Architecture and inclusion | reportáž z vernisáže

Zhruba v těchto slovech by se dala popsat akce, kterou pro nás připravila Galerie Jaroslava Frágnera. Záměrně píši akce, jelikož tentokrát se nejedná „jen“ o výstavu, ale skutečně o akci, která v sobě obsahuje sedmnáct přednášek zahraničních hostů! 13.4. byla výstava zahájena vernisáží. Vstoupil jsem tedy do útrob frágnerky a první, co jsem zaregistroval, byla skvělá orientální hudba, která se mísila s lidskými živými zvuky, zaslechl jsem několik různých jazyků, bylo plno. Už tento vjem naznačil, že se nebude jednat o standardní výstavu, že se bude jednat minimálně o multikulturní záležitost.

Při vstupu do hlavního výstavního prostoru galerie se návštěvníkovi rozprostře deset různých projektů (některých již realizovaných) z různých evropských států. Každý z projektů je jiný, každý je z jiného kulturního, sociálního i ekonomického prostředí. Mají však jedno společné – sociální kontext.

Garant této akce sociolog PhDr Jiří Ryba na vernisáži zmínil, že pozoruhodné na projektech, které jsou v galerii prezentovány je zejména to, že „jsou o celé společnosti, o subjektech, kteří jsou ochotni investovat do těch, jenž jsou svým způsobem ze společnosti vyloučeni. K tomu jsou ochotni investovat do projektů, které jsou velmi kvalitní a dělají je kvalitní architekti.“

Projekty jsou v galerii prezentovány fotografiemi na plátnech, prezentací na LCD obrazovkách, u některých projektů jsou vystaveny i modely. Návštěvník má tedy možnost seznámit se s projekty různými způsoby. U každého projektu je uvedeno také několik vět k tomu, jak projekt vznikal, pro koho je určen a v jakém sociálním kontextu je umístěn. Mnohé projekty vznikaly na základě aktivity občanské společnosti, některé z ekonomického podnětu. Projekty jsou různorodé, jsou z různých materiálů. Na výstavě se seznámíme se Švédským projektem na Expo v Šanghaji, stejně jako s Norskou dřevostavbou pro punkery, či s centrem Sluňákov v Čechách, Německou operu z containerů na zastávce metra nebo se slovenským návrhem domova důchodců a pochopitelně s dalšími šesti projekty.

“Výstava, koncipovaná v souvislosti s „Evropským rokem inkluze a boje proti chudobě“, představuje obsáhlou řadu prací, které jsou vzájemně spojeny společnou otázkou: „Jaká je role architektury ve vznikajícím procesu integrace, vyžadovaná fenoménem imigrace a multikulturalizmu v globalizovaném světě?“...Záměrem výstavy „Architecture and Inclusion“, která spojuje takovou širokou škálu vizí, a to v oblasti technické i estetické, je také poskytnout co nejširší obraz diverzity, množství možností a konceptů a vynikající kvalitu toho, co architekti v každé z účastnických zemí denně dělají, jejich motivace a výzvy, omezení a reflexe ve veřejných i soukromých projektech. Výstava se tedy snaží propagovat zdravou diskusi o současné situaci jednak mezi experty navzájem a samozřejmě i mezi experty a veřejností, neboť je jasné, že bez lidí, kteří budovy užívají a nazývají je „domovem“, nemá architektura smysl.” Joaquim J. S. Coelho Ramos

Architecture and inclusion, je tedy výstava, která jisto jistě stojí za pozornost a pokud si uvědomíme, jaký doprovodný program výstavu doplňuje, o hodnotě této akce není pochyb. Doprovodný program naleznete zde.

Ať se vám výstava i přednášky líbí!

Jiří Kout