Artsemestr zima 2008
23. ledna 2008 byl v pražské Vysoké škole umělecko-průmyslové zahájen týden „otevřených dveří“, kdy budou zpřístupněny všechny ateliéry, spojený především s výstavou klauzurních a semestrálních prací studentů. Výstavní projekt rozmístěný ve všech patrech budovy vysoké školy má představit tvorbu a směřování všech ateliérů školy, které se od dob založení výrazně rozšířily, ale jejich základ zůstal stejný. Jen ateliéru pro ženy, které měly dovolenou jen malbu květinových zátiší, by se dnes každý vysmál.
Ladislav Zikmund-Lender , 25. 1. 2008
V přízemí je představena tvorba sochařská a nová média, celé první patro je zasvěceno architektuře, ve vyšších patrech najdeme směsici poměrně rozmanitější – užité umění, design výrobků, textilní tvorba, malba, filmová a televizní grafika a fotografie. Ateliéry architektury jsou na VŠUP celkem tři: jeden je veden architektem Jindřichem Smetanou, druhý Ivanem Kroupou, třetí Petrem Keilem. Je samozřejmé, že se každý snaží nějak profilovat a vést studenty jiným směrem. Přesto je však všem společné, že se soustřeďují na konkrétní prostory a velmi naléhavě řeší aktuální problémy architektury a urbanismu. Například navazují na snahy, které se projevily už na předloňském Olověném Dušanovi, a sice nedostatek místa ve městě, tudíž nutnost vyřešení problému přístaveb a využití střech jako nových stavebních parcel. Stále je také živé téma rodinného domku a jeho vztahu k okolí. Neopomíjí se také dosud živý fenomén chataření, mladí architekti se zaměřili na úsporný a ekologický návrh chaty pro třetí tisíciletí. Nechybí ani projekty velké, prestižní, jako jsou různé stavby veřejné služby: divadla, muzea atd. Mladí architekti se zabývají i konkrétními místy v Praze a jejich rehabilitací, oživením. Jedním z nich je i Vítězné náměstí, proslulý „kulaťák“ v Dejvicích, který je dodnes velmi neutěšeným místem megalomanského plánu meziválečné monumentality, jehož se s radostí chytli stavitelé pováleční. Polidštit a modernizovat tento dnes po všech stránkách nefunkční prostor se projevil ve snaze postavit doprostřed „přesymetrického“ náměstí nepravidelný objekt, který by se stal novodobým, lehkým a hravým monumentem a přehlušil tak záměrnou monumentalitu, která z místa přímo čiší. Dalším tématem studentským prací je sportovní středisko na Strahově, jehož řešení je jednak výzvou se snahami ohledně Olympijských her v Praze, a jednak velkou výzvou tvůrčí. Nejedná se totiž jen o navržení nových a moderních sportovišť, ale především celého vybavení a infrastruktury, tedy komplexního urbanismu místa. Studentské práce jsou sice odvážné a v lecčems „nespoutané“, ale to je pravděpodobně to, co Praha potřebuje. Aby každá stavba nebyla citlivým kompromisem mezi ekonomickým záměrem a nekoncepční památkářskou hysterií.Související články:ARTSEMESTR 24. - 31.1.2008
