Lenka Klodová: Tvořit tělem

Zkoumá a bádá v oborech ženskost, mužskost, genderové vztahy a ve stejné tematické škále se pohybuje i její umělecká tvorba. Na Fakultě výtvarných umění v Brně vede Ateliér tělového designu. Dlouho se snažila vyspecifikovat a zakotvit tento ateliér ve struktuře školy. Ve skutečnosti se jedná o obor, který se příliš neliší od grafického, nebo průmyslového designu.

Tato rodačka z Opavy vystudovala VŠUP v Praze, ateliér sochařství. Přemýšlela nad uměním, jeho možnostmi a přesahy do sociální a filozofické roviny.

Ženin

Už ve své diplomové práci v ateliéru sochařství se zabývala tématikou lidského těla z pohledu umělce. Vytvářela pornografický časopis pro ženy. Pilotní číslo magazínu Ženin se mělo stát zároveň návodem pro vydavatele, kteří by svou produkcí měli zájem oslovit i druhou polovinu lidstva. Jednalo se o zevrubnou analýzu stávající pornografické literatury, zabývající se její kvalitou, obsahem, přínosem pro čtenáře, apod. Na základě poznatků vznikl magazín, který vychází z ženského pohledu na věc a požadavků potenciálních čtenářek.

Teorie a výzkum

Tento zajímavý koncept Lenka nechtěla opustit. Hledala cestu, jak studovat problematiku genderu z hlediska umění. Jak s ní pracovat, jak ji rozvíjet, kam posunout rovinu vnímání lidí u sebe sama. Nějaký čas působila na pražské UMPRUM v roli asistenta a v roce 2002 se zde pustila do doktorského studia. Doktorát z umění byl tehdy asi dva roky čerstvým, poněkud hybridním útvarem vzdělání, který Lenku velmi lákal. Jako umělec se tak mohla zabývat zároveň teorií a výzkumem. Měla zde pro to dostatečné zázemí. Mohla tvořit jako umělec a ověřovat si tak teoretické poznatky. Tento formát nazývá "podloženou tvorbou".

Výuka v Brně

Na brněnské fakultě výtvarných umění působila v té době v ateliéru tělového designu paní Vlasta Čiháková. Vedla předmět s názvem Filozofie postmoderny a gender. To vyžadovalo pravidelné přednášky a pravidelné konzultace. Umělkyně pravidelně dojížděla kvůli výuce z Prahy a potřebovala s vedením ateliéru trochu vypomoci. Hledala tedy někoho, kdo by nebyl zcela z jejího oboru působnosti, aby jí nekonkuroval, ale předmět obohatil. I proto si vybrala Lenku Klodovou, jako teoretizujícího umělce. Do té doby postrádala možnost své výzkumy artikulovat.

Lenka se na brněnské škole setkala s Janou Prekovou - vedoucí ateliéru, která ji imponovala svou neuvěřitelnou energií a zápalem. "Dovedla člověka vyprovokovat člověka k výkonům, o kterých dříve neměl ani tušení," jak ji popisuje Lenka. Setkání s touto osobností ji velmi obohatilo a povzbudilo v její činnosti. Zvláště pak, když od paní Prekové dostala Lenka nabídku, aby pod záštitou jejího ateliéru na FaVU vyučovala svůj vlastní nový předmět. To byla příležitost otevřít "Kurz porno-studií", který navazoval na téma její diplomní práce na UMPRUM v Praze. Dva roky zde dojížděla jednou týdně učit tento kurz z Prahy. Poté vlastně tento ateliér tělového designu převzala. Paní Preková jej vedla v úzkém vztahu k divadlu, protože to byla její doména. Charakter ateliéru je z velké části odvislý od osobnosti vedoucího pedagoga. To Lenka vnímala a chápala jako úkol, na kterém musí pracovat. Původně byl ateliér díky divadelním intervencím hůře pochopitelný pro okolí. Výsledky, které přicházely od studentů, měly mnoho rovin, které běžný divák nemohl dost dobře pochopit, pokud nebyl z divadelnické branže. Lenka chtěla, aby ateliér dostal pochopitelnější dimenzi a nebyl na bázi experimentu.

Tělový design

Co to tělový design vlastně je?

Základní entitou zkoumání tohoto oboru je lidské tělo, jako fyzická podstata lidského bytí. Pak je to i vztah jednotlivých těl vůči sobě a jejich interakce. Ve skutečnosti se jedná o hluboké studium vztahů. Umění zde má postavení konceptuální práce a studium "ženskosti a mužnosti = lidskosti" z pozice sociální a filozofické.

Ale stále mluvíme o designu. Vedle průmyslového a grafického designu má i tento obor své opodstatnění - designuje lidské tělo, člověka, předměty v jeho bezprostřední blízkosti, a věci vyjadřující lidské působení na konceptuální úrovni. Nevytváří konkrétní podobu nebo tvar, ale ideologickou podstatu předmětů.

Jedná se v jistém smyslu i o provokaci.

Tvorba

Její vlastní tvorba je velmi různorodá. Ráda si pohrává s tématy a zpracovává je v různých formátech. Volí workshopy, instalace, fotografie a fotomontáže, apod. Velmi si oblíbila performance.

Od roku 1998 pod značkou Strašné dítě (Enfant Terrible) vytváří spolu s kolegyněmi dětská hřiště a zahrady. Jedna z realizací proběhla v obci Křivoklát pod hradem, nebo hřiště pro dětskou psychiatrii v Motole, hřiště v Průhonicích, v Korycanech, v pražské ZOO, či lesopark v Slavičíně. Hřiště, zahrady a umělecké prvky navrhuje s ideou jedinečnosti místa. Každé místo má svého ducha a záleží na kolektivu lidí, který jej navštěvuje a naplňuje. Specifické potřeby lidí na specifickém místě vyžadují citlivý zásah, který povede k synchronizaci místa a lidí.

V létě roku 2013 pořádala ve spolupráci s Moravskou galerií Letní školu Tělového designu otevřenou pro veřejnost. Po pět dní tehdy účastníci zpracovávali témata s názvy Hlava, Srdce, Končetiny, Vnitřnosti, Pohlaví, pod vedením Lenky Klodové a Karolíny Kohoutkové.

Pravidelně se studenty pořádá výstavy. Jednou z nekonfrontovanějších byla expozice Androgynekologie v pražské Galerii VŠUP v dubnu a květnu roku 2012. Studentky Lenky Klodové z FaVU v Brně zde zkoumaly tento vědecký obor z hlediska historie a posunu do současné doby.

15 otázek pro Lenku Klodovou

Kdyby existovala možnost, volil byste v příštím životě stejný obor?

Příštím životem bych se chtěla nechat překvapit. Tento život mně překvapil oborem tělový design.

Čím jste chtěla být, když jste byla malá?

Zvěrolékařkou, ale pak ten křeček zemřel.

Jak se díváte s dnešním odstupem na vaše první vstupy do umění?

První veřejně vystavenou věcí byl objekt z pletiva a ze sádry, znázorňující lidskou figuru zevnitř, ve které vedly plastové hadičky v drahách krevního oběhu, drahách nervů a drahách zažívání. Postava byla zavěšena hlavou dolů, z hadiček odkapávala tekutina příslušné barvy a na zemi se vytvářela barevná louže. Ejhle, tělový design! Rok 1988 asi tak, výstava v podchodu na Frýdlantských mostech v Ostravě.

Pracujete o víkendech?

Ano,od té doby, co nemusím děti vodit do školy, neodlišuji jednotlivé druhy dnů, v dobrém i špatném.

Bez jakého vybavení byste si nedovedla představit svou práci?

Jsem fetišistka na bloky a skicáky. Mám jich několik zároveň na různé typy záznamu. Nemožnost najít ten správný, ve kterém je záznam, ve kterém chci pokračovat, mi dokáže způsobit trauma.

Jaký je váš oblíbený umělec nebo umělkyně?

Mám moc ráda ženské sochařky – Evu Kmentovou, Louise Bourgeois, Pavlu Sceránkovou. A pak umělce provokatéry, pracující s erotickými a tělovými tématy, z různých období a míst – surrealisty, Hanse Bellmera, Toyen, Annie Sprinkle, Boba Flanagana, Sarah Lucas, Ondřeje Brodyho...

Jakou skladbu nebo instalaci nejvíce obdivujete?

Nějakou ano.

Myslíte si, že výše vašich honorářů odpovídá úrovni a rozsahu vaší práce?

Jak jsem již řekla v rozhovoru – i v oblasti materiálního uživení se je nutno projevovat kreativitu a vytvořit si více zdrojů. Mé vlastní volné umění mne neživí, maximálně jsem získala několik grantů a honorářů např. z performance festivalů. Díky studiu sochařství u Kurta Gebauera se mi podařilo založit si základní zdroj obživy na tvorbě autorských dětských hřišť a parkových realizací. A nový zdroj pak přinesla škola.

Z jaké zkušenosti jste se nejvíce poučila?

Každá oblast činnosti přináší své zkušenosti. V umění pro mně platí heslo Vždy připraven kombinované s dávkou hochštaplerství, čili rychlá reakce a další věci se rychle doučíme. Ve školním ateliéru se snad ani poučit nechci. Chci, aby vše probíhalo čerstvě. Zajímavé jsou zkušenosti z hřišťové praxe. Nejraději mám nákup kmenů v lese od lesníků.

Co považujete za Váš největší úspěch?

Největší radost jsem měla ze zjištění, že moje realizace ve veřejném prostoru poutní místo – nápis MILUJI z pískovcových bloků v Neratovicích z roku 2001 – je zanesena v turistických mapách červenou hvězdičkou jako významný bod. Jinak mám radost ze všech drobných provokací, které lidi neurazí, aspoň ne smrtelně.

Poznamenal Vás nějaký neúspěch?

Zamrzelo mně, když jedna specifická studentka již nechtěla pokračovat v magisterském studiu. A všeobecně mně mrzí těžké podmínky čerstvých absolventů.

Co chybí českým umělcům, aby konkurovali těm světovým?

Podle mně toho máme na zádech každý hodně. Česká kultura je postavena na jednotlivých umělcích, kteří ji za peníze jinde vydělané dotují.

Máte nějaký nesplněný sen na poli umění?

Mým velkým snem je vytvoření díla, které propojí všechny mé tvůrčí stránky – tvorbu krajinářských a herních realizací, vlastní volnou tvorbu a tělová studia. Takže by to byla velká realizace Erotického parku v přírodě.

Existuje ve vaší kariéře nějaký významný mezník nebo osobnost, jež vás ovlivnily?

Mezníky jsou tvořeny lidmi a nečekanými setkáními. Mám teď velkou chuť vracet se zpět a vše rekonstruovat. Už jsme udělali audio nahrávky s mými kamarády spolužáky z prvních roků pedagogického působení Kurta Gebauera na VŠUP, kde se ukazuje právě jeho velký a zároveň nejednoznačný vliv.

Kdyby vám měla zlatá rybka splnit tři přání, jaká by to byla?

Opravená D1, velká výstava Tělového designu, která by zahrnovala působení moje i Jany Prekové, rovnocenné uznání uměleckých a vědeckých akademických výkonů.

Mgr.A. Lenka Klodová, Ph.D - Životopis

Studia

1987 - 1990 pedagogická fakulta Ostrava, obor český jazyk – výtvarná výchova 1990 - 1997 VŠUP Praha, 1990 - 1991 ateliér designu prof. O. Diblíka 1991 - 1997 ateliér sochařství prof. K.Gebauera 2000 odborná asistentka v ateliéru sochařství VŠUP Praha 2002 – 2005 doktorandské studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, obor volné a užité umění

Praxe

FaVU v Brně Ateliér tělového designu - kurz Porno-studií u Vlasty Čihákové, od roku 2005 vedení ateliéru

Samostatné výstavy

1994 Obecní domek, Proseč /spolu s M.Rejentem/ 1996 Jízda, Makromolekulární ústav, Praha 1997 Kámen, žena, elektřina, Galerie Die aktualitat des Schone..., Liberec /spolu s M.Rejentem/ 1998 Červená a černá, Galerie Fiducia, Ostrava /spolu s M.Rejentem/ 1999 Hlasy přátel, Galerie Jáma 10, Ostrava 2001 Moje ženy, Galerie Pokorný, Prostějov 2001 Podzimní noc je dlouhá jen svým jménem, Galerie Malá Špálovka, Praha 2002 Lesem za nocí, Galerie 761, Ostrava 2003 66.6% ženskosti, Galerie města Plzně /s K.Gebauerem a I.Junkovou/ 2004 Exhibition, Galerie 99, Dům umění města Brna, Brno 2004 Ty, Galerie Erasmus, Mělník 2004 Něžné pripomienky, Povážská galéria Žilina, s P.F. Čiernou 2005 Dvi lijki, Gallery RA, Kyjev, Ukrajina, s J.Surůvkou 2005 Helden, Ikonen und Damonen, Pgal Gallery, Berlin, Německo, s A.Wagnerem a D. Hotzem 2005 O_šetření, NKP Důl Michal, Ostrava, s P.F.Čiernou 2005 Ženin 1/05, Galerie VŠUP, Praha 2005 Vítězky, instalace ve veřejném prostoru, Art Wall, Praha 2006 Libát. Galerie DoOka, Praha 2006 Lenka Klodová, Gallery Luis Tinajero, Guadalajara, Mexiko

Skupinové výstavy (výběr)

1994 Junge Kunstler aus Prag, výstava VŠUP a AVU, Kunstmuseum Ehrenhof, Dusseldorf, Německo 1994 Vítání jara v Botanické zahradě, akce s výstavou studentů soch., Botanická zahrada, Praha-Trója 1994 Kvanta 272/14, českoněmecký sochařský projekt, ul. Na bělidle, Praha – Smíchov 1995 Andere Orte, německo-český sochařský projekt, Wuppertal, Německo 1997 Oživené město Neratovice, Společenský dům, Neratovice 1998 Ateliér veškerého sochařství, Richterova vila 2000 Jižní záležitost, galerie Nová 1, České Budějovice 2001 Má vlast, výstavní síň VŠUP Praha 2001 Femme fatale, Galerie Felixe Jeneweina, Kutná Hora 2001 Open house, rezidenční pobyt, Čimelice 2001 Fotok, Budapešť, Maďarsko 2002 A sakra!, Galerie 1, VŠUP Praha 2002 Zvon 2002, bienále mladého umění, Dům U kamenného zvonu, Praha 2002 Finále, výstava finalistů Chalupeckého ceny, Dům umění, Brno 2003 Wunderland, česko-švédské sympozium, Kiruna, Švédsko 2003 INOUT, festival digitálního obrazu, Praha 2003 Wunderland II., Ostrava, Hornické muzeum Landek 2003 ArtCubicle, galerie Home, Praha 2003 Art Actuell, Galerie&Projekte Matias Kampl, Berlin, Německo 2003 Waiting for event…, Galerie&Projekte Matias Kampl. Berlin 2004 Tento měsíc menstruuji, Galerie Art Factory, Praha 2004 Czech-In, Stadtwerkstatt, Linz, Rakousko 2004 Eastern Aliance, Lichtturm, Berlin 2004 Eintritt Verboten, sympozium, důl Michal, Ostrava 2004, 2005 Insiders, Dům pánů z Kunštátu Brno, Galerie Futura Praha 2005 IBCA, mezinárodní bienále současného umění, Národní galerie, Praha 2006 Landek 06, kamenosochařské sympozium, Ostrava 2006 MIFPA, mezinárodní festival performance, Mobius, Midway Theatre, Boston, USA 2007 Wolnosc, Rownosc…Sztuka, Galeria Szara, Czesin, Poland

Projekty

2000 Magazín Bříza, alternativní erotický časopis, 12 stran, barevný ofset2001 Travesti show, performance2001 Poutní místo, realizace ve veřejném prostoru, pískovec, 3,2 krát 14 m2002 Mayrau 2002, realizace díla v expozici hornického skanzenu ve Vinařicích u Kladna2002 Magazín Komíny, alternativní erotický časopis, 16 stran, vydavatelství Divus 2002 Časopis Nový prostor, nepravidelné „inzertní“ umělecké stránky, počínaje číslem 1162003 Bojíte se mateřství?, performance, v rámci akce Umělci v lese, Kladno 2005 hostující šéfredaktorka časopisu Umělec č. 1/05 Členka umělecko-sociální skupiny Matky&Otcové /M&O/ od roku 2001. Od roku 1998 pod značkou Strašné dítě /Enfant Terrible/ vytváří dětská hřiště a zahrady.

Zahradní a hřišťové realizace

1999 „industriální“ zahrada Bratrské školy, Tusarova ul., Praha- Holešovice2000 – 2004 Malé a větší království, zahrada Bilingvální mateřské školy, Holečkova ul., Praha-Smíchov2004 – 2005 Na kraji, zahrada občanského sdružení Na kraji, Praha-Slivenec 2004 – 2005 Zahrada Malého stromu, zahrada školky Malého stromu, Praha – Průhonice2006 – Oříšek, obecní hřiště, Korycany

Článek je součástí seriálu Učitelé. Jeho cílem je nahlédnout pod roušku školských struktur a představit osobnosti, které nesou odpovědnost za utváření nové generace našich budoucích architektů, designérů a umělců.