Jak se připravit na lepší časy? Zjednodušit legislativní procesy.
Zastavil se už několikaletý propad českého stavebnictví? Skončila už pro vyhladovělé stavaře ekonomická krize a mohou opět optimisticky doufat, že nastanou lepší časy? Tyto i jiné otázky zazněly na 11. ročníku Fóra českého stavebnictví v pražském hotelu Clarion, které přilákalo 300 odborníků ze všech segmentů stavebního trhu: tedy nejen velkých stavebních a dodavatelských firem, ale i investorů, projektantů a developerů. Letos organizátoři Fóra, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a společnost Blue Events, vsadili především na výměnu zkušeností formou panelových diskusí.
EARCH.CZ , 13. 3. 2015
Prvního silně obsazeného panelu Stavaři a stát, jenž se zabýval legislativou ve vztahu k přípravě staveb a zejména budování infrastruktury, se aktivně zúčastnili pánové: Bohuslav Sobotka, premiér ČR, Dan Ťok, ministr dopravy, Václav Matyáš, prezident SPS ČR, Michal Štefl, viceprezident Hospodářské komory ČR pro dopravu, stavebnictví a životní prostředí, Jiří Koliba, náměstek ministra MPO ČR, a Jan Kroupa, generální ředitel ŘSD.
Premiér Sobotka představil konkrétní kroky, které se podařily vládě a plány na nejbližší období. Svůj příspěvek zahájil slovy: „Optimismus si musíme odpracovat“, a představil kroky, které v nejbližším období vláda chystá. Nová koaliční smlouva dává hospodářské politice nový směr, prioritami jsou nejen kontrola schodku státního rozpočtu, ale i zaměstnanost. Ve Státním fondu dopravní infrastruktury je proto více prostředků, rostou veřejné zakázky. V příštích letech přijdou nové investiční pobídky, pracuje se na změně zákona o zadávání veřejných zakázek v zájmu zrychlení schvalovacích procesů a přípravy staveb, v rámci toho je velká podpora přípravě jednotného povolovacího řízení (JPŘ) staveb. Zlepšuje se naše schopnost čerpat evropské fondy: především proto, že se vládě podařilo přijmout zákony, kterými EK podmiňovala odblokování čerpání. V polovině letošního roku budou schváleny další operační programy a budou se vyhlašovat výzvy. Vládní prioritou je také zrychlení přípravy dopravních staveb: vysokorychlostní železnice, dokončení dálničního spojení se sousedními státy a také zvýšení rozpočtu na investice do údržby silnic 2. a 3. třídy. Pro lepší komunikaci byla ustavena Rada vlády pro stavebnictví s cílem zlepšit spolupráci mezi rezorty. „Vláda je přesvědčena, že se jí podaří obnovit schopnost pro rozumné veřejné investice“, zakončil premiér své úvodní vystoupení.
Hlavním tématem diskuse v dopolední části byly problémy, které limitují rozvoj výstavby. Michal Štefl vidí překážky v především ve „výkyvech dějinných hodin“, tedy v neustálém střídání ministrů, a zejména v počinech některých z nich. Ministr Bárta zastavil před několika lety přípravu veškerých staveb a to má své následky dodnes. Nevykupují se pozemky, úředníci na všech úrovních trpí neustálými změnami legislativy ode zdi ke zdi a jsou demotivováni, takže obnova přípravných prací probíhá velmi pomalu. Další brzdou jsou tlaky ekologických aktivistů, hlavně v přípravě dopravní infrastruktury.
Václav Matyáš jménem SPS ocenil, že nová vláda udělala již za rok svého působení hodně kroků správným směrem ke znovunastartování stavebního rozvoje. Letošek je rokem očekávaných významných změn stavební legislativy, které by mohly napomoci trh rozhýbat. Je však nanejvýš důležité, aby ministerstva neponechávala tyto přípravné práce pouze na referentské úrovni, ale aby se potřebná opatření projednávala na úrovni přímé komunikace ministrů. Ocenil na současné vládě, že má chuť věci měnit a že se komunikace mezi ministry a na tripartitě velmi zlepšila. Většina svazů je však nespokojena s prací ÚHOSu. Největší bariéry spatřuje prezident SPS v tom, že „máme pokřivené obchodní soutěžní prostředí a negativní roli hraje i personální vyprázdněnost, jak lidí na stavbách, tak i technického dozoru investora.“
Dan Ťok uvedl, že ministerstvo dopravy a ŘSD plánují zkrátit dobu investorské přípravy. Vzorem může být třeba Německo, kde průměrná doba od zahájení do dokončení stavby je 6 let, u nás 12 let. Nelze však jen sedět a čekat na změnu zákonů. Ty, které nyní přijmeme, se uplatní nejdříve za 2 roky. I za stávajících zákonných podmínek můžeme rozjíždět projekty dostatečně rychle, když budeme dodávat kvalitní projektové podklady s předstihem a omezíme průtahy při jejich předávání z úřadu na úřad: „Musíme pracovat na tom, aby personál věci zajistil včas i v rámci zákonů, které máme.“
Jan Kroupa zmínil proměnlivou personální situaci na ŘSD, kde se naštěstí podařilo udržet schopné ředitele ze středního managementu, kteří dobře znají svou práci a byli povýšeni. Jiří Koliba vidí velkou naději v ustavené Radě vlády pro stavebnictví, kterou svolal předseda vlády zrovna minulý čtvrtek. Díky účasti všech kompetentních ministrů a jejich náměstků Rada dospěla k rychlé dohodě o novele stavebního zákonu a plánuje se i projednání zákona o liniových stavbách. Pokud by takto fungovala spolupráce i nadále, nebylo by nutné bojovat za nový kompetenční zákon ve vztahu ke stavebnictví.
Bohuslav Sobotka potvrdil, že podle něj nemá smysl vést bitvu o změnu kompetenčního zákona a zařazení stavebnictví pod jedno ministerstvo, neboť by se mohlo stát, že by se tímto sporem promarnilo celé čtyřleté volební období a žádné stavby by se nepřipravily. Vyjádřil se i k dotazu na sílící destruktivní vliv ekologických aktivistů: „Žijeme ve svobodné společnosti a musíme počítat s právem občanů se vyjádřit.“ Ambicí vlády není oktrojovat práva občanů, ale racionalizovat proces a rozhodovat o jejich připomínkách v reálném čase. Dan Ťok je toho názoru, že ekologové by se neměli démonizovat. Je zapotřebí jednat s veřejností s předstihem, rozhodně ničemu nepomáhá řešení silou a na poslední chvíli.
Panelisté dále diskutovali o úskalích zákona o veřejné zakázce a soutěžení pouze na nejnižší cenu. Shodli se, že zadavatelé by se měli zaměřit nikoliv na potřebu nejnižší ceny, ale především na efektivitu, transparentnost a výslednou kvalitu zakázek. Na závěr všichni přispěli svými názory, jaké pozitivní změny lze ve stavebnictví očekávat. Velká část z nich vidí naději v přípravách jednotného povolovacího řízení - integrované schvalování podkladů pro územní řízení, stavební povolení a EIA, i když je zřejmé, že úplné sloučení bude možné jen u jednodušších staveb. Václav Matyáš závěrem řekl: „Určitý střízlivý optimismus nám umožňují nejen výsledky resortu v loňském roce, ale především lepší komunikace a vnímání problematiky stavebnictví vládou.“
Druhé poloviny dopoledního programu – diskuse Stavaři, developeři a investoři se zúčastnili: Vladimír Dvořák, výkonný ředitel, YIT; Martin Půta, hejtman Libereckého kraje; Matěj Stropnický, náměstek primátorky pro oblast územního rozvoje a územního plánu Prahy; Ondřej Votruba, náměstek ministryně pro veřejné investování MMR ČR; Jan Charvát, mediální koordinátor, Šance pro budovy, a Petra Mašínová, CEO společnosti NEWTON Media.
Diskusi zahájil video sestřih rozhovoru s primátorkou Prahy Adrianou Krnáčovou. Jako zásadní pro Prahu vidí: proměny dolní části Václavského náměstí na skutečný bulvár pro pěší, brownfields bubenského a žižkovského nádraží a vypracování celkového strategického a Metropolitního plánu. Jejími prioritami jsou rovněž rovnoprávné zacházení s developery a městskými částmi a občany, včetně jasných pravidel jejich participace. V závěru rozhovoru zmínila svůj sen: „Město by mělo více pracovat s mezinárodními architektonickými domy tak, aby vznikaly skutečné architektonické skvosty, které by do Prahy přilákaly turisty.“
Matěj Stropnický připustil, že by rád do metropolitního plánu vnesl i určité politické dlouhodobé vize. Mezi jeho osobní vize například patří omezení severojižní magistrály, tak aby středem Prahy nevedla v podobě kapacitní komunikace dálničního typu. Zdůraznil také, že se zasadí o to, aby byla dokončena novelizace pražských stavebních předpisů a co nejdříve skončila současná tristní situace: „Úzkou spoluprací s MMR - součástí týmu jsou i vedoucí odboru stavebního řádu a vedoucí pro územní rozvoj – se chceme vyhnout problému, že by jejich připomínky nebyly do předpisů dostatečně zapracovány.“
Vladimír Dvořák zastává názor, že: „Předpisy by měly být ryze technickou a ne politickou záležitostí. Jediná politika, která by se do toho měla vnášet, je ta, aby město jako celek prosperovalo.“ Nejdůležitější podmínkou je vyváženost mezi zájmy občanů, města a jeho částí a investorů.
V diskusi o zapojení veřejnosti do rozhodování o územním plánu vystoupil také Roman Koucký, ředitel sekce plánování Institutu plánování a rozvoje Prahy, a uvedl, jakým způsobem mohou být do rozhodování zapojeni občané. Český stavební zákon je velmi specifický, když říká, že nelze zveřejnit jakýkoliv návrh před tím, než je oficiálně projednáván. „Takže požadavek, aby se o plánech veřejně diskutovalo, je oprávněný, ale v současnosti nereálný.“ zdůraznil Koucký.
Matěj Stropnický míní, že pro zapojení a informování veřejnosti jsou i jiné možnosti, např. vytahování informací z územně analytických podkladů. Magistrát v současnosti vytváří manuál participace, aby bylo nastaveno, jak se veřejnost může do projednávání zapojit v souladu se zákonem.
Martin Půta připouští, že přitáhnout lidi k rozhodování je obecně dobrá myšlenka, ale ze svých zkušeností z Liberce ví, že tímto způsobem se většinou netvoří pozitivní vize, ale spíše negace stavebních záměrů. Matěj Stropnický zdůrazňuje: „Aby bylo zapojení veřejnosti efektivní, musí dostat vhodný časový rámec pro své zapojení. Manuál participace by měl určit okamžiky, kdy může veřejnost do diskuse vstoupit, aby to mělo smysl.“
Účastníci panelu se také věnovali připravovanému jednotnému povolovacímu řízení (JPŘ): Ondřej Votruba doufá, že se tím celkově zrychlí procesy. U speciálních staveb bude povolení vydávat jen speciální stavební úřad, nikoliv navíc ještě místní úřad. Bude to sice ztráta kompetencí MMR, ale v zájmu dobré věci. Jen pokud bude investor chtít, bude mít možnost mít oddělené stavební a územní řízení. V připravovaném zákonu o zadávacích řízeních bude u projektů s významným podílem tvůrčí a intelektuální činnosti zakázáno soutěžení na cenu jako jediné kritérium výběru. Martin Půta komentoval, že situace ve veřejných zakázkách se za poslední roky obecně mění k lepšímu v tom smyslu, že už se mnozí poučili, že vysoutěžit nejlevnějšího dodavatele bez garancí kvality a spolehlivosti se může v důsledku velmi prodražit.
Matěj Stropnický jako řešení proti zdlouhavému projednávání zamýšlených staveb v Praze adresoval developerům výzvu, aby nechtěli pozemky využít do poslední pídě, a architektům, aby neprojektovali na maximum možného a nešli až za hranu toho, co developer žádá.
I v závěru této diskuse padla otázka na to, jaké dobré zprávy mohou panelisté účastníkům předat. Martin Půta má jasno: „O dobré zprávy se musíme postarat sami.“ Letošní rok je výjimečný tím, že kraje mohou přijít k velkým prostředkům, jak ze Státního fondu dopravní infrastruktury, tak při čerpání programů ROP. Dostávají se však do opačného problému – mají peníze, ale nejsou schopny je prostavět, nejsou na to projekčně připraveny.
Petra Mašínová prezentovala pozitivní zprávy, které by mohly sloužit stavebníkům. V letech 2012 – 2014 bylo publikováno 30 000 příspěvků o stavebnictví. Pozitivní vzestup a optimismus se ve zprávách zatím příliš neprojevují. Představila však monitoring připravovaných staveb z dílny Newton Media jako nový užitečný zdroj obchodních příležitostí. Jan Charvát mluvil o šancích pro budovy a impulsech, které přináší energeticky úsporné stavebnictví.
Matěj Stropnický věří, že se do budoucna budou investoři své záměry více projednávat s veřejností v předstihu a zamýšlet se také nad tím, co stavba přinese svému okolí, jaký otisk zanechá. Byl by rád, kdyby ubylo projektů ve stylu: „koupit, postavit, prodat a jít pryč… a stavba pak v území působí jako meteorit.“
Ondřej Votruba jménem MMR závěrem přislíbil, že se při přípravě zákonů budou snažit „nejít od zdi ke zdi“, a že se skutečně podaří novelami zákonů zkrátit zdlouhavé procesní řízení, které podle výzkumu Czech Invest je považováno za 2. největší překážku zahraničních investic v České republice.