Architektura hromadné zakázkové výroby – navrhování pravidel
Hromadná výroba vždy představovala naprostý opak výroby na zakázku. Výhody obou způsobů lze dnes díky informačním technologiím kombinovat ve strategii „mass customization“. Tato práce zkoumá vliv primitivní i „chytré“ standardizace na architekturu, popisuje digitální způsoby výroby a navrhování staveb a inspiruje k přehodnocení tradičního vnímání standardizace a zakázkové výroby.
Jaroslav Hulín , 25. 8. 2009
(z úvodu práce…) Je možné, že za pár let bude rutina nahrazena digitálními technologiemi a těžiště tvorby se přenese na intuitivní strategická rozhodnutí. Vše ostatní oddře počítač; bezchybně a skoro zadarmo. Cílem mojí práce nebylo předpovídat budoucnost, nicméně se podobným úvahám nevyhneme, chceme-li přemýšlet o architektuře aktuálně. Dnešní stavby budou sloužit svému účelu přinejmenším několik desítek let.
Většina lidských činností se bude v informačním věku i nadále rozvíjet; nebude už důležité znát na všechno odpovědi, ale klást správné otázky. Se vzrůstajícím množstvím cest/možností budeme častěji stát na křižovatce a ptát se, kudy se vydat, a právě nyní, kdy se díky krizi ukazují některé slabiny tradičního způsobu výroby „do skladu“, se projeví síla a výhody automatizované (just-in-time) zakázkové výroby. Přál bych si, aby tento chytrý způsob návrhu a výroby přinesl odpověď na to, jak dělat architekturu na míru, měkčí, vzrušující, lehčí, levnější i ekologičtější. Doufám, že k tomu přispěje i moje práce.