Funkcionalistický palác ARA prochází rekonstrukcí. Na fasádu se vrátí původní neony

Palác ARA v roce 2014 koupila rakouská realitní skupina ECE European City Estates, která se zaměřuje na nákup exkluzivních historických budov v centru Prahy. V lukrativní lokalitě Praha 1 v minulosti získala také Ehlenův dům v ulici 28. Října, administrativní objekt na Národní třídě i budovu Terranova na Jungmannově náměstí. Společnost do rozsáhlé rekonstrukce, zahájené v létě 2017, investovala 200 milionů korun. Z původní stavby zůstane jen skelet, obnovou projde vše od oken až po výtahy. Po znovuotevření se do budovy vrátí banka ČSOB, největší část obsadí provozovatel sdílených kanceláří HubHub spolu s dalšími obchody.

Výstavba paláce jako sídla obchodního domu firmy ARA (A. R. Amschelberg) probíhala v letech 1930-31. Návrh domu zpracoval významný pražský architekt Milan Babuška mezi lety 1927-28. Projekt ale v dalších fázích prošel změnami. Pozdější plány jsou podepsané pražským stavitelem Františkem Řehákem, proto se uvádí jména obou osobností.

Palác je na svou dobu výjimečný v několika ohledech. Konstrukci paláce tvoří ocelový skelet namísto tehdy běžně používaného železobetonového skeletu. Robustní konstrukce prošla doslova zkouškou ohněm, když v roce 1931 zachvátil celou budovu požár. Výrazným prvkem jsou také okenní plochy z ohýbaných skel, což byl československý patent.

„Jde o velmi kvalitní příklad meziválečné architektury ve stylu funkcionalismu s prvky art deco a expresionismu. Reprezentuje moderní obchodní dům pražské city, podobně, jako nedaleké domy řetězců ASO (Národní třída), Te-Ta (Jungmannova ulice) nebo pozdější palác firmy Brouk+Babka v ulici Na Poříčí, známý jako Bílá labuť,“ doplňuje kontext domu historik architektury Zdeněk Lukeš.

"Architekt Babuška byl zjevně ovlivněn tvorbou berlínského projektanta Ericha Mendelsohna (např. jeho obchodní domy v Berlíně nebo Breslau), jak je patrné na motivu průběžných okenních pásů ve spodní části budovy a vyvýšeného akcentu na jejím nároží (původně tam měla být válcová věžová nástavba). V detailu průčelí je rovněž patrný vliv obchodních paláců v Londýně nebo v USA z té doby."

"Babuškův původní projekt byl ovšem v další fázi poněkud pozměněn a vznikly ještě další varianty, které již trochu postrádají eleganci jeho rané varianty. Na průčelí se objevuje motiv vertikálních lizén, věžová nástavba již nemá cylindrický tvar apod.). Tyto plány z počátku 30. let Babuška nesignoval. Nesou podpis pražského stavitele Františka Řeháka, jenž signoval i kolaudační výkresy," doplňuje Lukeš

Interiéry funkcionalistické stavby měl na starost pražský architekt se zaměřením na obchodní portály Max Gerstl. Ten je také autorem návrhu ledvinovité markýzy nad nárožním vstupem. Markýza byla původně lemovaná neonovými trubicemi, které ještě více vynikaly v kombinaci s bílým podhledem. Neony byly během oprav v 80. či zpočátku 90. let odstraněny. Nyní se ale v rámci aktuální rekonstrukce opět vrací na své místo.