Aby se dalo mávat na sousedy. Rodinný dům z devadesátých let se otevřel k zahradě i ulici
Už před přestavbou to nebyl špatný dům – navenek i zevnitř. Přestavba ho však otevřela. V interiérech ubylo dveří a ven je vidět vícero okny.
Adéla Vaculíková , 12. 7. 2024
Z Ostrovačic je to do centra Brna přibližně dvacet kilometrů. Autem či autobusem je cesta z městyse do největšího města Moravy rychlá, z obce se totiž dá najet na dálnici D1, která podél ní vede. I proto Ostrovačice setrvale rostou a přibývají tady nové domy, tento růst se naštěstí stále daří držet pod kontrolou.
Rodinný dům, který zde zrekonstruovali Tereza a Jaroslav Matouškovi z ateliéru INK ARC, pochází z počátku 90. let. Navržen byl jako velkorysá dvoukřídlá stavba na nárožní parcele – obvodové zdivo měl omítnuté světlým břízolitem, střechu sedlovou z červených pálených tašek. Tvarově se do zástavby nevelké obce hodil, k ulici však zůstával anonymní, směřovala do ní pouze malá okna, a to už pro sídla tohoto typu charakteristické není. Požadavkem investorů, kteří si vyzkoušeli život v různých zemích světa, bylo od začátku dům více prosvětlit a propojit s exteriérem.
„Tématem změny byla otevřenost – z porevolučního domu uzavřeného do sebe se závěsy a záclonami na vyvýšeném soklu se stal dům s kontaktem s ulicí,“ píší v autorské zprávě architekti. Dům dostal nové schéma fasád, okna jsou větší a volněji rozmístěná. To ve štítové stěně pod střechou je tvarově inspirované obrazem zlínského malíře Pavla Preisnera, horní překlad má ve středu zlomený. Jedno nové, přibylo taky do ulice – aby se dalo mávat na sousedy.
Nový rozvrh oken dům nedostal jen tak. Reaguje na změny vnitřních dispozic, které se „otevřely“ taky. Jednotlivé prostory do sebe po přestavbě vzájemně proplouvají. Dříve bylo v přízemí více uzavřených místností, dnes je tam obývací pokoj, který se zcela propojuje s kuchyní. Pak je na něm ještě ložnice a koupelna, do které je vidět prosklenou příčkou s dveřmi.
Požadavky na propojení prostorů vyplývají ze současných představ o bydlení. Mladá rodina chtěla v domě z devadesátých let bydlet současně. Celkový provoz domu však zůstává stejný jako před stavebními úpravami, bydlí se v přízemí a podkroví, kde jsou dětské pokoje. Díky částečnému podsklepení jsou technické místnosti v suterénu, kde na svém místě zůstala i garáž.
Přestavbou dům dostal další praktické rysy. Z obývacího pokoje se dá novou prosklenou stěnou vstoupit na terasu a z té sejít dál do zahrady. Výhledy do zeleně poskytuje taky pobytový výklenek hned vedle pohovky.
Více k tématu
Tereza a Jaroslav Matouškovi proměnili rodinný dům v Ostrovačicích výrazně. Jeho současná podoba je minimalističtější. V tom hrají roli zmenšené přesahy střech v důsledku vnějšího zateplení. Fasády však zůstaly světlé, podobně jako předešlý břízolit, a žulový sokl odhalený, červená střecha se jen očistila. K úplnému popření původní stavby tedy nedošlo – to je na přestavbě stejně sympatické jako to, že dům teď víc komunikuje se svým okolím.
Ačkoliv k tomu mají Ostrovačice předpoklady, typickým satelitem velkého města se nestaly. Zůstaly poměrně malé, v současnosti v nich žije asi 900 lidí. Přesto je při pohledu na mapu jasné, že se městys do této velikosti rozrostl v nedávné historii. Proto je zásah do domu podle Terezy a Jaroslava Matouškových cenný – jde proti vzniku satelitu plného plotů a zdí. Architekti navíc od roku 2024 pracují na urbanistické koncepci městyse.
- Autoři: Tereza Matoušková, Jaroslav Matoušek
- Ateliér: INK ARC
- Země: Česká republika
- Město: Ostrovačice
- Projekt: 2019
- Realizace: 2022
