Jaké to je v ateliéru Barbory Klímové a Michala Moravčíka
Jak probíhá výuka na FaVU? Snad nám něco napoví, nebo alespoň naznačí studentka Aneta, která naštěstí dokázala překonat stydlivost.
Aneta Willertová , 6. 11. 2014
Můj vstup do ateliéru nebyl úplně běžný. Původně jsem se hlásila na intermédia k Vaškovi Stratilovi, ale shodou okolností (snad působením osudu) nás vzala Bára (hlásili jsme se více méně jako dvojice, a to je možná důvod, proč se tomu tak stalo). Oba ateliéry spadají pod konceptuální tendence.
Zadání mě v první moment vyděsí, v druhý zaměstnají a zabaví. Baví a zajímají v podstatě všechny – v procesu tvorby vlastní a mých spolužáků neméně.
V ateliéru pracujeme povětšinou individuálně (což mi většinou více vyhovuje), tvoříme i společné projekty (což je ale taky fajn). Na týmové práci může být dobré to, že se navzájem lépe poznáme, rozvineme své komunikační schopnosti a třeba i posuneme hranice tolerance.
Postup práce v ateliéru začíná seznámením se zadáním. To probíhá tak, že nám Bára poví (a pak ještě pro jistotu napíše), jaké máme na daný časový úsek zadání. První koncepty a skici přicházejí po týdnu, dvou, třech...jak u koho, jak kdy. Kritiky a dialogy bývají přiměřené, inspirativní.
Konzultace probíhají v ateliéru, na minigolfovém hřišti, na Kraváku, po emailu, v kavárně, v Bratislavě, v cizí škole, převážně v češtině. Čas od času se objeví persona jako Avděj Ter-Oganjan, Vladimír Havlík, Milan Mikuláštík, Pavel Sterec, Zbyněk Baladrán, Jan Zálešák... A taky jiné ateliéry. Spousta lidí.
Konzultujeme ve skupinách všichni spolu i jednotlivě, pokud chceme. A pokud chceme, taky i debatujeme, ale býváme stydliví. Při konzultacích záleží na vývoji a povaze práce. Vedoucí nás mnohdy nabádá k vlastnímu hlubšímu hledání, klade nám otázky a pomáhá i hledat řešení spolu s námi. Dle situace.
Je těžké říct, kde hledám inspiraci. Není však těžké ji najít. Každopádně vedoucí jsou neuvěřitelně vstřícní, ale jejich entuziasmus plynoucí z naší aktivity nepřekračuje meze, které by zatemňovaly jejich analyticko-kritické schopnosti. Navíc jsou to hrozné bedny, snad ke každému tématu dokážou odkázat na tvorbu jiných (jak výtvarnou, tak literární, apod.), na přidružené fenomény a osobní zkušenosti.
Konzultace mě posunují dále, to zajisté. A přinášejí utříbení myšlenek, otevření se novým možnostem a způsobům. A mnoho dalšího...
Moc nevnímám, jestli se něčím liší tento ateliér od ostatních. Ač jsem stážovala, nejsem schopná toto nějak objektivně posoudit. Možná krom toho, že se scházíme v 11.oo (ostatní ve 14.oo).
Osobní vzpomínky a příhody z ateliéru si vytvářím při každém setkání.
Vybrané projekty:
projekt "Domělý výskyt"projekt "S-Flux"
Článek je součástí seriálu Učitelé. Jeho cílem je nahlédnout pod roušku školských struktur a představit osobnosti, které nesou odpovědnost za utváření nové generace našich budoucích architektů, designérů a umělců.
