Irena Armutidisová: Umění zachytit - zachytit umění
Irena Armutidisová, vedoucí ateliéru fotografie na brněnské FaVU, vypráví v rozhovoru o svých metodách výuky a o prolínání výtvarného umění a fotografie.
Nina Ličková , 12. 5. 2015
Kde je původ Vašeho rozhodnutí učit a předávat své zkušenosti dál?
Cesta na FaVU VUT v Brně vedla díky oslovení profesora Sedláka, v té době děkana fakulty. Profesor Sedlák znal mou práci spojenou s mým mnohaletým působením v Moravské galerii. V té době jsem mimo práci v Moravské galerii, již externě vyučovala fotografii na Semináři dějin umění MU v Brně, byl to v té době ojedinělý a osvícený počin za strany vedení Semináře dějin umění, učit fotografovat budoucí historiky umění a chápat fotografie jako nedílnou součást studia dějin umění. Moje kvalifikace a znalost z oblasti fotografie umění a zkušenost z výuky na MU byla zárukou pro zvládnutí výuku fotografie studentů umělecké fakulty. Když pak přišla nabídka děkana Sedláka, založit na FaVU Kabinet fotografie, jehož cílem byla výuka fotografie napříč všemi ateliéry FaVU, byla to pro mne jasná volba a velká výzva. Po určité době v praxi, má člověk pocit, že už skoro všechno zvládá a takřka všechno umí. A najednou se mu otevírá další možnost, jak se nejen sám rozvíjet ve své vlastní tvorbě a zdokonalovat v daném profesním zaměření, ale může především předávat své znalosti a zkušenosti studentům. V současné době je na FaVU pouze Kabinet fotografie, Ateliér fotografie by zde měl začít fungovat od akademického roku 2015/16. Výuka je strukturovaná tak, že všichni studenti prvního ročníku na FaVU absolvují povinný předmět Fotografie umění. Druhý ročník už je volitelný a do určité míry výběrový, je určen těm studentům, kteří mají o fotografii velkým zájmem a chtějí se jí více věnovat.
Dáváte studentům nějaká zadání?
Ano dávám. Koncepce je taková, že první semestr prvního ročníku je sérií teoretických přednášek pro praxi. Studenti by měli získat základní vědomosti a přehled nejen o historii a současnosti klasické a digitální fotografie Tato série přednášek je zakončena praktickou semestrální prací stávající za série fotografií, které by měly reflektovat probranou látku. Druhý semestr jsou už spíše praktické semináře, které navazují na úvodní přednášky. Tím, že si studenti po mém výkladu vyzkouší práci přímo v ateliéru at´ už reprodukci - fotografii plošné předlohy, nebo fotografii předmětovou - dokumentování prostorového objektu, dokumentaci výstavy nebo plastiky ve veřejném prostoru, osvojí si prakticky jednotlivé kroky vedoucí k zvládnutí problematiky fotografie umění – umění ve fotografii.
Navazující druhý ročník, je věnován, v zimním semestru analogové fotografii, s kterou se studenti seznámí prostřednictvím, zátiší. Zátiší jako fotogram, rekonstrukce klasického zátiší a vlastní volné zátiší. To vše klasickou cestou negativ - pozitiv. Letní semestr je věnován tzv. o subjektivním dokumentu, nebo dokumentární reportáži. Téma volím tak, aby výstupem jejich práce byla výstava nebo realizace. Úspěšná byla například spolupráce s ředitelkou polikliniky na Zahradníkově ulici, dr. Rut Svobodovou. Studenti fotografovali interiéry a exteriéry polikliniky, kterou jsme pojali jako příběh domu v domě. Dnes tyto fotografie visí v prostorách polikliniky.
V loňském roce to byl projekt Via Morava - Via Brno, kdy si studenti našli netradiční pohled na Brno, takový alternativní původce Brnem. Studenti si našli pomocí GPS různé cesty, jak si projít Brno a s tím potom pracovali. Výsledek práce jsme nedávno prezentovali v Kulturním centru v Líšni. Aktuálně to je právě Líšeň, kterou se studenti v projektu Via Líšeň snaží prostřednictvím fotografie zachytit a zdokumentovat život staré a nové Líšně. S námětem nás oslovila paní ředitelka Rumerová z Kulturního centra Líšeň.
Jak se liší výuka na FaVU od klasické výuky fotografie?
Výuka na FaVU je specifická v tom, že studenti vlastně nejsou většinou fotografové, ale výtvarní umělci, jsou to malíři, sochaři, grafici, apod. Studenti sice nemají primárně tak velké zaujetí pro fotografii, ale vzhledem k tomu, že jsou výtvarně nadaní, stane se pro ně fotografie často nejen prostředkem, ale i cílem jejich tvůrčí snahy a mnohdy je i součástí jejich vlastní tvorby.
Jak vnímáte slovo talent? Je u studentů viditelný?
Talent je souhrn mnoha faktorů, nejde jen o ten samotný „talentu“, ale o pracovitost, píli, odhodlání, pokoru, ale i štěstí a dnes v neposledníí řadě i umění se prosadit. Vzhledem k tomu, že u nás je 8 VŠ škol a fakult s uměleckým zaměřením, mají to mladí umělci stále těžší a těžší.
Slýchají od Vás studenti nějakou charakteristickou frázi, tezi, nebo citát?
Při praktické výuce v ateliéru mám pro studenty jednu praktickou poučku: "Jestliže fotografuji plošnou předlohu, musím ji nasvítit plošně, pokud je předloha plastická/prostorová, musím ji svítit plasticky." Jestli si toto zapamatují, nemohou udělat při fotografování uměleckého předmětu chybu. Ale myslím si, že tady to není o nějakých poučkách. Důležité je se umět dívat a to platí nejen u fotografie.
Děkuji za rozhovor.
Článek je součástí seriálu Učitelé. Jeho cílem je nahlédnout pod roušku školských struktur a představit osobnosti, které nesou odpovědnost za utváření nové generace našich budoucích architektů, designérů a umělců.