Lví pylon | O úpravě severního vstupu Pražského hradu

V momentě, kdy bylo zvažováno nové umístění Makovského sochy lva, mi přišlo zcela logické dát jej zde. Lev a místo si k sobě pak našly vztah neuvěřitelně blízký v rovině myšlenkové, formální i faktické. Místo stavby je úzce spjato se severním předpolím Hradu, které prodělalo za posledních 150 let obrovský urbanistický skok. Z původního území za Hradem, okraje města, humen, se stal hlavní turistický nástup do Hradu. Vzhledem k takto velkému urbanistickému obratu je žádoucí významová a symbolická podpora severního nástupu. Těmto změnám šla stavba v ústrety.

Novou stavbou byl val Prašného mostu oddělen oboustrannou prostorovou césurou od vnitřního hradu a jeho těleso tak získalo jasné ohraničení – na jedné straně Plečnikovou lávkou, na straně druhé novou pochozí platformou. V jejím těžišti byl umístěn pylon se lvem, který zde má i symbolické roviny – heraldický lev jako symbol české státnosti a lev jako bdící hlídka vstupu do Hradu. Lev je zde umístěn na dvou k sobě kolmých pohledových osách – od Prašného mostu a od Plečnikovy lávky – tedy obdobně jako na místě, pro které byl sochařsky komponován. Okolo pylonu je bronzový pochozí kruh označující výjimečnost tohoto bodu. Pochozí plocha je v ose lávky ukončena dlouhým bronzovým madlem, horizontálním klidným prvkem v kompozičním vztahu s vertikálním pylonem.

Pro ověření měřítka a kompozice byly mimo jiné použity zákresy do fotografií a zkouška papírové makety v měřítku 1:1 in situ. Koncept vznikl v roce 2007, projekt byl zpracován od června 2008 do dubna 2009, stavba byla provedena od května do října 2009. Ze zmíněných termínů vyplývá poměrně velký spád přípravy i stavby a věcnost dialogu s OPP KPR a složkami SPH.

Na stavbě byly použity 3 základní materiály – beton, kámen a bronz., všechny tři na hraně svých technologických možností a formátů.  

O betonu

Nosné jádro stavby tvoří zemní komora z pohledového monolitického železobetonu. Tato spodní stavba je staticky tuhou krabicí tvaru nerovnoběžného kvádru a byla zvolena s ohledem na složitější základové poměry na náspech Prašného mostu. Na zemní komoře leží samostatná roznášecí železobetonová deska, která chrání velké formáty dlažby před možnými posuvy a deformacemi. Beton podle přesné receptury je odlit do hladkého bednění velkých formátů s přesným spárořezem a ostrými hranami. Jeho odstín je obdobný s použitou žulou pro výdlažby. Odlití 60 kubických metrů betonu proběhlo v pěti taktech. Betonové konstrukce provedla firma SP stavební.

O kamenu

Pochozí plocha velikosti 55 m2 je provedena z teple šedé mrákotínské žuly velkých formátů (největší kámen má rozměr 160 x 120 cm). Spárořez kamene má dvě roviny čtení – základní v osmi velkých čtvercích a podružnou komornější v nenavazujících obdélných liniích. Do této druhé roviny jsou vloženy i čtyři pruhy tmavší vahlovické žuly ve směru východ – západ. Základní spárořez má širší spáry a člení dlažbu i do dilatačních celků.

Na dlouhé straně výdlažba přechází širokým fabionem do parapetu a vytváří tak dojem nepřerušenosti a plynulosti. Na kratších stranách je plocha dlažby ukotvena dvěmi liniemi masivních žulových zábradlí. Do tohoto zábradlí je na severní straně zakomponována lavička z jednoho kusu žuly, na které je zopakován motiv fabionu. Veškeré pochozí plochy, parapety a zábradlí jsou povrchově upraveny trýskáním pískem.

Od všech základních kamenných ploch je materiálově i povrchem odlišen sokl (pylon) sochy lva. Sokl je proveden z jednoho kusu leštěné vahlovické žuly. Má profil shodný s podstavou lva (76 x 35 cm) a výšku 5 m, z toho výškou jeden metr je vetknut v zemním betonovém kalichu. Po širších stranách má sokl parabolické vybrání. Sokl je nejtěžším kusem použitého kamene, jeho váha je 3,9 tuny. Ručně sekaná plastika lva je oddělena tenkým bronzovým proužkem, má výšku 180 cm a váhu 0,8 tun. Doba osazování všech kamenických prvků, které dohromady vážily 60 tun, trvala 1 měsíc. Kamenické práce provedlo Kamenosochařství Bohumil Pánek.

O bronzi

V těžišti nové výdlažby je vložena kruhová plocha bronzi, ta svým materiálem a exaktním tvarem určuje výjimečnost místa. Bronzový kruh průměru 322 cm na sobě nese vystupující leštěný nápis PRAVDA VÍTĚZÍ – VERITAS VINCIT. Plocha bronzi má mírné převýšení směrem ke středu a je řízeně patinovaná do odpovídajícího odstínu. Povrch plochy je u středu hladší a směrem ke krajům se zdrsňuje, u nápisu je vytvořen prstenec s odlišným povrchem. Bronzový kruh má nerezí vyztuženou konstrukci vyplněnou ušlechtilým betonem v celkové síle 10 cm. Jeho celková váha je 2 tuny a pro představu její velikost je ve srovnání s naší největší 50 korunovou mincí 120 násobná. Na dlouhé východní straně pochozí plochy je položeno bronzové madlo v podobě dlouhého překladu. Má rozpon 11m a profil 25x40 cm. Jeho nosnou konstrukci tvoří lehčený tenkostěnný nerezový uzavřený profil s vnitřní výztuhou ve tvaru obráceného písmene V, je celoplošně opláštěn bronzí. Na své severní straně je madlo jako látka přehnuto přes kamenné zábradlí. Kovozámečnické práce provedla firma Martina Jandy.

Neoddělitelnou rovinou stavby je příběh jejího užívání, který odhaluje její pravdivost. Jsem rád, že se zde drobné lidské příběhy typu spočinutí na lavičce, ostych při chůzi po bronzovém kruhu nebo zastavení při focení hradní stáže začaly odehrávat.