Ústřední knihovna FF MU v Brně | Kuba & Pilař architekti

PROČ SE TAK STALOHistorie úsilí o vybudování centrální fakultní knihovny pro Filozofickou fakultu MU je dlouhá. Podmínky pro poskytování knihovnických služeb byly v minulosti na filozofické fakultě zcela nevyhovující. Knižní fond byl z velké části decentralizován do dílčích knihoven, k dispozici byla pouze jedna studovna se 40 místy a šest počítačů pro čtenáře. Přitom v podmínkách studia na filozofické fakultě bylo potřeba nejen zajistit práci studentů s originálními texty v knižní a časopisecké podobě, ale reagovat i na nástup nových informačních technologií, které vedou k transformaci tradičních knihoven na centra informační výuky.KONCEPCEKoncepce nové knihovny filozofické fakulty byla zpracována na jaře roku 1996 (připomínky vyjádřili i američtí odborníci v oblasti informačních služeb Marie Bednar z Pennsylvania State University a prof. Andrew Lass z Mount Holyoke College) a po vyjádření vedoucích ústavů fakulty byla také schválena. Během roku 1997 se připravovala veřejná anonymní architektonická soutěž na ideové řešení výstavby knihovny. Do soutěže se přihlásilo 16 firem z ČR a odborná porota v březnu 1998 vybrala návrh architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře z Brna. Po složitých projekčních a urbanistických pracích, v nichž měli své slovo památkáři, dendrologové, útvar hlavního architekta i samotní knihovníci, bylo vše připraveno k realizaci, která začala zemními pracemi v roce 2000. Slavnostní otevření knihovny proběhlo 14. 5. 2002, kdy byla také ve fakultním parčíku odhalena plastika Michala Gabriela nazvaná „Kmen“.DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍObjekt knihovny je situován uprostřed městského bloku tvořeného různorodou zástavbou vzniklou v průběhu 19. a 20. století. Budova knihovny je navržena vůči svému okolí jako kontrastní, jednoduchý objekt, který ale ve svém prostředí není rušivým elementem díky nulovému stylu fasády.ARCHITEKTURA A INTERIERYZáměrem architektů bylo odclonit interiér budovy od okolí a přitom zachovat vizuální kontakt. To se jim podařilo pomocí polopropustné struktury předsazeného pláště ze svislých dubových lamel na podpůrné ocelové konstrukci. Lamely působí po většinu dne jako slunolam a brání vstupu přímého slunečního světla do studoven. Na abstraktní ploše obvodového pláště architekti akcentovali vstup do objektu. Celá stavba je provedena z monolitického betonu, který je přiznán na všech površích. Soudobý minimalismus se projevuje i v redukci materiálů a jejich střídmém a logickém použití.V interiéru je dominantním prvkem elegantního jednotraktu monolitické dvouramenné schodiště v kruhovém výřezu procházející celou budovou. Na schodišťovou halu navazují velkoprostory studoven, jejichž vnitřní uspořádání je možno v budoucnu flexibilně měnit. Rozvody médií jsou z tohoto důvodu vedeny v dutinkové podlaze. Každé studijní místo umožňuje připojení PC nebo notebooku. V podzemním podlaží je umístěn sklad knih vybavený kompaktními regály a kanceláře pracovníků knihovny prosvětlené z anglického dvorku.NAŠE POŽADAVKYOd nové knihovny jsme očekávali, že nám pomůže realizovat zásadní změnu orientace, a to z fondu na uživatele. Cílem je namísto pouhé sbírky knih uspokojení informačních potřeb návštěvníků knihovny, přičemž důraz se klade hlavně na kvalitu služeb. Abychom mohli poskytovat kvalitní služby, potřebujeme k tomu určité podmínky. Pro architekty tak vznikla nelehká úloha dostat do čtyř velkých studoven co nejvíce knih a zároveň alespoň 400 studijních míst s ohledem na počty studentů. To se podařilo, i když se musel u knižních regálů zvýšit počet polic na sedm. Původně jsme se sedmou policí počítali jako s rezervou, ale nakonec jsme zaplnili úplně všechno, abychom ve volném výběru umožnili čtenářům přístup k co největší části živého fondu.ZÁKLADNÍ FAKTANa filozofické fakultě je téměř 700.000 knih, z toho v Ústřední knihovně necelá polovina. Máme asi 120.000 knih ve volném výběru a 150.000 ve skladu v kompaktních regálech. Na 25 knihovníků připadá 4.500 registrovaných čtenářů, pro které je knihovna otevřena celý týden – od pondělí do pátku od 9 do 20 hodin, v sobotu a neděli od 9 do 17 hodin, celkem 71 hodin týdně. K prezenčnímu studiu je knihovna pochopitelně otevřena veřejnosti. Pro všechny uživatele je na každém patře k dispozici samoobslužná kopírka, ve druhém patře tiskárna a v prvním patře skener. Ve vstupní hale je přístroj pro samoobslužnou výpůjčku 3M SelfCheck, na kterém si čtenář může půjčit knihu bez pomoci knihovníka.ARCHITEKTURA JAKO SLUŽBA SPOLEČNOSTIZtotožňujeme se s myšlenkou Waltra Gropia, že architekt má koordinovat požadavky stavebníka, realizátora a uživatele. Odborníci by měli architektovi zprostředkovat styk s realitou a zamezit formálnímu přístupu k projektování. Základní podmínka úspěšné architektonické tvorby v definici Richarda Neutry zní: „Nemohu sloužit člověku, dokud ho nepoznám. Nemohu navrhnout dobrý příbytek ani pro ledního medvěda v ZOO, dokud jej nepoznám a nebudu mít rád, dokud se nebudu snažit lépe porozumět ledním medvědům. “ Jak všichni víme, architektura má ze všech druhů umění největší společenský dosah. Žádný obraz, socha nebo literární dílo nemůže natolik ovlivnit život společnosti jako architektonický projekt. Z této skutečnosti vyplývají velké možnosti architektury, ale zároveň i velká odpovědnost jejích tvůrců. Čeká je cesta pokorného přístupu k uživateli, cesta skutečné služby architekta společnosti.HLAVNÍ KLADY NOVÉ BUDOVY-Rozšíření volného výběru z 2.000 svazků na 120.000 svazků-Rozšíření provozní doby z 51 hodin na 71 hodin za týden-Zvýšení počtu PC v knihovně ze 6 na 80-Zvýšení počtu studijních míst ze 40 na 400Text vznikl jako příspěvek sborníku k pracovnímu semináři na téma Knihovna a architektura – Knihovny bez bariér, který se konal ve dnech 21.-23.9.2003 v prostorách knihovny UP v Olomouci. Pořadatelem byla Knihovna UP v Olomouci ve spolupráci s Asociací knihoven vysokých škol ČR a byl převzat s laskavým svolením organizátora. VE STRUČNOSTIArchitektonické soutěže vypsané koncem roku 1997 se zúčastnilo 14 projekčních kanceláří. Vítězný návrh vypracovali akad.arch.Ladislav Kuba a ing.Tomáš Pilař, M. A. Ve veřejné soutěži na dodavatele stavby zvítězila firma IMOS. Stavební práce byly zahájeny v listopadu 2000 a ukončeny v závěru roku 2001. Provoz knihovny byl zahájen 18.3.2002. V současné době má Ústřední knihovna (ÚK) přes 200.000 svazků v uzavřených skladištích a studovny pro 400 studentů s volným výběrem kolem 120.000 knih. ÚK FF slouží především akademické obci fakulty, odborná veřejnost a ostatní zájemci mají neomezený přístup ke knihovním fondům ÚK formou prezenčních výpůjček.Zdroj: webové stránky knihovnyTECHNICKÉ ÚDAJENázev: Ústřední knihovna FF MU v BrněAtelier: Kuba & Pilař architektiUlice: Arne Nováka 1Město: BrnoZemě: Česká republikaSoutěž: veřejná anonymní architektonická na ideové řešení výstavby knihovny, 1997-8Realizace: 2000-2001Materiály: beton, dřevo, skloZastavěná plocha: 520 m2Celková plocha všech podlaží: 2.600 m2, z toho volný výběr 1 600 m2Obestavěný objem: 9.880 m3Výška: 19 m3Počet podlaží: 4 nadzemní, 1 podzemníOcenění: Grand Prix OA 2002 - hlavní cena, cena v kategorii novostavba, cena v kategorii interiér, čestné uznání pro investora; Interiér roku 2002, Cena Unie výtvarných umělců 2002, Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČRWebové stránky: http://www.arch.cz/kuba.pilar/http://www.phil.muni.cz/knihovna/Připravil: Dominik Herzán