Benešovskou nemocnici rozšířil horizontální pavilon s pásovými okny
Od září loňského roku mohou pacienti Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov využívat nový pavilon rehabilitace, který spíše než nemocniční stavbu připomíná funkcionalistickou architekturu rezidenčních sanatorií ze 20. a 30. let minulého století. Záměrem architekta Zbyňka Skaly bylo vytvořit maximálně civilní stavbu na pomezí nemocniční budovy a lázní, kterou budou její uživatelé vnímat jako společensky přívětivou.
EARCH.CZ , 11. 2. 2021
Využití terénu
Výslednou podobu pavilonu ovlivnilo několik vstupních faktorů – především svažitý terén, do kterého architekt budovu doslova „zařízl“. Hlavní vstup se nachází na úrovni 1. nadzemního podlaží, ale právě díky svažitému terénu mají také lůžkové pokoje v patře přímý vstup ven.
Architektonický výraz stavby ovlivnila i skutečnost, že nový pavilon představuje nový vstup do celého areálu nemocnice. Vznikl tak i velkoryse řešený parter v podobě piazzetty. Hlavní vstup umístěný osově na hlavní přístupovou komunikaci akcentuje výrazný přesah vykonzolovaného 2. nadzemního podlaží. Ačkoliv je pavilon poměrně rozsáhlý, podařilo se autorovi působení hmoty stavby významně zredukovat.
Více k tématu
Přirozené světlo uprostřed dispozice
Základní dispoziční členění tvoří podélně orientovaný pěti trakt. Dominantní prvek uspořádání interiéru představuje vertikální průlom vzniklý odsunutím východního traktu, který umožňuje bazilikální osvětlení nejnižší úrovně 1. nadzemního podlaží. V přízemí tak vzniká jakási vnitřní kolonáda, v patře pak galerie.
Detailní návrh interiéru vznikal až v průběhu výstavby, během níž vznikl impuls pro zachování pohledového betonu v místě trojpodlažní galerie. V souladu s náplní pavilonu je celý interiér laděný do tlumených přírodních odstínů, pouze středové lůžkové podlaží osvěžuje podlaha ze zářivě žlutého marmolea i žlutá barva stěn.
Dispoziční a funkční členění
Benešovská nemocnice je historicky vyhlášená svým oddělením ortopedie. Náplň nového rehabilitačního pavilonu tvoří následná pooperační péče po ortopedických zákrocích. Ve východním osluněném traktu umístil architekt kromě kavárny nejfrekventovanější ambulance a fyzioterapie. Do západního hlubokého traktu bez denního osvětlení pak situoval technické zázemí, elektro-léčbu a vodní procedury včetně bazénu.
Celé 2. nadzemní podlaží zaujímá lůžková část rozdělená na dvě oddělení se společným zázemím ve středovém traktu. Třetí ustupující podlaží pak obsahuje samostatně přístupný úsek velké tělocvičny, individuální fyzioterapii a zázemí lékařů a zdravotnického personálu. Díky ustoupení a výraznému prosklení podlaží vznikly individuální terasy umožňující propojení exteriéru s interiérem.
Budova jako léčebný nástroj
Vnější architektonický výraz budovy charakterizuje hladká bílá omítka a velkoplošná hliníková a plastová okna s antracitovými rámy. Plochy zasklení opticky splývají s tmavými okenními rámy a vytváří tak kontrast k bíle omítaným plochám. Pásová okna i výrazně prosklený parter bez dalšího členění oken umocňují dominující horizontálnost stavby. „Dnes již téměř běžně dostupné nástroje moderní architektury, jako jsou velká okna, vnímám jako významný posun od nemocniční sterility směrem k rezidenční architektuře. V tomto smyslu architektura funguje jako „léčebný“ nástroj," doplňuje Skala.
Využití prostorového modelu pro všechny fáze projektu i výstavby
Konstrukčně je objekt řešen jako betonová monolitická konstrukce s kombinací stěnového a sloupového systému. Stropní konstrukce tvoří monolitické bezprůvlakové desky.
Celý projekt rehabilitačního pavilonu pod taktovkou společnosti TECHNICO Opava s.r.o. vznikal na základě podrobného prostorového modelu vytvořeného v CAD softwaru Allplan.
Projektanti zpracovávali jednotlivé stupně projektové dokumentace s využitím metodiky BIM. Základ tvořil prostorový model v BIM systému Allplan, v němž byly zaneseny všechny konstrukce včetně podrobných informací o jejich typu, materiálovém složení, požadavcích požární ochrany, cenových kódech apod. Součástí 3D modelu byly i rozvody TZB, což významně usnadňovalo koordinaci. Díky podrobným informacím vloženým do modelu se pak jednoduše generovaly jednotlivé výměry a objemy pro oceňování.
Na jednom modelu v prostředí programu Allplan, mohlo současně pracovat více specialistů z různých profesí, čímž se významně zefektivnila koordinace a eliminovaly možné kolize. Veškeré průběžné požadavky ze strany jak specialistů, tak investora, se okamžitě propisovaly do modelu a významně urychlovaly celý proces projektu. Jednu z výhod představuje i možnost využití informací navázaných na jednotlivé objekty a prvky z 3D modelu i při správě a managementu budovy po jejím dokončení.
Tento článek vznikl za podpory společnosti Allplan.
Společnost ALLPLAN je globálním poskytovatelem otevřených řešení pro Building Information Modeling (BIM) a již více než 50 let udává směr v digitalizaci stavebnictví. Společnost nabízí inovativní nástroje orientované na požadavky uživatelů pro plánování a výstavbu staveb a inspiruje své zákazníky v uskutečnění jejich vizí. ALLPLAN se sídlem v Mnichově je součástí Nemetschek Group. Více než 400 spolupracovníků na celém světě vytváří s nadšením úspěšný příběh
- Autoři: Zbyněk Skala
- Ateliér: STA, projektový ateliér, v.o.s., Nezávislé projektové ateliéry, s.r.o.
- Země: Česká republika
- Zodpovědný projektant: TECHNICO Opava s.r.o.
- Město: Benešov
- Datum projektu: 2018
- Realizace: 2020
- Poznámka: Foto © Tomáš Souček
