Administrativní budova a operační centrum na okraji Paříže
Nová moderní administrativní budova pro pařížské autobusové centrum RATP v Thiais jakoby vyrůstala přímo ze země. Rozsáhlá tmavá plocha parkoviště přechází nepozorovaně do šedých stěn s jednoduchou pravidelnou strukturou. Autobusové centrum v Thiais je první budovou, jejíž fasáda je celá pokryta prefabrikovanými panely z Ductalu.
Emmanuel Combarel / Dominique Jakob , 16. 6. 2011
Každý den prochází budovou RATP (Régie Autonome des Transports Parisiens), jednoho z center rychle rostoucího systému veřejné dopravy v Paříži, okolo osmi set řidičů autobusů. Vedle nich přicházejí administrativní a servisní pracovníci, členové ostrahy, dispečeři sledující a organizující každodenní plynulý provoz téměř dvou set autobusových linek ve východních a jižních oblastech Paříže ad., takže pestrá směsice profesí, jejichž činnosti se mění v závislosti na mnoha okolnostech.
Místo, kde se o stavbě centra uvažovalo, je sevřeno mezi rozsáhlým objektem autobusových garáží (300 autobusů) a sjezdovými a nájezdovými rampami mimoúrovňového křížení několikapruhových silnic. Tedy žádná typická městská zástavba, ani obchodní centra, ale zdánlivě nahodilé střídání asfaltových a betonových ploch je nejvýraznější charakteristikou okolí. Může to být podnětem k architektonickému návrhu?
Mohutný monolit (35 × 35 m) s oblými hranami jakoby vy růstající přímo z betonové plochy v sobě na dvou podlažích ukrývá různorodý program autobusového centra. Fasáda „s nesmekavou úpravou“ tvořená tenkými (30 mm) prefabrikovanými betonovými panely z Ductalu, ultra-vysokohodnotného betonu vyztuženého vlákny, plynule obloukem přechází z okolní plochy do svislé stěny a nahoře se opět obloukem stejného poloměru stáčí na parapet střešní terasy (obr. 1). Vnější povrch panelů je zdůrazněn kruhovými výstupky připomínajícími kostičky známé stavebnice Lego. Tmavošedý beton má barvu okolních odstavných ploch, takže hranol budovy by splýval s okolím, nebýt několika ostrých „chirurgických“ řezů do jeho hmoty vyplněných střídavě kontrastním žlutým, modrým, červeným a zeleným zasklením.
Prefabrikované betonové fasádní prvky jsou vyrobeny z vláknobetonu velmi vysoké pevnosti bez standardního kameniva, což umožnilo navrhnout je neobvykle tenké. Mezi kruhovými výstupky na povrchu prvků (průměr 24 mm, výška 7 mm) jsou jen 14 mm široké mezery – i to vyžadovalo neobvyklou pečlivost a přesnost při výrobě (obr. 2 a 3). Celá fasáda byla ve zvoleném modulu rozdělena na jednotlivé panely pěti standardních tvarů, takže gumové matrice byly používány opakovaně a náklady výroby se i přes její náročnost udržely v rámci omezeného rozpočtu.
Ve Francii bývalo obvyklé izolovat obvodové stěny na jejich vnitřním povrchu. To však přinášelo obtíže s řešením tepelných mostů v místech napojení vodorovných konstrukcí, proto se u nových objektů přechází na izolační systém při vnějším povrchu budov. Návrh autobusového centra však byl zpracován ještě před touto změnou.
Výsledný návrh budovy splnil zadané požadavky: neformální homogenní betonová nosná konstrukce se zavěšenou prefabrikovanou betonovou fasádou – materiálová jednoduchost, preciznost v návrhu i provedení, mechanická odolnost a trvanlivost v náročném prostředí. Program zahrnuje i výstavbu nové vrátnice a přístřešku pro kola zaměstnanců centra.
Celý obsah časopisu Beton TKS 1 | 2011 najdete zde.Emmanuel Combarel Dominique Marrec Architectes 7, Passage Turquentil, 75011 Paris, France e-mail: ecdm@combarel-marrec.com www.combarel-marrec.com Fotografie na obr. 1a, b – Philippe Ruault, obr. 1c a 2 Benôit Fougeirol, obr. 3 ECDM Arch.
