Novostavba a rekonstrukce objektu „Myšák Gallery“
V Praze 1 v ulici Vodičkova je dokončována hrubá stavba nového objektu a rekonstrukce historické budovy objektu Myšák. Protože budova je situována do proluky a nebylo možné pažit suterény běžným způsobem, byla zvolena technologie „up & down“.
EARCH.CZ , 12. 2. 2008
SITUACE A ZÁMĚR INVESTORAHistorická budova Myšák (Vodičkova ulice, Praha 1), význačná jedinečnou rondokubistickou uliční fasádou (obr. 1 a 2) a známá starším generacím vyhlášenou cukrárnou, celou řadu let chátrala. Špatný stav budovy byl umocněn neodbornými a násilnými zásahy při předchozích rekonstrukcích, které vyvrcholily ubouráním dvorního traktu a sousedního objektu. V návaznosti na tyto práce byl proveden archeologický průzkum formou hlubokého výkopu u paty domu, který byl ponechán otevřený několik let. Chátrající objekt zakoupila společnost Sekyra Investment s úmyslem objekt zachránit, odborně rekonstruovat a doplnit o novostavbu v proluce a dvorní části parcely. V budovách budou byty, administrativní a komerční plochy a jejich zázemí. Dokumentaci zpracoval v první fázi atelier Omicron-K pod vedením arch. Kotíka, prováděcí dokumentace byla zadána firmě Casua. Statickou část ve všech fázích řešila kancelář RECOC, s. r. o., v úzké spolupráci s firmou FG Consult. Obr. 1 Původní rondokubistická fasáda Obr. 2 Pohled na čelní fasádu do ulice Vodičkova – vizualizaceNovostavba je tvořena železobetonovým skeletem, má čtyři podzemní a devět nadzemních podlaží a je vestavěna do proluky mezi dnešní zástavbu, Vodičkovu ulici a Františkánskou zahradu (obr. 3). Protože nebylo možno kotvit podzemní stěny ani dočasnými kotvami pod pozemky sousedů, byla již ve fázi dokumentace pro stavební řízení navržena technologie up and down. Jako základní rovina byla zvolena stropní deska nad 2. suterénem. Od této úrovně se stavělo paralelně směrem dolů i vzhůru, přičemž stropní desky suterénů slouží jako rozpěrné konstrukce pro obvodové pažící i trvalé stěny. Budova je založena na základové desce podpírané velkoprofilovými pilotami, výpočet byl prováděn pro jednotlivé fáze výstavby s uvažováním interakce. Suterénní konstrukce ve styku se zeminou byly navrženy a provedeny jako vodotěsné, odolnost proti agresivitě okolního prostředí byla zajištěna chemickými přísadami do betonu. Hrubou stavbu prováděla společnost Metrostav – divize 1, speciální zakládání firma Zakládání staveb.POSTUP VÝSTAVBYV první fázi bylo uliční rondokubistické průčelí historické budovy podchyceno pomocí mikropilotové stěny (obr. 4). Vzhledem k velmi špatnému stavu zdiva budovy bylo uvažováno se zachováním pouze cenného průčelí do ulice Vodičkova. To bylo stabilizováno prostorovou ocelovou příhradovou konstrukcí vloženou dovnitř původní budovy (obr. 5). Mikropilotová stěna plní jak funkci zajištění stavební jámy, tak nosnou funkci založení pro jednu řadu sloupů dočasné ocelové konstrukce. Sloupy druhé řady byly zakotveny vždy přes hlavici do čtyř mikropilot provedených uvnitř dispozice objektu. Ve druhé fázi byly provedeny podzemní milánské stěny tloušťky 800 mm většinou z úrovně ±0,00 (obr. 6). Stěny jsou vetknuty do skalního podloží cca 3 m. Nad ním jsou štěrkopísky vltavské terasy a vrstvy civilizační – navážky. Voda pronikající do stavební jámy byla pouze voda puklinová a její přítok byl nízký. Z jámy byla odváděna čerpáním. Hlava milánských stěn je na kotě –4,4 resp. –0,7 m. Ve třetí fázi byly vrtány velkoprofilové piloty průměru 1,2 a 1,5 m z pilotovací roviny ±0,00, v zadní části staveniště z úrovně –4,2 m. Pata pilot je stejně jako u milánských stěn cca 3 až 4 m pod základovou spárou a hlava končí v úrovni spodního líce uskakované základové desky. Do výpažnice byl po vybetonování piloty spuštěn válcovaný profil HEB300 (obr. 7 a 8), který tvoří nosný sloup konstrukce v montážním stadiu. Ocelové profily byly navrženy na vlastní tíhu nosné konstrukce a montážní zatížení od suterénů až po strop 6. NP., v provozním stadiu jsou obetonovány a tvoří spřažený průřez. Zavětrování ocelových sloupů je zajištěno stropy 2. a 4. PP. Sloupy měly v místě budoucích stropních desek konzolky, na které byla přivařena horní, dolní a smyková výztuž desky. Po osazení ocelových sloupů a jejich přesném zrektifikování byly výpažnice vytaženy. Ve čtvrté fázi byly položeny podkladní betony a vybetonována stropní deska nad 1. suterénem v místě bývalé proluky ve Vodičkově ulici. Ta sloužila celou dobu výstavby jako pracovní plošina na úrovni ±0,00 (obr. 9). Pod touto plošinou jsou sloupy resp. piloty zahuštěny. Jednalo se pouze o dočasnou vertikální konstrukci, která byla po provedení trvalé železobetonové konstrukce odstraněna. Plošina byla navržena na značné zatížení od bagrů, mixů a nákladních automobilů, po dokončení bude sloužit jako vodorovná nosná konstrukce pod podlahou vstupní části objektu. Podobně byla v další fázi vybetonována stropní deska nad 2. suterénem v celém rozsahu budoucího domu – horní rozpírací úroveň pažících stěn. Deska je podpírána ocelovými sloupy a pilotami prostřednictvím ocelových konzolek (obr. 10 a 11). Od této chvíle postupovala stavba dvěma směry. Běžnými stavebními technologiemi byly provedeny nejprve vertikální a poté horizontální konstrukce prvního suterénu. Současně se pomocí bagru umístěného na montážní plošině (obr. 12) těžila zemina pod stropem 2. suterénu. Ve stropu 2. suterénu byl ponechán dočasný montážní otvor pro hloubení a pro dopravu materiálu oběma směry. Po odtěžení zeminy z prostoru 2. a 3. suterénu (obr. 13) byla v šesté fázi vybetonována stropní deska nad 4. suterénem. Ta mj. sloužila jako druhá rozpírací úroveň milánských stěn. V této fázi bylo hotovo již pět nadzemních podlaží stavěných běžnými technologiemi. V sedmé fázi byla dotěžena stavební jáma na základovou spáru a vybetonována základová deska. Současně s ní byly betonovány i vertikální konstrukce 3. suterénu. Po zatvrdnutí základové desky byla vyztužena a zabetonována i deska nad 3. suterénem.ZAJÍMAVOSTI NOSNÉ KONSTRUKCE NOVOSTAVBYOd 3. NP. jsou v dvorní části budovy byty, a proto ve 2. NP. dochází ke změně skeletového konstrukčního systému na stěnový. Nosné stěny, které přenášejí svislé zatížení od sedmi nadzemních podlaží, jsou podpírány trámovým roštem (obr. 14). Ve 3. až 6. NP. byly na přání architekta v přední části objektu v zaoblené části půdorysu typických podlaží (administrativní část) vypuštěny sloupy a vznikly zde volné prostory se světlostí cca 17 m. Stropní konstrukci zde tvoří dodatečně předpínané trámky s tenkou stropní deskou tloušťky 150 mm. Trámky jsou oslabeny množstvím prostupů pro instalace (obr. 15), a proto byl proveden nelineární výpočet programem Atena se zahrnutím otvorů a přesného umístění měkké i tvrdé výztuže. Stěna půlkruhového atria začínající na stropní desce 2. NP. prolomená množstvím okenních otvorů zde funguje jako stěnový nosník (obr. 16).Pro betonáž obvodových stěn nadzemních podlažích přiléhajících k okolní zástavbě bylo použito ztracené filigránové bednění. Obr. 15 Předpínané trámky typického podlažíObr. 16 Pohled na prolamovanou stěnu atria8. a 9. NP. oproti spodním půdorysně ustupují a budou zde pouze byty (ceny se pohybují okolo 250 tis. Kč/m2, nejdražší mezonetový byt stojí 70 mil. Kč). Z 8. NP. je vykonzolován bazén s výhledem na Františkánskou zahradu.REKONSTRUKCE HISTORICKÉ BUDOVYJak bylo řečeno, zdivo původní budovy mělo velmi špatné parametry únosnosti (bylo provedeno několik stavebně technických průzkumů) a navíc bylo oslabeno řadou postupných bourání nových a zazdívání starých otvorů bez jakéhokoliv provázání cihelného zdiva. V předchozích letech byly prováděny i dílčí zásahy pro statické zajištění domu, který byl protkán množstvím trhlin – vesměs stabilizovaných. Původní záměr investora ponechat pouze uliční, historicky cennou fasádu, narazil na odpor památkářů, a tím i příslušného stavebního odboru. Ten na základě vyjádření vlastních expertů zastával názor, že zdivo lze sanovat, v nejhorším případě lokálně přezdít. Rekonstrukční práce byly zahájeny podchycením objektu a smontováním prostorové ocelové konstrukce, která zajišťovala stabilitu ponechávaných konstrukcí po dobu výstavby. Poté byly odstrojeny stropy, aby bylo možno ověřit jejich stav. Stropy tvořily, jak je v podobných budovách běžné, dřevěné trámové konstrukce s trámy orientovanými kolmo na uliční průčelí. Potvrdily se předpoklady průzkumů, že bude nutné dřevěné konstrukce odstranit. Současně byly prováděny práce na lokálním přezdívání nejvíce poškozených částí původního zdiva. Další vývoj dal za pravdu stavebně technickým průzkumům, které místy deklarovaly únosnost zdiva jako nulovou. Část zdiva se 16. 7. 2006 zřítila (obr. 17). Havárie se odbyla bez zranění osob a větších hmotných škod. Na jejím základě byly nejprve odstraněny poškozené části konstrukce, místy byla upravena a zesílena ocelová stabilizující konstrukce a poté byly odstraněny i zbytky původního zdiva dvorního průčelí a původního štítu do proluky (obr. 18). Zdivo bylo nahrazeno novým, dostatečně kvalitním. Původní dřevěné stropy byly vyřezány, sneseny a nahrazeny železobetonovými stropními deskami, do kterých byla přikotvena ponechávaná fasáda do ulice Vodičkova. Obr. 17 Zřícená část původního zdivaObr. 18 Demolice původního zdiva kromě historické fasádyVÝPOČTYNosné konstrukce novostavby, historické budovy i dočasných konstrukcí byly počítány metodou konečných prvků programem RENEX3D. Jedná se o řešiče používané v programech NEXIS, ESA nebo RSTAB a RFEM, implementované do grafického prostředí AutoCAD. Byla simulována řada celkových i dílčích modelů tak, aby postihly jak provozní stavy budovy, tak i veškeré stavy montážní a postup výstavby. Výpočty exponovaných konstrukcí nebo uzlů byly ověřovány pomocí programu Atena2D s uvažováním fyzikálně nelineárního chování betonu a vzniku a rozvoje trhlin. ZÁVĚRVýstavba objektu Myšák Gallery byla a je poměrně komplikovaná. To vyplývalo ze špatného stavu původní budovy, z velmi stísněných podmínek v samém centru Prahy umožňujících pouze minimální zařízení staveniště a z dispoziční náročnosti objektu. Na druhou stranu se daří zachránit a vrátit životu jednu z neodmyslitelných budov centra Prahy spolu s byty a kancelářemi nejvyššího standardu (obr. 18).Ing. Jan Štěchovský, jan.stechovsky [at] recoc.cz">jan.stechovsky@recoc.czIng. Miloslav Smutek, miloslav.smutek [at] recoc.cz">miloslav.smutek@recoc.czPsáno pro časopis BETON TKS 1|2007 - Pozemní stavby
