Ke zrekonstruované stodole připojilo studio Kamila Mrvy betonovou přístavbu zasazenou do svahu

Spokojení klienti se vracejí. Kamil Mrva by mohl vyprávět. Po několika letech se na něj totiž opět obrátil klient, pro kterého již dříve navrhl sídlo firmy UAX v Bernarticích nad Odrou i přestavbu stodoly na Kojetíně, kde architekti zakomponovali jednoduchý dřevěný kubus do torza staré pískovcové stodoly. A právě pozemek se zrekonstruovanou stodolou ve vesnici Kojetín spadající pod Nový Jičín se stal dějištěm i třetího aktu ve hře společné spolupráce obou zmíněných stran. 

REKONSTRUKCE, VESTAVBA, PŘÍSTAVBA 

Tvorba konceptů obou fází kojetínského projektu se však v mnohém liší. Zatímco první etapa se týkala záchrany staré stodoly, jíž byla za pomoci vložení nové hmoty vtisknuta nová funkce, cílem etapy druhé bylo navrhnout novostavbu, která by vyhověla nárokům na bydlení rozrůstající se rodiny. Co se ale ani po několika letech nezměnilo, byl autorův respekt k dané lokalitě, jenž jej dovedl k návrhu nenápadné přístavby, která se snaží v maximální možné míře splynout s okolím, aniž by jakkoliv narušila atmosféru místa či ráz staršího projektu.  

Více k tématu

A Architektura

Ozeleňování měst, přednáška hlavního městského krajinářského architekta města Amsterdam Tona Mullera

21. 11. 2024

A Architektura

Betonová jeskyně pro mladou rodinu. Dům nedaleko Olomouce má spoustu pater, oken i průhledů

21. 11. 2024

Ve znamení pokory tak ke zrekonstruované stodole Mrva připojil přízemní betonovou novostavbu, jejíž půdorysný tvar kopíruje svah přiléhající k pozemku. V místě oddělení přístavby od svahu se uzavřená hmota mění na vzdušný přístřešek, který tvoří jasnou hranici mezi příjezdovou cestou a relaxačním, centrálním prostorem na jehož druhém konci stojí zmiňovaná stodola. 

Nebyl to však pouze tvar, co přispělo k „nenápadnosti“ celé přístavby. Významnou roli sehrály také zvolené materiály, které Mrva, stejně jako u prvního kojetínského projektu, uplatnil v jejich přirozené podstatě. Ať už se jedná o obnovenou kamennou stěnu integrovanou do prostoru přístřešku, industriálně laděné exteriérové sloupky či pohledový beton, který se tentokrát stal hlavním konstrukčním materiálem, vše pokorně přiznává svou přirozenou podobu. Snahy o splynutí s okolím pak už jen potvrzuje návrh zelené střechy, která vytváří dojem čistého přechodu mezi terénem a novostavbou. Betonové stěny pak prorážejí velkoformátová okna, která přízemní objekt otevírají do zahrady. 

HISTORIE, SOUČASNOST, PŘÍRODA 

Citlivá práce s kontextem, jednoduchost tvarů, místní přírodní materiály – díla rozsetá po moravskoslezské krajině, pod nimiž je podepsán ateliér Kamila Mrvy, lze již poměrně snadno rozpoznat a ani Kojetínský projekt se této stručné charakteristice nijak nevymyká. Atmosféra místa i kvality staršího projektu zůstaly zachovány, nové funkce se skryly do jednoduché, avšak důmyslně řešené přístavby a obě etapy navíc propojuje společný přístup k volbě materiálů. Architektův respekt k místu a zodpovědnost, pramenící ze snahy nezklamat klienta se vyplatily a Kojetín se tak může směle zařadit na seznam malých obcí, kde možná trochu nečekaně najdeme kvalitní současnou architekturu. 

Přístavba rodinného domu na Kojetíně, Kamil Mrva Architects © Studio Toast

 Tento článek vznikl za podpory společnosti Českomoravský beton v rámci popularizace tématu "Beton v architektuře". 

Českomoravský beton, a. s., je holdingovou společností, která prostřednictvím vlastních betonáren a dceřiných společností dodává transportbeton v široké škále pevnostních tříd a druhů na území České a Slovenské republiky. Skupina, jejíž vznik spadá do počátku 90. let minulého století, v současné době provozuje sedmdesát nově postavených nebo zrekonstruovaných betonáren, které mají zavedený systém řízení jakosti ČSN EN ISO 9001 a splňují nejpřísnější ekologická kritéria. Celá skupina – holdingová společnost a její dceřiné společnosti – vystupují pod jednou společnou obchodní značkou Českomoravský beton.