Žižka nikdy nevyhrál. Teď je nejlépe třetí.

Jak velký je Žižka?

Pražská informační služba na svých stránkách aktualizovaných 8.6.2007 uvádí: Před památníkem byla r. 1950 odhalena největší bronzová jezdecká socha na světě - pomník Jana Žižky, dílo Bohumila Kafky, který na ní pracoval již od dob první republiky. Pomník je vysoký 9 m, dlouhý 9,6 m, široký 5 m a váží 16,5 t. V médiích tištěných i internetových se uvádí vesměs totožné informace. Socha primát v kategorii bronzových jezdeckých soch nikdy nedržela, dnes už je navíc minimálně třetí.

Psací stroj v Římě

Viktor Emanuel II byl prvním králem sjednocené Itálie a na jeho počest vznikl v letech 1895-1911 monumentální pomník, který si svými rozměry nezadá s Koloseem či bazilikou sv. Petra. Tato kontroverzní stavba z bílého mramoru se nachází mezi Kapitolským náměstím od Michelangela a Pizza Venezia. Je široký 135 a vysoký 70 m. (Koloseum 188 x 156 x 48,5 m, sv. Petr 211,5 m na délku, vysoký 136,5 m).Práce na monumentu začaly v roce 1885 podle návrhu Giuseppe Sacconiho. Severní svah Kapitolského návrší byl vyčištěn od ruin z období Říma a středověkých kostelů. V roce 1911, u příležitosti 50. výročí nového království, byla stavba slavnostně otevřena. Svým tvarem si vysloužila mnoho přezdívek, mezi nimi i „psací stroj“. Kromě hrobu neznámého vojína, u nějž plápolá věčný oheň, je součástí této dominanty také bronzová jezdecká socha Viktora Emanuela II. Ta je přibližně 12 m vysoká a stejně dlouhá a do jejích útrob se vměstná 21 lidí. Autorem této sochy je E. Chiaradia. Jinými slovy, 39 let před Žižkou již v Evropě stála bronzová jezdecká socha o tři metry vyšší a dva a půl metru delší. Tím je vyvrácen mýtus o tom, že Žižka na Vítkově je největší bronzovou jezdeckou sochou na světě. Nikdy se nejednalo ani o největší jezdeckou bronzovou sochu v Evropě. Zda se mezi Viktorem Emanuelem a Žižkou nachází ještě nějaká další socha se mi přes usilovné pátrání nepodařilo zjistit, nicméně mnoho zdrojů uvádělo a stále uvádí římskou sochu jako největší svého druhu na světě. Některé zdroje však uvádí, že druhá největší bronzová jezdecká socha světa stojí ve Washingtonu.

Jak je to s Washingtonem?

Ulysses S. Grant Memorial ve Washingtonu byl vytvořen v několika fázích mezi lety 1909 a 1920. Jeho součástí je i bronzová jezdecká socha generála Granta. Až donedávna se údajně jednalo o největší jezdeckou sochu na americkém kontinentě.Myšlenka Grantova pomníku ve Washingtonu se zrodila už v roce 1895. V roce 1901 pak vznikla nadace disponující čtvrtmilionem dolarů. V roce 1902 byl vybrán v podstatě neznámý sochař - Henry Merwin Shrady. Jednatřicetiletý mladík byl téměř bez zkušeností, takže není divu, že výběr komise způsobil řadu kontroverzních reakcí. Shrady zasvětil dvacet zbývajících let svého života tomuto monumentálnímu pomníku. V roce 1909 vznikl základ monumentu z vermontského mramoru a tato vyvýšená plošina dosahovala rozměrů 77 x 21,5 m. Uprostřed se nachází podstavec, který dosahuje výšky 6,7 m. Hrubým odhadem z fotografie by pak výška samotné jezdecké sochy dosahovala přibližně 5 m (odměřeno pravítkem na monitoru, když podstavec byl zazoomován na velikost 6,5 cm, byla socha vysoká 5 cm).Je tedy pravděpodobné, že informační zdroje, které hovoří o druhé největší bronzové jezdecké soše na světě pouze ze setrvačnosti opakují starou skutečnost. Ve své době se skutečně mohlo jednat o druhou největší sochu svého druhu. Nebylo by divu, kdyby americká média nepostřehla, že se objevila kdesi v Evropě - pár let po válce - socha větší. Zvláště když média česká neustále omílají podivný mýtus o velikosti Žižkovy sochy.

Primát drží El Paso

Od roku 2006 se však největší bronzová jezdecká socha nenachází v Evropě, ale ve Spojených státech. Tu italskou překonává podle různých zdrojů o 80 cm až 1,5 metru a celkovou výškou až 13,4 m nechává jezdeckou sochu Jana Žižky daleko vzadu. Přesto, že dokonce vznikl dokument mapující vznik této kolosální sochy, netváří se česká média, že by je to příliš zajímalo. Přitom od 28. dubna 2006 je všechno jinak. Různé zdroje uvádějí výšku od 34 do 44 stop, vesměs ale referují o největší jezdecké soše z bronzu. Právě skutečnost, že se jedná o největší sochu svého druhu, byl důvodem, proč o ní vznikl dokument. Server sculpture.net uvádí výšku 42 stop, což by znamenalo, že socha dosahuje úctyhodných 12,8 m. V případě, že by její velikost byla oněch maximálních 44 stop, jednalo by se dokonce o 13,4 m výšky. Vážit by dle Wikipedie měla 18 tun. Stejný zdroj ale chybně uvádí výšku - 34 stop, tedy 10,4 m, čímž by socha nedosahovala 12 metrů římské sochy. Aby to bylo zamotanější, byla již hotová socha zamotána, aby se zvýšilo napětí a zájem o ni, a definitivně rozmotána až po čase, k čemuž došlo rok po jejím umístění v těsné blízkosti mezinárodního letiště. Finální odhalení proběhlo 21.dubna 2007 a neobešlo se bez protestů.

Prostě největší...

Když byla v roce 1999 papež Jan Pavel II. slavnostně vysvětil v hlavním městě Pobřeží slonoviny - Yamoussoukru - největší křesťanský chrám světa, který je volnou kopií sv. Petra v Římě, obešlo se to bez výraznější mediální pozornosti. Stavba je sice největší svými rozměry, nikoliv však svým uměleckým ztvárněním.Obdobný problém postihl největší jezdeckou bronzovou sochu světa. Ta je sice největší, nicméně - jak v roce 1993 podotkla Arlene Raven: Muže na koni už dnes za umění považovat nelze. Naopak se dá mluvit o zamrzlém romantismu či kýči. Nic z toho však nemění skutečnost, že se jedná o sochu největší.Nechme stranou umělecké hodnoty, problém sochy je někde jinde, totiž v tom, koho představuje.

...ale kontroverzní

V roce 1997 město El Paso požádalo sochaře Johna Sherrilla Housera, aby vytvořil sochu konkvistadora Dona Juana de Oñate (1552-1626). Přesto, že socha představuje konkrétního člověka, raději se o ní hovoří jako o soše jezdce. Oñate je jedněmi uznáván za své objevitelské výpravy, druhými pak zatracován pro svou krutost k indiánům. V roce 1991 byla na jiném místě v Novém Mexiku odhalena socha tomuto dobyvateli, a když se v roce 1998 slavilo 400. výročí jeho příjezdu, kdosi této soše odsekal pravou nohu. Na místě zanechal pouze nápis Fair is fair. Oñate, aby si udržel kázeň, totiž například vyhlásil, že každému vzbouřenci staršímu pětadvaceti let bude okamžitě useknuta pravá noha. Odpůrcům vadí zejména fakt, že za jeho objevitelským úsilím a mocí stojí tisíce mrtvých mužů a znásilněných žen. Případní zájemci nechť si jeho jméno vygooglují a počtou si, v angličtině i španělštině je informací dostatek.

Poslední konkvistador

Zakladatel Santa Fé, masový vrah, první guvernér Nového Mexika, objevitel. A dvacetileté úsilí sochaře, jejímž výsledkem je největší bronzová jezdecká socha všech dob. V produkci a režii J. Valadeze a Cristiny Ibarra vznikal dokument, který měl být hotov v roce 2006. Podrobnější informace, kromě toho, že mu byl udělat i grant, se mi zjistit nepodařilo, ale příliš jsem po tom nepátral, uvádím tuto skutečnost spíše jako doplnění pro ty, které by zajímalo více. Třeba je to navede k zajímavým informacím.

Pod čarou - Leonardova jezdecká socha

Když už hovoříme o jezdeckých sochách, vzpomeňme u této příležitosti jezdecký pomník Francesca Sforzy. Roku 1482 byl Leonardo da Vinci (1452-1519) pověřen milánským vévodou Lodovicem il Moro, aby vytvořil největší bronzovou jezdeckou sochu na světě jako monument připomínající jeho otce, Francesca Sforzu, který byl vévodou v letech 1452-1466. Různé zdroje uvádějí velikost sochy od 7 do 8 metrů. Leonardo pracoval na projektu s přestávkami celkem 16 let. Během této doby měl za úkol vymyslet nový způsob tavení, aby mohla být tloušťka skořápky, odlité z jednoho kusu bronzu, co nejtenčí. Nicméně, než se podařilo nashromáždit potřebné množství bronzu, začalo se Miláno obávat francouzského útoku. Vévoda se rozhodl veškerý bronz použít na výrobu kanónů a projekt tak byl pozastaven. V roce 1499 bylo Milánské vévodství napadeno Francouzi pod vedením Ludvíka XII. Tradičně se uvádí, že socha se stala cvičným terčem lučištníků, kteří společně s deštěm dokonali zkázu. V roce 1977 dostal Charles Dent nápad oživit Leonardovy plány se záměrem věnovat poté sochu Itálii a zejména Milánu, kde měl pomník stát a kde Leonardo strávil nejplodnější léta svého života. Přesto, že Dent, který se neustále potýkal s nedostatkem financí, v roce 1994 zemřel, nadace, kterou založil, pokračovala v projektu dál. Díla se ujala sochařka Nina Akamu, které se podařilo vytvořit definitivní model. Všech sedm částí dorazilo z USA do Milána v červenci roku 1999. Hotová socha byla odhalena 9.9.1999 - přesně pět století po zkáze původního modelu - u vstupu Hipodromu na San Siru. Druhý kůň - „americký“ - se nachází v Michiganu. Kdyby se však historie odvíjela trošku jinak, mohla být Leonardova socha na dlouhou dobu největším bronzovým jezdeckým pomníkem.

Pracovní přehled - velké a slavné bronzové jezdecké sochy

Následující výčet je nejspíš neúplný a nacházejí se v něm mezery, nicméně první tři místa by měla být v pořádku. Další sochy uvádím pro zajímavost, i s autorem a dobou vzniku, aby si čtenář mohl udělat lepší přehled.

Pozn.: Leonardova socha měla mít výšku 7-8 m.ZávěremPokud jsem někde ve faktografii udělal chybu, tak se omlouvám, ale pokoušel jsem se o maximální pečlivost. O tom, že socha Viktora Emanuela II. je největší bronzovou jezdeckou sochou světa jsem se dozvěděl během návštěvy Říma někdy v devadesátých létech. Při hledání skutečných rozměrů sochy (přesnější údaj než 12 m jsem nenalezl) jsem narazil i na sochu ještě vyšší, na onu sochu v El Pasu. Pointa je zřejmá - Socha Jana Žižky z Trocnova na pražském Vítkově NENÍ a NIKDY NEBYLA největší (ve smyslu nejvyšší a nejhmotnější) bronzovou jezdeckou sochou světa, dokonce ani Evropy. Momentálně jí patří v nejlepším případě třetí místo, což je pravděpodobné. Existuje sice ještě několik pozoruhodných jezdeckých soch, ale co se mi podařilo prověřit, žádná z nich nedosahuje rozměrů Žižky. V případě hledání bronzové jezdecké sochy, která by byla větší než Žižka, by bylo třeba v potaz vzít jednu skutečnost - Západní Evropa a Spojené státy jsou země informačně vyspělé. Ropné velmoci arabského světa zase rády demonstrují své bohatství formou rekordů a prvenství, stejně jako některé ekonomiky Jihovýchodní Asie. V případě, že by některá z těchto oblastí měla nějakou významnou bronzovou jezdeckou sochu, bylo by snazší ji odhalit. Proto bych považoval za pravděpodobnější, že případná socha by byla k nalezení nejspíše ve východní části Evropy, nebo ve střední Asii.