Architektu(h)ra stále mladá
Architektu(h)ra je studentský workshop, jehož cílem je zkoumat možnosti ArchiCADu při modelování konstrukcí obecných tvarů. Účastníkům – studentům – jsou jako lektoři k dispozici jak architekti, tak "cadisté".
Tomáš Lejsek , 4. 5. 2009
Impulzem pro zrod Architektu(h)ry byl okamžik, kdy dva softwaroví vývojáři – Graphisoft a Maxon – uvedli v roce 2005 obousměrné propojení svých produktů. Do ArchiCADu, konstrukčního CAD/ BIM systému, byla „vestavěna“ Cinema4D, obecný prostorový modelář. Cílem bylo vytvořit „konstrukční prostředí“, které i hmoty obecných tvarů dokáže následně vnímat jako reálné konstrukce a z nich generovat výkresovou dokumentaci, podklady pro výkazy výměr či podklady pro navazující profese (výpočtový model pro statiku). V době svého vzniku se jednalo o zcela novátorské řešení (tím je koneckonců stále) a tak bylo zcela nabíledni, že programátoři potřebovali „nadstandardní“ odezvu ze strany „nestandardních“ uživatelů. První ročník studentského workshopu proběhl v roce 2006, jako místo byl, díky svému novátorskému duchu, zvolen Ještěd. Roční interval znamená, že první dubnový víkend roku 2009, přinesl vyvrcholení již „čtvrté verze“ Architektu( h)ry. Stěžejní vzpomínkou na rok 2006 jsou stoly v kavárně ještědského vysílače zavalené hradbou CRT monitorů a stolních počítačů. Jeden z účastníků si vynesl svůj počítač na Ještěd pěšky v batohu na zádech. Použití „hrubé síly“ určovalo „tak trochu“ charakter celého prvního ročníku. Od účastníků byla striktně vyžadována práce s ArchiCADem a MaxonFormem (Cinema4D uzpůsobená jako modelář propojený s ArchiCADem se tehdy dodávala pod obchodním označením MaxonForm). Jednalo se o novinku nejen pro účastníky, ale i pro softwarové lektory. Workshop odhalil nové poznatky oběma stranám.
Rok 2007 potvrdil zkušenost, že i programátor může objevit nové funkce „svého“ programu díky jeho uživatelům. Prvního i druhého ročníku se jako softwarový lektor zúčastnil Architektu(h)ry Gábor Kovacs, jeden člen vývojářské skupiny Graphisoftu, který má na starosti právě propojení ArchiCADu a Cinemy4D. A v obou případech si odvezl nejen náměty k fungování celého systému, ale i poznatky o tom, jak funguje ten stávající. Roky 2008 a 2009 naznačují směr dalšího vývoje Architektu(h)ry – a nejen jí. Stoly ještědské kavárny decentně obsazené lehkými notebooky. Studenti bojují nejen se svými projekty, ale i programy. Letos si totiž volili zadání projektu i modeláře, pomocí něhož a ArchiCADu projekt zpracují. Lze tak porovnat vlastnosti modelářů i hloubku provázanosti s ArchiCADem. Někdo pracuje se Cinemou4D, ve hře je Rhinoceros i 3DMax. Cinemisté využívají přímé propojení s ArchiCADem, ostatní přenášejí části projektů importem a exportem dat ve formátech DXF, DWG nebo 3DS. Je jasné, že přímé propojení programů značně zjednodušuje práci, ať už odstraněním některých kroků nebo jejich zautomatizováním. Ovšem je také jasné, že možná ještě důležitější než „mohutnost“ jednotlivých funkcí a nástrojů je mít k dispozici prostředí, v němž se uživatel pochybuje lehce a přirozeně a nemá pocit, že by byl omezován. To je bezpochyby velká výzva pro vývojáře.
