Jaké to je v ateliéru Žanety Drgové a Lukáše Kijonky

V Ateliéru grafického designu 1 na FaVU studuji pátým rokem. Nastoupil jsem ještě za vedení Václava Houfa a Dagmar Hejdukové. Lukáš Kijonka a Žaneta Drgová převzali ateliér v roce 2012. Vstoupili do ateliéru s ambiciózním manifestem Prostor — Monitor — Konektor (http://www.ffa.vutbr.cz/ateliery/agd1).

Na AGD1 mám hodně rád ateliérové previews. Přesně plní funkci výše zmíněného Konektoru, propojují náš ateliér se současnou českou a zahraniční scénou, prezentovalo u nás za ty dva roky mnoho špičkových designérů a studií (Eva Kašáková, Mario Lombardo, Maureen Mooren, Pixl-e, Mütanta, Deep Throat, KOMFORT Mag…).

Typická je pro náš ateliér spolupráce. Vesměs neplníme abstraktní nebo volná zadání. Do ateliéru je pozván host (instituce nebo jednotlivec), se kterým spolupracujeme formou workshopu na více či méně reálném zadání. Na konci workshopu má často jeden ze studentů možnost svůj návrh realizovat. To je třeba skvělý. Taky možnost poznat mnoho zajímavých lidí!

Každý semestr obsahuje několik zadání a workshopů, které pojí společné téma. To spolu s klauzurní prací reaguje na momentální nedostatky studentů a snaží se s nimi pracovat (text, hledání nových formátů, interview…).

Jednou z velkých výhod v AGD1 je důraz na prezentaci naší práce. Každý týden si chystáme krátké prezentace, které mapují, jak jsme za týden pokročili. Konzultace jsou skupinové, prezentujeme přede všemi, všichni mají možnost vyjádřit svůj názor. Opakované vystupování před větší skupinou lidí mě naučilo jednoduchým prezentačním dovednostem. Z ateliéru tak můžou vycházet poměrně sebevědomí designéři schopní mluvit o své práci.

Osobně mám Lukáše moc rád. Není to tak, že bych chtěl dělat design vyloženě stejnou cestou jako on, naopak často během konzultací docházíme do momentů, kdy spolu úplně nesouhlasíme. Lukáš mě hlavně ovlivnil svými názory, svou osobností a postoji k designu. Za to jsem mu hodně vděčný. Žaneta je zase skvělá organizátorka, bezvadně Lukáše doplňuje v rámci organizování a vedení ateliéru po formální stránce, dokáže mi dobře poradit s praktickými věcmi, se sazbou a typografií, či odkázat na další zdroje.

Obecně je studium grafického designu na FaVU trochu komplikované, chybí nám praktické předměty zaměřené na design (k dispozici je pouze předmět Dějiny designu). Souvisí to s přemírou ateliérů zaměřených na volné umění. Absenci teoretických a praktických předmětů často proto suplují snahy studentů zaplnit tuto mezeru vlastními aktivitami (FaVU Backstage, workshopy sami sobě…). Myslím, že studiem na FaVU se naučíte hlavně o designu přemýšlet. Pokud něco neumíte, je na vás, abyste se to naučili mimo ateliér.

Při konzultacích s Lukášem a Žanetou si často uvědomuju jejich specifický pohled na design, který bývá při společných diskuzích často dominantním. Pakliže se do diskuzí nezačnou přidávat se svými názory ostatní studenti, můžete na svou práci dostávat jednosměrný feedback. Je proto důležité, aby studenti často jezdili na stáže, poznali grafický design z různých stran. Nebo byli prostě komunikativní, nebáli se o designu víc mluvit i mezi sebou.

Osobně mám konceptuální nebo koncepčně řešený grafický design moc rád, a proto zde taky studuju. Věřím, že AGD1 je jedním z nejpřínosnějších ateliérů grafického designu zaměřených tímto směrem u nás.

Nabízí se samozřejmě otázka, v čem se náš ateliér liší od AGD2 Mikuláše Macháčka a Terezy Hejmové. Prvoplánovou ale upřímnou odpovědí může být jednoduše rozdíl v osobnostech, které ateliér vedou. Stejně tak v osobnostech, které v ateliéru studují. Kdokoli by uvažoval hlásit se do našeho ateliéru, určitě mu doporučuji navštívit naše středeční konzultace, které jsou veřejné. Prostě si udělat o chodu ateliéru a jeho atmosféře obrázek na vlastní pěst.

Článek je součástí seriálu Učitelé. Jeho cílem je nahlédnout pod roušku školských struktur a představit osobnosti, které nesou odpovědnost za utváření nové generace našich budoucích architektů, designérů a umělců.