Architekt Jaromír Krobot vyměnil barvy za struktury. Ve svém bytě má neomítnuté cihly

„Byt bez věcí, být bez věcí. Snaha o vizuální očištění obytného prostoru tím, že se věci umístí na svá místa. Otevřenost, vzdušnost, zachování výhledu. Materialita ve své podstatě, haptičnost. Materiál jako ornament. Materiál jako jediná barva,“ tak popisuje charakter a atmosféru svého bytu architekt Jaromír Krobot. Pozornost si ve střídmém, v něčem možná až asketickém, interiéru rychle získají surové materiály: přiznané pálené cihly, beton, hrubé omítky.

Více k tématu

A Architektura

Panelákový byt na ďáblickém sídlišti rozčlenili architekti příčkami z luxferů

2. 3. 2023

A Architektura

Konvence stranou. Architekti Kilo Honč vytvořili spartánský byt bez dělících příček

7. 12. 2022

Všude v bytě jsou dveře až po strop, obývací pokoj a kuchyně mají okno přes celou stěnu. Prostory jsou otevřené a vzdušné s minimem fyzických i vizuálních překážek. Byt se nachází v Bratislavě na Starém Městě v bytové novostavbě. Jelikož začal architekt na jeho podobě pracovat už v době výstavby domu, mohl ještě promluvit do organizace vnitřního prostoru a vznést požadavky na dílčí dispoziční změny. Právě v tento moment došlo také ke zpracování dělicích příček z pálených cihel, původně měly být ze sádrokartonu. Použity byly „příčkovky“ Porotherm od společnosti Wienerberger.

Interiér bytu Jaromíra Krobota neobsahuje žádné výrazné barevné prvky. Ozvláštnění do něj vnáší různé struktury – třeba cihly Porotherm na sobě mají podobné drážky jako bílé dveře, v ložnici zase strukturovaná omítka přechází na dvířka šatní skříně, studený hrubý beton zjemňuje hladká litá podlaha nebo vybavení ze dřeva s měkkými kresbami.

„Byt má proplouvací dispozici a pěkné výhledy, které se snažíme ponechat co nejvíce otevřené – proto atypické řešení kuchyně, proto obývací pokoj pouze s jednoduchou lavicí inspirovanou japonskou prací se dřevem,“ říká Jaromír Krobot o vybavení bytu a dodává: „Používané věci jsou hezké, protože jsou užitečné. Věci, které se nepoužívají, chceme schovat, odložit.“ Upozorňuje tak na další významný aspekt konceptu bytu, tím jsou chytře řešené úložné prostory, kterých chtěl mít architekt v bytě hodně.

Koupelnu od ložnice třeba odděluje pouze šatní skříň – nahradila příčku a obsáhla v sobě užitečnou funkci. Další věci se pak schovávají do šatny nebo komory. Přístup k minimalizovanému vybavení se propsal také do řešení kuchyně. Tu v podstatě tvoří pouze pracovní deska a volně stojící ostrůvek, úložné prostory jsou v ní jen pro předměty nejčastější potřeby, klasické kuchyňské skříňky zde nenajdete. „Byt je dost raw,“ zmiňuje se Jaromír Krobot a dodává, že veškerá dokumentace se dělala 100% ručně, tzv. „CAD free“. „Byl to zábavný experiment,“ říká na závěr.