EARCH crash test: Dobytí Krkonoš, apartmány v Harrachově
Staré rozpraskané dřevo na stěnách krásně voní. Je tu cítit taky kouř z krbu. Prostě krkonošská zimní idyla. Jenže my nejsme ve stoleté roubence. Jsme v bytovém domě na okraji Harrachova. A protože je to byt v pátém patře až pod střechou, pod sebou vidíme špičky okolních smrků. „Kdo by se dneska chtěl starat o chalupu? Tohle je mnohem pohodlnější – přijedete, máte zatopeno, jste ve svém,“ říká naše průvodkyně, jejíž rodina tady investuje; jméno ale nechce zveřejnit, jak uvidíme později, Harrachov je horký terén. A protože se tady chytře pracovalo s okny, jedno z nich je u podlahy a je přes něj vidět na říčku Mumlavu hluboko dole.
Karolína Vránková , 24. 2. 2020
Její mumlání by nás však nemělo ukonejšit. Tohle není jednoduchý příběh o příjemném bydlení s horskou atmosférou. Je to taky civilizační drama, Dobytí ráje, další díl velkofilmu o kolonizaci Krkonoš.
Do Krkonošského národního parku (KRNAP) přijede každý rok skoro čtyři miliony lidí a utratí 5,2 miliardy korun. Kolonie Krkonoše má spoustu cenných surovin: výhled do zeleně, vzduch, klid.
Taky v Harrachově. Byty tady stojí zhruba jako v Praze a přibylo jich tu za posledních dvacet let asi tisíc. Zároveň ale ubylo zhruba 250 stálých obyvatel (rok 2020: 1360, rok 2000: 1700). Městečko nemá náměstí a někde nejsou chodníky, zato všude parkují auta. A z obřadní síně je kasino.
Můžou si tady rekreanti brát všechno, co se jim líbí? Nedávají náhodou domorodcům za jejich zlato korálky? Nad tím člověk může přemítat, když se natáhne na svou kožešinu u svého krbu ve svém apartmánu a dívá se na svůj kousek Mumlavy. Ale moc se ho to netýká. Je ve svém a městečku nic nedluží – nanejvýš poplatek za odvoz odpadu. Víc toho z apartmánů město ani Krkonoše nemají.
Více k tématu
PRÁZDNO, ALE KLID
Je třeba říct, že tenhle apartmán pod střechou je opravdu pohodlný. Obývací pokoj přes dvě patra, kolem je ochoz, po něm se vchází do dvou ložnic. Uprostřed je krb, což je v pátém patře docela rarita. Příjemný je i obklad ze starého dřeva s patinou, které dodává bytu vůni a hřejivý omak, i když náš vnitřní modernista si stěžuje, že materiálová pravdivost to zrovna není. Nebo světlovody, kterými jde denní světlo i do koupelny a chodby uprostřed dispozice.
Také zvenčí je dům lepší ukázkou žánru. Nesnaží se vypadat jako alpský statek, což je první plus. Je to kompozice několika kvádrů s pultovou střechou, takže hmota nepůsobí až tak mohutně. Fasáda z modřínových prken splývá nekonfliktně s lesy kolem. Pod projektem je podepsáno studio Kvalitář architektka Marka Habra, též člena investorské harrachovské rodiny. Dům se dostal dokonce do příručky Soudobá architektura Krkonoš, kterou národní park chystá, aby veřejnosti představil pozitivní příklady stavění v horách.
Stačí ovšem trochu poodstoupit a záběr se nám nějak kazí. Kolem je totiž další desítka bytových domů o čtyřech až pěti patrech a mezi nimi parkoviště, k horské idyle to má daleko. Spíš to nebezpečně připomíná sídliště. Kromě bytových domů jsou tady ještě baráky staršího data – sklad a pak pozůstatek někdejšího dolu, dnes malé Hornické muzeum. Do roku 1992 se tu těžila ruda galenit. Potom těžba skončila, na počátku milénia pozemek koupila firma Acistav a postupně začali budovat bytové domy. Pozemek je stranou, město nemělo námitky, pouze podmínku, aby tu vzniklo také veřejné sportoviště pro místní. Je tu tedy budova se saunou, vířivkou a squashovým kurtem – jenže kdo by chodil na squash a ještě k tomu do lesa za město?
Sportovní středisko je tudíž většinou prázdné. Prázdné jsou teď v úterý také byty; jen jedna polská babička s vnoučaty jde sáňkovat. Jinak byty vlastní hlavně Pražáci, mohli by je pronajímat, ale většinou to nemají zapotřebí. „Je tu klid,“ říká správce sportoviště a na prázdné parkoviště mezi domy se snáší sníh.
BUDOVÁNÍ APARTMÁNOVA
V centru Harrachova je naopak plno. Na silnici je provoz, na každém volném metru parkují auta, po úzkých chodnících chodí houpavou chůzí lyžaři v přeskáčích, občas některý ztratí balanc a vypadne do vozovky. Kolem jsou trafiky ve tvaru horských chalup, samoobsluha lomeno night club, roubenka s bankomatem a všude bannery a billboardy, na nichž sexy lyžařky lákají na Harrachov Fashion a Krkonoše Relax a tak podobně. A pak je tu taky penzion Ploc. U něj se se zastavíme a zavzpomínáme.
Již v roce 1983 se v Harrachově konalo mistrovství světa v letech na lyžích. Pro ten účel se tu vybudovaly skokanské můstky a Skicentrum, socialistický horský futurismus (architekti Louda, Kulík, Stýblo, Loos, Mudra, ateliér Gama Karla Pragera) dům, z jehož střechy se vstupuje na lávku přes Mumlavu a který by mohl ještě udělat spousta retro parády. Teď chátrá, ale připomíná, jak se Harrachov změnil v „moderní horské středisko.“
Vyrostly tu také skokanské můstky a pro stříbro si tehdy doletěl zdejší závodník Pavel Ploc. On a jeho bratr se později stali podnikateli (kromě penzionu Ploc je tu ještě taky sportovní prodejna Ploc, škola lyžování Ploc, skiservis Ploc atd.) a politiky – do dějin Harrachova se zapsal zejména starší bratr Tomáš (ODS), od roku 2002 místostarosta a pak starosta (2006 – 2010). Tehdy vstoupil Harrachov do další fáze svého vývoje a získal přezdívku Apartmánov. Postavily se tu stovky apartmánových bytů. V roce 2007 byla sice vyhlášena stavební uzávěra, ale dál se udělovaly výjimky – tedy někomu, a někomu zase ne. Pravidla nebyla, takže se postupovalo na základě jiných kritérií. Jakých, to se už dneska dá jen domýšlet.
Zůstalo pokažené městečko i vztahy a spooooousta apartmánů: Čertovka, pekelný betonový kvádr hned vedle radnice, Sofinka, Alice, Klondajk, což by vcelku sedělo, byla to skutečná zlatá horečka, a Dolce Vita, protože život v „druhém bydlení“ je prostě sladký. Kolik je dnes apartmánů, neví nikdo – ani starosta Jaroslav Čech, ani tvůrci nového územního plánu.
Nový územní plán, platný od roku 2015, nicméně konstatuje, že Harrachov je „nenávratně poškozen výstavbou prostorově objemných apartmánových komplexů.“ Ale nekončí to, protože několik projektů má povolení z doby před deseti a více lety. Takže přibydou další desítky bytů, padesátka například přímo v centru v projektu Pangea Appartement. A vypadat můžou klidně jako kulisa k Doktorovi z hor, protože tak to bylo v Harrachově zvykem.
Ani dnes není nikde řečeno, jak mají nové stavby vypadat. K nové výstavbě se vyjadřuje zdejší stavební komise, v níž ovšem donedávna nebyl žádný architekt – až teď se připojil ing. arch. Marek Habr, autor apartmánů z úvodu. K podobě nových staveb se vyjadřuje také KRNAP, jenže tomu jde o ochranu přírody a pak o poněkud vágní „krajinný ráz.“ Starosta Jaroslav Čech se domnívá, že žádná speciální pravidla nejsou třeba. „Co tady na tom chcete ještě zkazit,“ říká. Za okny radnice se snáší zimní soumrak a v sousedním masivním bloku Čertovka se rozsvěcí okna. Napočítáme tři.
MALÁ ÚPA ŘÍKÁ NE!
Koloniální nájezdy lyžníků představují civilizační drama na všech tuzemských horách. A nikde se neobešly bez obětí. Drobné případy rezistence domorodců ale jsou – i tváří v tvář armádě ozbrojené hůlkami a kreditkami.
Například v centru Pece pod Sněžkou vyrostl apartmánový dům od ateliéru o-va, který nabízí zajímavý byznys model. Součástí služeb pro majitele bytů je i to, že se jejich byty za jejich nepřítomnosti pronajímají jako v hotelu. V domě se uživí recepce a restaurace a dům žije.
Na nedalekých Pomezních boudách v Horní Malé Úpě mají výčet pravidel pro nové stavby, které tamní stavební komise tvrdě vyžaduje. Například: „Malá Úpa říká NE výstavbě apartmánových domů i domků či jakýmkoliv předimenzovaným projektům nehodícím se do roztroušené zástavby Malé Úpy (…). Nechceme mít v obci „druhé byty“, je to trend, který zabíjí nejen Krkonoše, ale i sousední Alpy.“ Nekompromisně určují i to, jak mají stavby vypadat, výška do 8 m, žádné velké prosklené plochy například. Zní to dost diktátorsky. Pomezní Boudy jsou ale dnes jednou z nejkrásnějších horských středisek, jehož luxus je právě nedotčený ráz a kvalitní architektura (z poslední doby pivovar Trautenberk od ateliéru ADR).
Nápor turistů a investic postihl v minulých letech i ospalou vesnici Dolní Morava pod Kralickým Sněžníkem. A i sem dorazily apartmány. Vznikly tady aspoň dvě originální ukázky problematického žánru: apartmány částečně kryté zemí a pak dům, který aspoň materiály a měřítkem připomíná zdejší venkovské statky (ateliér Ječmen).
I apartmány od studia Kvalitář jsou v tomhle směru lepší než harrachovský průměr. Svým architektonickým výrazem i lokalitou – umístit apartmánové domy do ústraní bývalého dolu je rozhodně to lepší řešení. Také standard, který svým majitelům poskytují, je vysoký. Umožní posadit se ke krbu a přemítat, jestli se to celé od začátku nemohlo udělat nějak jinak.
EARCH crash test: Publicistka a novinářka Karolína Vránková testuje nové stavby v ostrém provozu. Jak přežije nová architektura srážku s realitou? A co lidi? Milují ji nebo nenávidí? V rubrice vyšlo: sídlo firmy Lasvit v Novém Boru, prodejna potravin v Seči.
