Schodiště Na Kropáčce

K vypracování schodiště vyzval Gočára královéhradecký starosta František Ulrich na konci roku 1908, tedy krátce poté, co Gočár opustil ateliér Jana Kotěry a začal samostatně projektovat. Už v únoru následujícího roku měl Gočár zpracovanou kompletní dokumentaci, kterou 15. května 1909 schválila městská rada. S nelehkým úkolem se Gočár vypořádal skvěle, a to nejen komunikačně, ale především esteticky.   Stavbu, jejíž základy byly položeny v prosinci roku 1909, Gočár navrhl z armovaného betonu. Přitom využil všech možností tohoto materiálu tak, aby dosáhl co nejvyššího výtvarného účinku. Od Komenského třídy se schodiště se dvěma odpočívadly mírně zvedá na čtvercovou podestu, kde se v místě nejvyššího terénního rozdílu větví do dvou ramen. Schodiště je lemováno širokým plným hladkým zábradlím, kolem podesty zvýšeným s obdélnými otvory. Příčně proti ulici Na Kropáčce se nad podestou zvedá stěna otevřená odvážným půlkruhovým obloukem, se svislými hranolovými žebry, mezi nimiž jsou obdélné otvory s půlkruhovými záklenky. Uprostřed obloukového otvoru je zavěšeno osvětlovací těleso. Gočár jej vyřešil jako třídílný bronzový svícen. Stěna s obloukem opticky zaplňuje proluku po zbourané vodárenské věži a odděluje prostor starého města od jeho podnože. Otevřený oblouk schodiště prosvětluje a umožňuje průhledy z obou směrů.

Ihned po dokončení se schodiště setkalo s ostrou kritikou veřejnosti, která nechápala Gočárovo moderní pojetí. „Schody u Mariánského kostela nazval lidový vtip ‚U tří tupláků‘ dle elektrických lamp v bráně nad nimi visících. Nevkusná brána tato, když již stojí, zbořiti se nedá, ale měl by se aspoň pohled na ni z Velkého náměstí zakrýti.“ Anonymní článek v regionálním Ratiboru je jen důkazem, že Gočárovo schodiště předběhlo svou dobu o několik let. Stavba je dnes považována za mezník ve vývoji moderní české architektury.

 

 

  Psáno pro časopis ARCHITEKT 08 09 2009 

NA OKRAJ / JULIUS MACHÁČEK / REGRESE ZRAKU / TEXT MICHAL JANATA / NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA, PRAHA 6 / R. BRYCHTA, A. HALÍŘ, O. HOFMEISTER, P. LEŠEK / PROJEKTIL ARCHITEKTI / PŘIPRAVIL MICHAL JANATA / RECENZE, MICHAL JANATA / VELKÉ NÁMĚSTÍ A SCHODIŠTĚ V HRADCI KRÁLOVÉ / TEXTY MICHAL KREJČÍK, JIŘÍ SUCHOMEL, JAN JAKL / SÍDLO RÁDIA SVOBODNÁ EVROPA, PRAHA 3, HAGIBOR / CIGLER MARANI ARCHITECTS / S ARCHITEKTEM SVATOPLUKEM SLÁDEČKEM / PŘIPRAVILA HANA VINŠOVÁ / RODINNÝ DŮM V MYŠLÍNĚ, PRAHA-VÝCHOD / JAKUB FIŠER, SIMONA FIŠEROVÁ / AULÍK FIŠER ARCHITEKTI / RECENZE JAN KRATOCHVÍL / PROMĚNY BÝVALÉ MENZY, PRAHA 8 / GLOBAL HOLCIM AWARDS / ČESKÝ STUDENT ZVÍTĚZIL V MILÁNĚ / ANDREA LHOTÁKOVÁ A ESTER HAVLOVÁ – ANI POUHÝ ZNAK, ANI ARCHITEKTONICKÁ MISE / TEXT MICHAL JANATA / STANOVISKO ČKA / PODPORA „ČERNÉ KOSTKY“ V OSTRAVĚ PROJEKT 86 AREÁL PRO NÁVŠTĚVU PAPEŽE V BRNĚ / MAREK ŠTĚPÁN / HISTORICKÝ DIPTYCH O SVĚTLE, LUX EX MACHINA I. DÍL / TEXT MICHAL JANATA / STUDENTI PRACUJÍ SE SVĚTLEM / TRADIČNÍ ŠPANĚLSKÁ ŘEMESLA OČIMA ČESKÝCH ARCHITEKTŮ / TEXT JIŘÍ MOJŽÍŠ / PROMĚNY MŮSTKU / TEXT YVONA JANKOVÁ / JIŽNÍ ČECHY ČTYŘMI KNIŽNÍMI FASETAMI / TEXT MICHAL JANATA / PRO VAŠI KNIHOVNU / CO VZEŠLO Z KRÁSNÉHO SÍDLIŠTĚ?