Terminál hromadné dopravy v Hradci Králové, Rekonstrukce Riegerova náměstí v Hradci Králové

Již několik desítek let se město Hradec Králové pokoušelo v různých fázích vyřešit otázku, kam a v jaké podobě umístit své centrální autobusové nádraží. Historickou tradicí byla poloha autobusového nádraží svázána s hlavním železničním nádražím, což mělo v minulosti své opodstatnění a což má svou hlubokou dopravní logiku také do budoucnosti. Autobusy a trolejbusy městské hromadné dopravy, stejně jako autobusy regionální a dálkové dopravy, dlouhé desítky let měly své stanoviště přímo na ploše Riegrova náměstí, což je velký městský prostor navazující na průčelí architektonicky nesmírně cenné budovy hlavního železničního nádraží. Plocha Riegrova náměstí se tak paradoxně stala jednou velkou křižovatkou s kumulací autobusů, trolejbusů, aut a pěších, bez jakéhokoli vybavení pro cestující i bez jakéhokoli provozního zázemí. Dlouhodobým cílem města Hradec Králové byla snaha tuto situaci změnit a vybudovat plnohodnotné autobusové nádraží.

V roce 2002 byla po předchozím výběru z různých variant od různých autorů zvolena dopravně-urbanistická koncepce, která přeměňuje prostor stávajícího Riegrova náměstí na skutečné náměstí s preferencí pěších, s významným rozšíření pěších ploch a zeleně. Zvolená koncepce nabídla přesun autobusového nádraží do přibližně 300 metrů vzdálené volné lokality při vyústění ulice Sladkovského a Nádražní. Zde, na zcela volné ploše, byl navržen samostatný objekt autobusového terminálu, který umožňuje po dopravní stránce ukončení velkého množství autobusových linek. Riegrovo náměstí si však ponechává funkci přestupního uzlu mezi železnicí a městskou hromadnou a regionální integrovanou dopravou. Navržená koncepce počítá s tím, že autobusy a trolejbusy, včetně některých linek integrované regionální dopravy, vedou přes Riegrovo náměstí, mají zde však zřízenu pouze kapacitní nácestnou zastávku s garantováním krátké a co nejpříjemnější přestupní vazby na železnici. Autobusy a trolejbusy mají oproti dnešnímu stavu svou konečnou stanici posunutu dále do nově navrženého samostatného autobusového terminálu. Ten je svým dopravním režimem rozdělen na dvě zóny. První zóna slouží autobusům a trolejbusům městské hromadné dopravy a regionální integrované dopravy. Druhá zóna slouží meziměstským dálkovým autobusům, včetně mezinárodních linek. Obě zóny jsou odděleny barevně. Základní bílou a stříbrnou barvu ocelové konstrukce zastřešení doplňuje v zóně pro městskou hromadnou dopravu červená barva informačního systému, v zóně pro meziměstskou dálkovou dopravu modrá barva.

Nový autobusový terminál tvoří provozně samostatný areál podél Nádražní ulice. Plochy vozovek a manipulačních ploch, vyhrazených pouze pro provoz autobusů a trolejbusů, jsou vizuálně odlišeny červenou barvou povrchu oproti standardním šedočerným vozovkám v Nádražní a Sladkovského ulici. Hlavní směr pěšího přístupu k novému terminálu je zajištěn přes Sladkovského ulici v přímé návaznosti na pěší přednádražní prostor na Riegrově náměstí. V tomto směru rovněž funguje oboustranný vizuální kontakt. Od hlavního průčelí nádraží je viditelné nároží nového autobusového terminálu se zřetelnou architekturou dynamicky působící zavěšené membránové konstrukce, překrývající ve formě rozepjatých křídel všechny výstupiště a nástupiště.

Bílá membránová konstrukce, zastřešující všechna příjezdová a odjezdová stání a nástupiště, propouští denní světlo, a naopak večer a v noci propouští a rozptyluje umělé osvětlení do exteriéru. Dvě prosklené odbavovací haly - MHD a dálkové dopravy - tvoří samostatná logická provozní centra Terminálu hromadné dopravy. V těžišti interiéru haly pro městskou hromadnou dopravu je ve volném prostoru zavěšena černostříbrná koule – symbolické „oko“ shlížející do prostoru terminálu, v jehož nitru je situováno řídící pracoviště dispečera celého autobusového nádraží.

Nosná ocelová konstrukce zastřešení nástupišť je zavěšená na předepnutých táhlech ukotvených ke čtyřem dvojicím trubkových doutníkových stojek ve tvaru písmene „V“. Zastřešení je tvořeno dvojicí vzájemně propojených téměř shodných konstrukcí, které obestupují obě odbavovací haly. Obě odbavovací haly jsou tvořeny samostatnými rámovými ocelovými konstrukcemi, které jsou konstrukčně a staticky nezávislé na vnější ocelové konstrukci zastřešení nástupišť. Zastřešující nosníky ve tvaru křídel jsou vetknuty do hlavních prstenců, které obemykají obě nezávislé konstrukce odbavovacích hal. Prstence podporují páteřní rámové oblouky situované nad oběma halami. Do těchto trubkových svařovaných oblouků jsou ve formě tyčových táhel zavěšeny zastřešující „křídla“ tvořená svařovanými plechovými nosníky, které se směrem ke koncům zeštíhlují. Z páteřního oblouku nad halou pro městskou hromadnou dopravu je zavěšena i koule s pracovištěm dispečera, situovaná v interiéru této haly.

Zobrazit místo STAVBA ROKU 2009 na větší mapě

Prostorové koncepci navazujících veřejných komunikací dominuje miniokružní křižovatka u vjezdu do terminálu a na křížení ulic Sladkovského a Nádražní. Vzhledem k tomu, že princip miniokružní křižovatky vyžaduje z dopravního hlediska zachování možnosti, aby autobusy a trolejbusy mohly přejíždět přes kruhový střed křižovatky, nebylo možné použít standardní princip středového stožáru pro upevnění trakčního trolejového vedení trolejbusů. Místo toho je nad středem křižovatky zavěšen bílý ocelový svorník, kruhový „prstýnek“, který spíná zavěšenou konstrukci trolejí a zároveň osvětluje křižovatku shora do středu několika kruhů z bílých dlažebních kostek.

Technické údaje o ocelové konstrukci terminálu hromadné dopravy: Svařovaná ocelová konstrukce charakteristického tvarosloví, zavěšená na předepnutých táhlech. Přestřešení tvoří předepnuté membrány a prosklení. Tento typ konstrukce svým rozměrem drží v České republice prvenství. Hmotnost ocelové konstrukce včetně příslušenství:………………………………….. 850t, z toho táhla tvoří 50t Půdorysné rozměry přestřešené plochy:……… 60,0x144,0m (půdorysná odvodňovaná plocha = 8300m²) Světlá výška pod přestřešení:………………………………………………………………. proměnná od 9,50m do 14,50m Rozpětí/vzepětí/délka membrány:………………………………………….. 10,0m/ 2,0 - do 5,0m/ 25,0m - 32,0m Plocha membrány/plocha prosklení:……………………………………………………………………………. 6300m²/1200m² Délka krajního střešního nosníku:………………………………………………………………………………………………. 32,50m Vzepětí konstrukce páteřního oblouku:……………………………………………………………………………………….. 9,50m Rozpětí páteřního oblouku:………………………………………………………………………………………………………….. 78,0m Výška doutníkové stojky:……………………………………………………………………………………………………………. 24,50m Maximální průměr táhla (Macalloy):……………………………………………………………………………. 105mm (3000kN)

Rekonstrukce Riegrova náměstí spočívá v jeho přeměně z původního neuspořádaného dopravního uzlu na plochu s jasnou obnovou urbanistických hodnot pojmu „náměstí“ – tedy prostor s eliminací průjezdné individuální dopravy a s rozšířením ploch pro pěší a ploch zeleně. Nová koncepce náměstí nabízí rozšířené rozptylné pěší plochy před průčelím původní monumentální nádražní budovy, na kterou navazuje skupina zastávek autobusů a trolejbusů městské hromadné dopravy, která umožňuje krátkou přestupní vazbu na vlakové spoje železničního nádraží. Příčný pěší práh překračující vozovku se speciálně navrženými atypickými přístřešky zastávek přivádí pěší do klidové zóny náměstí, které dominuje fontána obklopená zelení. Stromy usazené do mlatové plochy by měly v budoucnosti vytvořit „příkrov“ vzájemně propojených korun s možností příjemného intimního posezení. Plochy náměstí jsou provedeny v kamenné dlažbě, parter je doplněn mobiliářem, jehož některé prvky byly vytvořeny pouze pro tuto akci.

Důležitou architektonickou součástí koncepce Riegrova náměstí je design umělého osvětlení celého prostoru. Architektonickou dominantu tvoří vysoké bílé atypické trakční a zároveň osvětlovací ocelové stožáry. Princip nepřímého osvětlení s výraznými odraznými plochami je zřetelný jak na vysokých dominantních stožárech, tak na nižších osvětlovacích stožárech situovaných před průčelí výpravní budovy železničního nádraží a v prostoru parku. Design těchto stožárů s dynamickým tvarováním tvoří architektonický spojovací článek s navazujícím objektem Terminálu hromadné dopravy v Nádražní ulici.

 31 / 55  Přihlášená stavba

 Název:  Terminál hromadné dopravy v Hradci králové, Rekonstrukce Riegerova náměstí v Hradci Králové

 Místo:  Hradec Králové

 Autor:  Ing. arch. Patrik Kotas - Atelier designu a architektury  Jan Štípek  Ing. arch. Jaromír Chmelík

 Projektant:  METROPROJEKT Praha a.s.  Ing. arch. Patrik Kotas - Atelier designu a architektury

 Dodavatel:  STRABAG a.s.

 Přihlašovatel:  Atelier designu a architektury

 Investor:  Dopravní podnik města Hradec Králové, a.s.