Architektura /

Prostor s vůní dřeva

Na počátku byla touha investora po originálním bydlení. Po promyšleném domě od architekta, který bude hospodárný a vstřícný vůči životnímu prostředí. Našel pro něj svažitou parcelu v Myšlíně – chatové oblasti u Mnichovic nedaleko Prahy.

EARCH.CZ , 17. 11. 2009

Foto: eArch
Myšlín je typické příměstské území, živelně se rozrůstající a bobtnající do všech stran. Malé chatky, letní sídla – vše bez sjednocujícího řádu. Jednotlivé objekty se postupně dostavují a uzpůsobují k trvalému bydlení, případně jsou nahrazovány (jako v našem případě) novostavbami. Dříve rekreační oblast se dnes mění na rezidenční.

Obec s tímto trendem počítá a podporuje ho investicemi do inženýrských sítí i do nové infrastruktury. Tento styl postupné revitalizace již zastavěného území má pro krajinu jistě pozitivnější dopady nežli ono stále kritizované, ale zároveň oblíbené stavění na polích a zelených loukách. Zde je krajina již „zabydlená“ – se vzrostlými stromy a vlastní historií.

Limity a možnosti

Úvodní zadání bylo poměrně běžné – kromě standardních místností krb, bazén, garáž pro dvě auta… Dům však měl být dvougenerační s dalším odděleným hostinským pokojem – pracovnou. Architekti museli vtěsnat vcelku velkorysý stavební program do hmoty, která nebude agresivně dominovat mezi okolní drobnou zástavbou.

Jižní orientace svahu nabídla možnost zahloubit část prvního podlaží pod úroveň terénu a stavbu tak opticky zmenšit. Toto řešení přineslo rovněž zlepšení energetické bilance domu. Vykopanou zeminou se zarovnal terén před domem, kde vznikla pobytová terasa a zapuštěný bazén.

Od svahu jsou podzemní partie odsazeny úzkým světlíkem, ten je chrání před vlhkostí a zatékáním. Navíc tudy větrají koupelny a provozní místnosti. Světlík zakrývá rošt, který částečně propouští denní světlo.

Přiznané materiály

Cílem bylo nestavět dům dřevěný jen naoko, ale skutečně. Na základové desce jsou položeny dřevěné polštáře. Dutiny mezi nimi vyplňuje konopná izolace. Vedou tudy elektrorozvody, voda, vzduchotechnické trubky. Podlahu tvoří biodesky z lisovaných smrkových prken. Strop má smrkový záklop. Zbývající vodorovné konstrukce jsou také dřevěné – trámové stropy, krovy. Na nich je standardní skladba izolací a fólií, překrytá prkennou palubou navazující na terén, která rozšiřuje v prostoru nad jednopodlažní částí domu pobytovou plochu zahrady. Zbytek střechy je dvojitý – izolace překrývá sekundární krov s dřevěným roštem, dotvářejícím kompaktní dojem celého domu. Mezi prkny jsou mezery usnadňující odtok dešťové vody – padající listí se zde zachytí a neucpává vpusti. Zároveň toto řešení umožňuje bezpečný přístup ke slunečním kolektorům, aniž by se ničily izolační fólie. Střecha se svažuje směrem do zahrady, čímž opticky zmenšuje měřítko a hmotu celé stavby. Dům díky tomu působí při pohledu ze zahrady celý jako přízemní.

Beton naleznete v domě pouze na podlaze garáže, kde to určují požární předpisy. Svislé konstrukce jsou vyzděné z liaporových tvárnic, doplněných železobetonovými věnci. Všechny fasády pokrývají modřínová prkna, celá jižní stěna je prosklená.

Interiér na míru

Dům má v obou podlažích kosodélníkový půdorys, v horním (vstupním) ovšem zmenšený. Absence pravých úhlů byla reakcí na širší topografii místa – na vrstevnice a trasu, kterou se vine silnice po terénu. Členění interiéru je díky tomu rozhodně zajímavější.

Vstupní část se nachází v úrovni cesty na severním okraji. Je maximálně strohá – garážová vrata, jednoduché dveře, vše kryté dřevěným obkladem fasády. Za nimi malé zádveří a vstup do nevelké pracovny, která může sloužit i jako hostinský pokoj s vlastním sociálním zařízením a kuchyňkou. Dřevěné stupně schodů vedou atypicky dolů, do přízemí. Jejich sklon přibližně kopíruje původní modelaci svahu. Podestu prosvětluje denní světlo, jež sem proniká zdola – oknem z kuchyně. Západní část přízemí (vpravo od schodiště) tvoří podlouhlá garsoniéra, kde na sebe navazují obývací pokoj s krbem, kuchyňský kout, ložnice a koupelna. Vlevo vstoupíte do prostorné šatny s úložnými prostory a malým kumbálem pod schody. Na severní straně k ní přiléhá technická místnost s pračkou, kotlem i praktickou toaletou pro denní zónu a pro návštěvy.

Obytná část lichoběžníkového půdorysu má výraznou dominantu v krbovém tělese, oddělujícím kuchyňskou a jídelní část od zóny ryze odpočinkové. Na krb navazuje vyzděné „zápecí“ s matracemi na sezení. Architekti se snažili v interiéru použít maximum originálních a na míru vyrobených prvků a zabránit tak určité standardizaci ve stylu „Ikea family“.

Hlavní osou a těžištěm přízemí je prosklené atrium o ploše 12 metrů čtverečních se zelení v květináčích, valouny a dřevěnými šlapáky. Přivádí světlo do míst nacházejících se pod úrovní terénu. Ze všech stran se dá atrium buď zakrývat, anebo naopak otevírat závěsy – vznikají tak zajímavé průhledy, kdy například z vany můžete vidět přes troje prosklení až ven na terasu.  

Velkorysost v souladu s feng-šuej

Zázemí rodičů byl dán značný prostor. Ložnice v samotném středu domu je chráněna ze všech stran, přesto má přímý kontakt s venkovním prostředím. Toto umístění obstálo i při analýze podle tradičního čínského učení feng-šuej.

Na ložnici navazuje šatna a velkorysá koupelna. V jejím čele najdete atypické dvojumyvadlo s rozměrným zrcadlem, odrážejícím světlo z atria. Za ním je malý sprchový kout. Koupelna pokračuje vanou s vyzděným paravánem do výšky 1,2 metru, který zezadu nese záchod s bidetem. Všechny partie mají své intimní krytí, zároveň však jsou světlé a prostorné.

Základní korpus umyvadel a vany tvoří vybroušené polystyrénové vystěrkované formy, obložené mozaikou. Stejná mozaika pokrývá i stěny, podlahu a zařizovací předměty a vytváří tak příjemnou a kompaktní hmotu. Všechny tyto atypické prvky dodávají bytu punc jedinečnosti, přitom nijak výrazně nenavýšily rozpočet.

Východní část domu patří dětem. Je to samostatný trakt s vlastním sociálním zázemím a průchozí společnou šatnou. Dispozice umožňuje výhledově proměňovat využití tohoto prostoru spolu s tím, jak děti porostou.

Ze všech pokojů v domě lze prosklenou stěnou vyjít ven na terasu. Jižní průčelí je rozděleno na pět polí, které se skládají vždy z pevného a otevíratelného dílu. Důležitou součást pobytové plochy tvoří terasa krytá pergolou. Za rovnou plochou anglického trávníku následuje svah dolů s květinami, v němž je zasazen vyzděný půlkruh s ohništěm. V části pod bazénem výhledově vyroste sauna. Zbytek pozemku směrem dolů k potoku nechávají majitelé zarůst nadivoko trávou.

Stavbě musely ustoupit některé ze vzrostlých stromů, které obklopovaly původní chatu. Terénní úpravy však byly navrženy tak, aby bylo možné maximum zeleně ponechat.

Foto: eArch

Energeticky nenáročný dům

Dům má teplovzdušné vytápění, využívající sběr odpadního tepla, jehož vzniká v každé domácnosti hodně a které se většinou bez užitku ztrácí. Zde je však tato energie zachycována a pod tlakem vedena do výměníku, kde ohřívá čistý vzduch nasávaný zvenku. Pro doplnění zisků z rekuperace tepla má dům ještě dva krby s vodními výměníky v komínových tělesech. Další doplňkovou energii dodávají plynový kotel a dvě řady slunečních kolektorů.

Teplý vzduch rozvádí po domě systém vzduchotechnických trubek ústících vždy v podlaze pod okny, podobně jako je tomu u topení teplovodního, zde však musejí být tělesa kvůli menší účinnosti poněkud rozměrnější. Koupelny mají navíc podlahové topení pro udržení potřebné pohody i mimo topnou sezonu.

Jak dál v Myšlíně?

Novostavba rodinného domu v Myšlíně umožní svým obyvatelům poměrně komfortní bydlení s nádherným výhledem na údolí potoka a les v protisvahu, kde nehrozí žádná nová zástavba. Je však otázka, jak se do budoucna podaří vyhovět v podobných případech příměstského bydlení zvyšující se poptávce po kapacitě školek, škol, obchodů nebo čističek odpadních vod.

Jde o problém rozpočtu: noví obyvatelé totiž většinou v místě bydlí, ale daně platí jinde, kde mají sídla firem – a obec pak nemusí mít dostatek financí na další rozvoj.

Územní plány obcí, umožňují-li takovouto výstavbu, by proto měly vždy na přirozený rozvoj všech potřebných služeb v rozšířeném příměstském území pamatovat.

Foto: eArch
 
Foto: eArch
 
Foto: eArch
 

Foto: eArch
Ing. arch. Simona Fišerová

(*1978 v Olomouci) 1996–2003 FA ČVUT v Praze 2003–2005 spolupráce s ateliérem HŠH architekti od r. 2007 spolupráce s Ing. arch. Adélou Středovou  

 

Foto: eArch
Ing. arch. Jakub Fišer    (*1972 v Praze) 1986–1990 SPŠ stavební v Praze 1990–1996 FA ČVUT v Praze 1995–2006 Studio A od r. 2007 Aulík Fišer architekti    

 Akce:  Rodinný dům v Myšlíně  Autoři:  Aulík Fišer architekti – Ing. arch. Jakub Fišer, Ing. arch. Simona Fišerová  Spolupráce na stavební části:  Ing. Luboš Krnáč  Projekt:  2005  Realizace:  2006 - 2009  Stavební progam:  4+kk (140 m²), 2+kk (40 m²), garsoniéra (25 m²), dvojgaráž a příslušenství  Zastavěná plocha:  235 m²  Obestavěný prostor:  1235 m³ psáno pro Projekt 9/2009
Foto: eArch
představujeme AI – DESIGN 6 // Výstavy & Soutěže Bienále Industriální stopy 2009 19 // Projekty & realizace Areál firmy mmcité v Bílovicích 20 / Mostní pavilon v Zaragoze 28 / Zelená obytná krajina podle M. Rajniše 40 / Rodinný dům v Myšlíně 50

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři