Apartmány Dolomitenblick

Budova obsahuje 6 velkorysých rekreačních bytů, všechny orientované ke slunci a s panoramatickým výhledem na Dolomity. Každá samostatná jednotka je navržena pro maximální soukromí díky rozdělení celého stavebního objemu do 2 částí, kdy stupňovité balustrády znemožňují pohledy do apartmánů z jiných bytů nebo z ulice dole. Každý apartmán má slunečnou terasu, rozšiřující obytný prostor o malou soukromou zahradu na každém patře. Místní modřínové dřevo zvýrazňuje interní i externí obytné prostory. Na jih orientované zasklení od podlahy až ke stropu maximalizuje výhled a solární zisk, zatímco externí žaluzie a převislé balkony minimalizují v létě přehřátí. Hlavní společné prostory jsou velmi kompaktní a jsou pokračováním v definování objemu "řezem" a opakovaném využívání místního modřínového dřeva a barevného tónování fasády.

Pozornost byla věnována designu měděných balustrád, které se jakoby rodí z okolní přírody, rostou, stávají se balustrádami, připojují se k budově s objemem, definovaným "řezem", vylupují se a znovu se vrací ke spojení s okolním terénem. Vyloupnuté kovové plechy, rozdělené do horizontálních pásů, sledují zakřivenou hyperbolicko-parabolickou geometrii: řemeslná dovednost je dovedená do extrému. Tmavě předoxidovaná měď obklopuje hmotu stavby na všech stranách, přičemž pruhy tvoří vrstvy, které umožňují pojmout střechu jako pokračování celé fasády a hmoty.

Tvar samotné střechy je dán regulací územního plánování, která na tomto konkrétním stavebním pozemku povoluje pouze šikmé střechy. Mírně deformovaná střecha vychází z konstrukčního záměru, ale také z tradiční typologie šikmých střech nikoli prostým kopírováním, ale zkoumáním možností nových potenciálů této tradiční typologie.

Materiály Budova se nachází na okraji velmi eklektické vilové čtvrti s nekoherentním vzhledem; cílem projektu bylo proto poskytnout kontrast vytvořením jednoduché hmoty, která vyrůstá z okolního přirozeného terénu a opět se do něj včleňuje. Toho bylo dosaženo minimalizací počtu materiálů na skutečně místní, téměř lidové druhy: modřínové dřevo a předoxidovanou měď. Jak měď, tak modřínové dřevo jsou vystaveny atmosférickému vlivu slunce, deště a sněhu, takže dochází k přirozenému opotřebení povětrnostními vlivy. Díky přizpůsobení barvám okolních starých usedlostí s tmavými, sluncem ošlehanými modřínovými fasádami, zapadá nová budova do svého přirozeného okolí.