmi obtížně nahraditelný jiným materiálem- tyto soutěžní návrhy neprošly.Hodnocení - 2. koloK posouzení návrhů odevzdaných ve druhém kole soutěže porota zasedla dne 23. června 2004. Po obsáhlé úvodní diskusi nad soutěžními návrhy nakonec rozhodla o jiném rozdělení cen a odměn, než jak bylo uvedeno v soutěžních podmínkách. Toto rozhodnutí porota zdůvodnila následovně:V prvním kole soutěže bylo vybráno k postupu do druhého kola 10 soutěžních návrhů. Návrhy byly vybrány na základě kvality konceptu. Výběr odpovídal i tomu, že se porota ve svém hodnocení snažila vybrat různé přístupy řešení a vybrané návrhy preferovaly ve větší míře užití betonu.Uvedené návrhy splnily závazné soutěžní podmínky pro 2. kolo, nedošlo však v očekávané míře k pro- hloubení konceptů (detailů, dispozice, konstrukční řešení). Porota poté schválila, že udělí dvě stejné ceny a tři stejné odměny bez určení pořadí. Po diskusi totiž jury dospěla k závěru, že dva projekty se takřka rovnocenným způsobem vymy-kají, a to jak z pohledu výtvarného pojetí, tak i způsobu práce s betonem. Udělené cenyTyto dva návrhy využívají výlučných a specifických vlastností betonu výrazným způsobem. Porota proto rozhodla, že celkových 600.000 Kč na ceny a odměny rozdělí takto: - na dvě ceny bez určení pořadí, přičemž každá cena bude ve výši 150.000 Kč - na tří odměny bez určení pořadí, přičemž každá odměna bude ve výši 70.000 Kč - uvolní finanční prostředky ve výši 90.000 Kč na zakoupení reprezentativních publikací pro všechny účastníky soutěže.První cena ve výši 150.000 Kč tak byla udělena soutěžnímu návrhu liberecké dvojice architektů ve složení Jiří Žid a Ivo Pavlík, druhou 150tisícovou prémii si odnesl ing. arch. Petr Šmídek z Brna.Odměny ve výši 70.000 Kč putovaly do tří českých měst. Prvním držitelem se stal Mgr. A. Luboš Zemen z Českých Budějovic, druhým ing. arch. Marek Štěpán z Brna, trojlístek oceněných doplnil ing. arch. Miroslav Holubec z Prahy 6.Názory expertůPři rozhodování porota přihlížela rovněž k názorům odborných expertů. Pro energetickou náročnost staveb jím byl ing. Jiří Šála, který ze svého titulu upozornil na zjevné nedostatky některých posuzovaných návrhů. Také posudky ekono-mického experta Ing. Antonína Buchara byly pro jury přínosem. I když odhad ceny vlastního objektu byl jen okrajovým tématem soutěže, ekonomické studie navrhovaných staveb přizvaného odborníka potvrdily větší finanční náročnost betonových domů. Vyšší realizační cena byla často ovlivněna zvolením netra- dičního materiálového řešení s netradičním objemovým pojetím, které železobeton umožňuje.Jaká je budoucnost betonových staveb?Vzhledem k tomu, že beton je relativně mladý materiál, byla soutěž určena nejen praktikujícím architektům a inženýrům, ale i studentům architektury. Ti však museli v souladu se soutěžním řádem přizvat ke spolupráci nějakou autorizovanou osobu, která převezme záruku nad jejich projektem. Z hlediska konkurence- schopnosti šlo rozhodně o inspirující myšlenku, je však otázkou, zda se beton vůbec stane vyhledávanou stavební veličinou současných i budoucích architektů. Z ekonomického pohledu odborného experta Ing. Antonína Buchara lze totiž konstatovat, že při srovnání s tradičními zděnými objekty, u kterých se náklady pohybují okolo 5000 Kč/m3 obestavěného prostoru, se s betonovými rodinnými domy, jejichž realizační náklady se pohybují od 4 000 do 15 000 Kč/m3, budeme v našich poměrech střetávat v nejbližším období jen zřídka. Cesta, zvláště přes kombinaci s tradičními technologiemi a zateplovacími systémy, tu ale určitě je. O to více stojí betonové „skvosty“ za zhlédnutí. Malinkou raritou se jeví fakt, že při cestě za nimi přitom můžete obdivovat kouzelné prostředí Malé Strany. Všechny soutěžní návrhy jsou totiž vystaveny v prostorách Oettingenského paláce, Josefská 6, od 9. do 30. září 2004. Pro veřejnost je výstava otevřena v pracovní dny od 8.00 do 16.00 hodin. Poté by měla putovat po regionech, druhým místem jejího konání bude Brno.Vyhlašovatelé soutěže:Česká komora architektůVýzkumný ústav maltovin PrahaSvaz výrobců cementu ČR