Jaké to je v ateliéru Ladislava Lábuse
O svém poznání osobnosti Ladislava Lábuse a jeho přístupu k ateliérové tvorbě nám dnes něco prozradí student Michal Jedlička.
Michal Jedlička , 18. 12. 2013
Architekta Ladislava Lábuse pravděpodobně poznáte na první pohled. Jeho charisma a osobnost jdou ruku v ruce s jeho neformálním bohémským vystupováním i oblékáním. Těžko vás na něm v průběhu času něco nového překvapí.
Oldřich Ševčík o něm v knize Architektura v době hledání osobností napsal: "Jako by stál se svojí tvorbou a vyhraněnými názory mimo aktuální módní vlny, netvoří pod diktátem panujících trendů a – to je myslím to správné slovo – nerozptyluje se."
Ladislav Lábus moc nemluví, spíše přemýšlí a jeho projev je často proložen pomlkami. Jeho výroky jsou však nezpochybnitelné a vždy na sto deset procent k věci. Vždy umí pohotově zareagovat a vypíchnout podstatu. Jeho rady k projektu jsou většinou zjednodušení, čímž občas připomíná Adolfa Loose, který tvrdil, že při architektonickém navrhování více gumuje, než kreslí. Ve chvíli kritiky se Lábus vyjadřuje spíše ironií a lehkým pošťouchnutím.
Přístup k samotným domům je dosti v harmonii s jeho architektonickou tvorbou. Architektura chápána jako řemeslo s využitím klasických nadčasových prvků jako je okno, překlad, sloup, dveře… Pomocí tohoto mála však dokáže Ladislav Lábus rozehrát symfonii jeho minimalistické, lidské, charismatické, tektonicky čitelné, skromné avšak velkolepé architektury. Ne nadarmo Ladislav Lábus rád kritizuje slovem extravagantní. Po studentech v ateliéru chce, aby navrhovali skromné domy pro každodenní život s funkčními dispozicemi, aby byly elegantní ale zbytečně nevzbuzovaly vášně.
Je na studentech, co od ateliéru očekávají. Ačkoli se o tom ani jeden z vedoucích ateliéru nějak výrazně nezmiňuje, co se týče zadání ateliéru, často mají společné prostředí, na které se dá reagovat a které vás nějakým způsobem omezuje. Prostředí, kde historie hraje svou roli a dá se z ní nějakým způsobem vycházet.
Co ještě napsat? Ladislav Lábus se svou skromností by toho o sobě určitě moc nenapsal. V ateliéru nedostanete nic zadarmo, musíte se nadchnout, vždy se pohotově hlásit na otázku ,,kdo chce konzultovat?“, vždy se ještě jednou zeptat, vždy zmuchlat a vyhodit o několik papírů navíc.
Takže první krok je na vás, rozhodně je co si od něho vzít.
Článek je součástí seriálu Učitelé. Jeho cílem je nahlédnout pod roušku školských struktur a představit osobnosti, které nesou odpovědnost za utváření nové generace našich budoucích architektů a designérů.
