Modulární školka v Březiněvsi

Objekt této mateřské školy se nachází na parcele přibližně obdélníkového tvaru o rozměrech 40m x 60m v této výše zmíněné městské části Prahy. Orientace podélné osy pozemku je severojižní a přístup na pozemek je ze severní strany z ulice K Březince, kde se také nacházejí parkovacích stání. Hmota dvou spojených pavilonů mateřské školky je umístěna v severozápadní části pozemku proto, aby v jihovýchodní části co největší plocha zůstala pro hřiště a zahradu s bazénem. Vchody do jednotlivých pavilonů a výdejny jídla jsou ze západní strany. Pobytové prostory dětí jsou orientovány směrem na východ. Přestože pozemek mateřské školy není příliš velký, splňuje minimální požadavky na nezastavěnou plochu v přepočtu na počet dětí.

Podélná osa objektu je otočena přibližně o 15° oproti ose sever-jih, aby respektovala orientaci sousedních objektů. Zároveň je tím docíleno delší doby proslunění interiéru pobytového prostoru dětí. Stavba se skládá ze dvou jednopodlažních hmot tvořících jednotlivé pavilony/oddělení, které jsou oproti sobě půdorysně posunuty. Každá z těchto dvou hmot má svou sedlovou střechu. Toto, pro modulární stavbu relativně netradiční zastřešení, bylo provedeno z důvodu nutnosti respektovat místní platné regulativy územního plánu.

Pohledový materiál fasád obou pavilonů tvoří probarvená omítka, která barevně diverzifikuje jednotlivé pavilony. U severního pavilonu je na východní fasádě pojednána do jednotlivých barevných pruhů a západní fasáda je čistě bílá s barevným rámováním okenních otvorů. Fasády jižního pavilonu jsou pak barevně pojednány opačně, aby došlo ke kontrastu obou hmot. Východní průčelí obou pavilonů je členěno velkými okenními otvory s instalovanými lamelovými žaluziemi. Terasa podél této východní strany je kryta proti dešti pergolou s průhledným komůrkovým polykarbonátem.

Z důvodu provozně-dispozičního musejí mít místnosti mateřské školy danou návaznost a minimální plochy. Jednotlivá oddělení, každé pro 24 dětí, disponují následujícími provozními prostory: šatnou, umývárnou, pracovnou s plochou určenou pro podávání jídel, hernou sloužící zároveň jako lehárna a zázemím učitelek. Pro obě oddělení je potom společná výdejna jídla, kotelna a ředitelna. Vstupy do objektu jsou ze západu a jsou kryty proti povětrnostním podmínkám. Provozně je ze vstupní haly umožněn přístup na WC pro hosty, úklidové místnosti, zázemí učitelek a šatny dětí. Šatna dětí dispozičně navazuje na umývárnu dětí s toaletami, ze které je dále umožněn přístup do pracovny (jídelny). Pracovna společně s hernou tvoří velký spojitý rozlehlý prostor, určený pro denní aktivity dětí a obsahující navíc také niku pro uskladnění lehátek. Z prostor pracovny a herny je umožněn vstup na krytou terasu. Výdejna jídel je společná, umožňuje přístup do obou tříd a má navíc také samostatný vstup. Kancelář ředitelky mateřské školy je umístěna tak, aby umožňovala přímý vstup z obou tříd a zároveň samostatný vstup zvenku,

Koncepčně je objekt proveden jako přízemní modulová stavba bez možnosti nástavby, sestavená z 13 systémových prostorových modulů tvaru kvádru s ocelovou nosnou konstrukcí o půdorysných rozměrech 3x11 m a výšce přibližně 3,5 m. Jednotlivé moduly jsou po finálním osazení a ukotvení na základovou konstrukci tvořenou zemní vruty navzájem svařeny. Ocelová konstrukce je tvořena podlahovým a stropním rámem. Oba tyto rámy jsou navzájem spojeny rohovými sloupy. Rohové sloupky modulů jsou tvořeny tenkostěnnými otevřenými ohýbanými profily dle potřeby zesílenými „uzavíracími“ plechy. Vnitřní sloupky jsou z tenkostěnných uzavřených profilů (jäcklů). Podlahové obvodové rámy jsou z tenkostěnných uzavřených profilů (jäcklů) a příčné podlahové nosníky z válcovaných I profilů. Stropní obvodové rámy jsou z tenkostěnného ohýbaného profilu, s případným zesílením přivařenými plechy. Příčné střešní nosníky jsou z tenkostěnných ohýbaných profilů.

Nosná konstrukce zastřešení objektu je tvořena dřevěnými vazníky s lisovanými spoji. Vzájemná osová vzdálenost vazníků je cca 1 m. Terasa na západní straně objektu je krytá pomocí pultové pergoly, jejíž sklon je cca 80 směrem od objektu. Hlavní nosnou konstrukcí pergoly je dřevěný stropní rošt kotvený při fasádě objektu do ocelových konstrukcí modulů a na druhé straně uložený na dřevěné sloupky pergoly. Stejně jako celý objekt mateřské školky jsou sloupky pergoly založeny pomocí zemních vrutů.

Závěrem je vhodné poznamenat, že prostorová konstrukce těchto modulů se dá za určitých okolností relativně jednoduše v budoucnu využít například pro transformaci v přístavbu základní školy či pro objekt domova důchodců. Nedostatku těchto staveb totiž s největší pravděpodobností budou místní samosprávy čelit v nedaleké budoucnosti. V reakci na výše uvedené výzvy týkající se této tématiky byl ministrem školství M. Chládkem nedávno spuštěn dotační fond MŠMT určený speciálně pro výstavbu mateřských školek. Zajímavým hodnotícím kritériem pro udělení prostředků z tohoto fondu je, že by měly být upřednostněny projekty staveb, které předloží vizi budoucího využití stavby a které tedy bude možné jednoduše přestavět či využít pro jiné funkce. Tento požadavek modulární stavby velmi dobře splňují.

Autor článku je doktorandem na katedře architektury FSv ČVUT. V rámci svého zaměření se zajímá o modulární stavby v ČR, jejich charakteristiky, užití a rozvoj. Pro napsání tohoto článku byly použity podklady získané při výzkumu podpořeném grantem studentské grantové soutěže ČVUT č. SGS13/026/OHK1/1T/11.

Projekt vznikl s využitím ARCHICADu.