Jaké to je v ateliéru tělového designu

Do Ateliéru tělového designu jsem se dostala šťastnou náhodou, původně jsem se hlásila na performance, ale jak se to tak občas při přijímačkách stává, tak mě přeřadili na druhé kolo na tělák (jak se mu na FaVU říká).

Zažila jsem obě vedoucí ateliéru. První z nich byla Jana Preková, s kterou jsem studovala 4 roky, se současnou vedoucí Lenkou Klodovou dva roky, tzn. Magisterské studium. Diplomovou práci mi ale dál vedla Jana. (Pro snazší rozlišení budu o Janě mluvit v čase minulém, přestože samozřejmě dále žije a kreativně působí, a o Lence v čase přítomném) Ateliér se neproměňuje jen v závislosti na vedoucích, ale i na studentech, na jejich přístupu, zájmech a médiích, kterým se věnují.

Jana vedla ateliér ve jménu hlubokých, dlouhých, prožitkových konzultací, neustálého zkoumání a redefinování tématu a přístupu k němu, zajímaly ji práce osobního charakteru, jdoucí opravdu do hloubky, byla konceptuálně intuitivní. Její způsob práce a myšlení dokázal dovést studenty na netušená tajemná, někdy až děsivá místa, vzhledem k jeho časové náročnosti a malému důrazu na produktivitu, nebyl ateliér tak aktivní, jako dnes. Některé studenty dokázal Janin přístup i po tvůrčí stránce zablokovat. Ale rozhodně to byla úžasná a inspirativní vedoucí.

Oproti tomu Lenka je více materiálně a produktivně založená, je hodně aktivní a podobnou aktivitu vyžaduje i v ateliéru, chystá pro studenty hodně realizačních příležitostí – akce, výstavy, výlety. Konzultačně jsem se s ní během svého magisterského studia moc nesetkala, ale to bude hlavně tím, že jsem dělala diplomku dál u Jany a jeden semestr ze čtyř byla na stáži. A taky, že nejsem úplně konzultující typ.

V ateliéru tělového designu jsem absolvovala před dvěma a půl lety. FaVU pro mě je jedinečné hlavně lidmi, je to takové neuvěřitelné akvárko, kde člověk potká hromadu báječných lidí a může se tam cítit jako doma. Na žádné jiné škole jsem tohle nezažila, zároveň ten prostor a jeho fungování nemá moc společného s běžnou realitou.

V ateliéru jsem našla hodně podpory pro svůj způsob práce a myšlení, hodně inspirace ze stran ostatních studentek a studentů. Často jsme dělali i společné projekty, videa, výstavy, i s dalšími studenty z jiných ateliérů. To jsou podle mě skoro nejdůležitější, co si ze školy člověk odnáší, přátelství a kontakty s ostatními umělci. Tělový design je hodně specifický ateliér, je doširoka rozkročený, svou tělesnou podstatou povoluje všechna média, soustředí se na osobní, fyzické, genderové, veřejné versus soukromé, aktivismus, akci a současnost.