ARCHITEKT 8 | 2007 - Dva roky
Než se stěhovat, lépe je vyhořet, říká známé rčení, které si připomene každý, kdo čas od času, dobrovolně či přinucen, přesouvá svůj mobiliář, soustavu naplněných krabic, sám sebe a své bližní, zaběhané rituály, zvyky a obyčeje z místa A do místa B. Kdybychom pro zjednodušení situace aplikovali rčení o stěhování a požáru v praxi, dala by se redakce Architekta směle zařadit do kategorie notorických pyromanů. Za poslední dva roky máme za sebou hned čtyři takové požáry.
Julius Macháček , 9. 8. 2007
Od července tohoto roku sídlíme již na čtvrté adrese – viz tiráž – tentokrát snad na delší čas. Skoro se zdá, jakoby tato hypermobilita stala se naší zálibou či úchylkou. Vězte však, že tomu tak rozhodně není, a k těmto pohybům nás přiměly subjektivní či objektivní okolnosti, přičemž adresu poslední jsme si vybrali sami a dobrovolně. Cechu psychologů mohu pak na základě prožitého podepsat, že stěhování jako vpád do lidské psychiky řadí mezi špičkové stresové faktory zcela oprávněně. Když jsme právě před dvěma lety nastoupili do redakce Architekta do značně nejisté a tehdy nemálo rozbouřené situace, bylo nejtěžší navázat kontinuálně, přímo za chodu, na práci redakce bývalé, a to bez časové prodlevy a ve standardně zavedené kvalitě. Naše první číslo, byla to devítka v září 2005, vznikalo vskutku na koleně. Redakcí nám byly kavárny rozpálené srpnovým sluncem a do práce na dalších číslech se neodbytně mísilo naše první, tehdy vcelku radostné stěhování a zařizování redakce. Myslel jsem, že to jsou jen první těžké začátky - ty se však staly téměř periodickými a s každým dalším stěhováním se opakovaly podobné příznaky. Nové začátky – kolikrát jsem si to říkal? Jaký dopad pro dlouhodobější koncepční práci takové neukotvení v čase a prostoru přináší, chápe jistě každý, jehož práce je závislá na tvůrčím soustředění, na vnitřním klidu. Po delší, mnohem delší době, než bylo v naší představě, se vlastně teprve nyní, po stabilnějším zakotvení, dostaneme ku více koncepčnímu stylu práce. Máme představy a plány, jak časopis rozvíjet dál, jak jej učinit zajímavějším, přínosnějším pro čtenáře, přitažlivějším. Musíme pečovat o jeho prestiž tak, aby nadále zůstávala vysoká. K tomu samozřejmě potřebujeme spolupráci všech, kdo mají co říci, kdo chtějí něco sdělit a mají chuť s námi společně tvořit dobrý profesní časopis. K tomu, abychom trvale zajistili rozvoj našeho titulu, potřebujeme však vedle intelektuálního potenciálu, odborné profesionality a notné dávky elánu i jistý základní, ryze prozaický prostředek – peníze. Vzletná slova o nezávislosti nejsou docela pravdivá – jsme závislí a závislí vždy budeme – v prvé řadě na našich čtenářích, aby nás potřebovali, vyhledávali a četli a v řadě druhé – na penězích. Není-li pořadí závislosti obrácené. Časopis Architekt je možná ve světě ojedinělý v tom, že jako odborný titul musí uživit nejen sám sebe – vydělat na svůj provoz,na výrobu, na mzdy zaměstnanců, honoráře autorů a fotografů, na své aktivity – ale ještě navíc přispívá na provoz majitele titulu, kterým je nezizková organizace Obec architektů. Zatímco větší vydavatelské domy u nás i v zahraničí podobné tituly dotují z ostatní produkce, nebo jsou obdobné časopisy podporovány profesními sdruženími, kulturními fondy nebo velkými stavebními a developerskými firmami, časopis českých architektů se musí hodně ohánět, aby ekonomicky obhájil svoji existenci.Z obsahu čísla 8/07:STUDIE > KULTURNÍ STAVBY V ABÚ DHABI – MUZEUM KLASICKÉHO UMĚNÍ / JEAN NOUVELREALIZACE > NÁMOŘNÍ CENTRUM, BRUSEL, BELGIE / VINCENT SZPIRER /R2 D2 > VÝLETNÍ PŘÍSTAV – CLUB HOUSE, MONS, BELGIE / STEPHANE MEYRANT / ARCADUSREPORTÁŽ > PLOVÁRNA A RESTAURACE NA POBŘEŽNÍ PROMENÁDĚ, MADEIRA, PORTUGALSKO /PAULO DAVID / TEXT MARTINA CHLUMECKÁ REALIZACE > LÁZEŇSKÝ DŮM S KOTVIŠTĚM, ATTERSEE, NĚMECKO / MAXIMILIAN RUDOLF LUGER, FRANZ JOSEF MAUL > ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA A DÍLNA FIRMY BIOTOP, WEIDLING, RAKOUSKO / GEORG W. REINBERG ÚVAHA > ARCHITEKTURA A VODA – FORMÁLNÍ ASPEKTY / TEXT HENRI ACHTEN REALIZACE > CENTRÁLNÍ LÁZEŇSKÝ PARK, PODĚBRADY / TOMÁŠ JIRÁNEK, MAREK LEHMANN / ZAHRADA NAD METUJÍ > SPORTOVNÍ CENTRUM BARRANDOV, PRAHA 5 – BAZÉN ROKU / MILOŠ KOPŘIVA, VIKTOR DROBNÝ, ŠIMON MIKA, MILOŠ MLEJNEK / SPORTOVNÍ PROJEKTY / RECENZE ZDENĚK ŠAMALÍK > TENISOVÝ AREÁL, KRNOV / TOMÁŠ BERÁNEK, ZDENĚK EICHLER, ROSTISLAV JAKUBEC / ATX ARCHITEKTI PROJEKT > GAPA_K125M – NOVÝ OLYMPIJSKÝ SKOKANSKÝ MŮSTEK, GARMISCH-PARTENKIRCHEN, NĚMECKO / DAVID BAROŠ PROFIL> JUBILANT BOHUMIL FANTA / TEXT PAVEL HALÍK KONCEPT > STŘEŠNÍ DŮM ATIKA, ŠPANĚLSKO /IDOM SOUTĚŽ > STUDENTI HLEDAJÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ MODULÁRNÍ VÝSTAVBY PUBLIKACE> REVUE TOPOS, ČÍSLO ANKETA> VODA V ARCHITEKTUŘE PROJEKTY> VODA, SPORT – STUDENTSKÉ PRÁCE VÝSTAVA> VÝJIMEČNÉ DOMY ROZHOVOR > S MILOŠEM KOPŘIVOU O SPORTOVNÍCH STAVBÁCH / PŘIPRAVIL JULIUS MACHÁČEK SERVISSUMMARYENCYKLOPEDIE