Architektonické osvětlení
Architektura je vždy obrazem své doby. I dnes musí reagovat na stále více technický, multimediální svět. Technické součásti budov stále více utváří naše životní prostředí. Při navrhování se tedy dostává do popředí také otázka osvětlení a ozvučení budov.
Martina Horkelová , 13. 10. 2008
Dnes se otázka osvětlení rozšířila z problematiky návrhu designu svítidla na problematiku volby vhodného světelného zdroje, jeho intenzity, barevnosti, optiky, životnosti a v neposlední řadě ekologických aspektů jeho využívání. Vhodná volba svítidel pak může zásadně ovlivnit vyznění celého architektonického návrhu, podtrhnout nebo zcela narušit záměr autora. Připravili jsme pro Vás soubor informací o dnes běžně dostupných a využívaných svítidlech v architektonické praxi. V první řadě je nutné rozdělit svítidla dle dnes dostupných typů. Přiložená tabulka přehledně rozděluje svítidla na plošná, plano-convexní, fresnelová, profilová, projekční a bez optiky: Plošná – Svítidla s vysokým úhlem vyzařování Plano-convexní - Svítidla s konkrétnějším světelným paprskem, jasnější hranou paprsku Fresnelová – Svítidla určená pro co nejrovnoměrnější osvětlení dané plochy Profilová – Svítidla určená pro konkrétní přesné nasvícení s možností ořezu paprsku – přesných tvarů Projekční - Speciální efekty imitující oheň, vodu, loga – pohyblivá - nepohyblivá Bez optiky - Běžná svítidla, typem žárovky je dán úhel vyzařování Při volbě typu svítidla je potřeba se soustředit především výsledný efekt, kterého chceme dosáhnout. Zda se nám jedná o souvislé nasvícení prostoru nebo zvýraznění některých jeho částí a prvků. Jaké atmosféry chceme docílit. Bodové nasvícení některých částí interiéru vyvolává intimnější dojem, něž osvětlení plošné. Pomocí světla lze směrovat pozornost osob ke konkrétním cílům, ale také docílit zvláštních prostorových efektů. Dalším důležitým faktorem je typ zdroje, který bude ve svítidle osazen. V druhé tabulce jsou světelné zdroje rozděleny podle barevné teploty, svítivosti, životnosti, hřejivosti, jejich ceny a vhodného způsobu využití. Barevná teplota – Světlo ze zdroje může mít různé odstíny bílé barvy – ve škále od studeného bílého světla po teplé žluté světlo. Barevná teplota se udává v Kelvinech. Příklady barevných teplot různých světelných zdrojů • 1200 K: svíčka • 2800 K: žárovka, slunce při východu a západu • 3000 K: studiové osvětlení • 5000 K: obvyklé denní světlo, zářivky • 5500 K: fotografické blesky, výbojky; toto je obvyklá barevná teplota používaná v profesionální fotografii • 6000 K: jasné polední světlo • 6500 K: Standardizované Denní Světlo • 7000 K: lehce zamračená obloha • 8000 K: oblačno, mlhavo (mraky zabarvují světlo do modra) • 10 000 K: silně zamračená obloha nebo jen modré nebe bez slunce Svítivost –množství vyzařovaného světla (energie), udává prostorovou hustotu světelného toku zdroje v různých směrech Životnost - Životnost zdroje se udává v provozních hodinách Hřejivost – Tepelný odpad zdroje, který vzniká při provozu Zvolení vhodného typu zdroje je stěžejní zejména pro samotný provoz. Ovlivňuje jak pohodu osob, pohybujících se v daném prostředí tak životnost a provozuschopnost celé instalace. V neposlední řadě také náklady na provoz. Výše uvedené hodnoty představují soubor informací, které by měli tvořit základní vodítko k volbě vhodného svítidla i světelného zdroje. Neexistuje univerzální návod, jaká svítidla je dobré využívat, vždy je třeba vycházet z konkrétní situace konkrétního návrhu.
typy svítidel
typy zdrojů
Martina Horkelová, Audiomaster
