Projektil zrekonstruoval kostel a klášterní zahrady v Chrudimi

Součástí komplexu kláštera jsou zahrady, jejichž rekonstrukcí vznikl veřejný prostor s funkcí městského parku, jenž nabízí herní aktivity (dětské herní prvky, pétanque, podium,…) i rekreační parkovou zónu.

Urbanistické řešení vychází ze snahy o zapojení nových funkcí galerie do okolního prostředí, na jedné straně městského a rušného Školního náměstí a na straně druhé klidového prostoru klášterních zahrad, které jsou svou pozicí a rozlohou ojedinělým klidovým, zeleným protipólem kamennému historickému centru.

Kostel

Inspirací pro architektonické řešení byl význam kapucínského prostého života ve víře a službě, který se promítal i do vlastní architektonické typologie kapucínských klášteru. Snažíme se tuto upřímnou chudobu – jednoduchost až strohost - vložit do přístupu k řešení nové funkce kostela.

Při seznamování se s podklady a historickými plány jsme objevili neobvyklou původní vestavbu Lorety do kaple (patrné zbytky na západní vnitřní stěně). Toto umístění nám přišlo tak jedinečné, že jsme v našem projektu navrhli vestavěný objekt, který by tuto svébytnou prostorovou náladu připomněl.

Hlavní důraz klademe na původní prostor kostela. To se při řešení instalace galerie vkládá do vytvoření pocitu návštěvníka „já v prostoru a sochy“ oproti „já se sochami v prostoru“. Nesmí být totiž vyvolán dojem lapidária, kde je mnoho předmětů a výraz prostoru je potlačen. Návštěvníkovi je přístupný celý kostel včetně sakristie. Prostor je bílý – nástěnné a nástropní malby jsou zčásti zakryty – přetřeny, jemnou bílou poloprůhlednou lazurou. Dochází tak k potlačení pestrosti a ke sjednocení prostor galerie, které je nutné pro instalaci plastik. Pestrost poslední výmalby kostela z počátku 19. století tak není v ostrém kontrastu s instalovanými plastikami. Původní hierarchie členění prostoru je převedena do různého podlahového materiálu. Stávající drobné detaily kostela jsou zachovány jako připomínky původní funkce. Vstup moderního – současného výrazu je omezen na vestavěné prvky – schodiště vedoucí dolů do 1.NP (kostel je vestavěn do městského příkopu a tak je směrem k zahradám dvoupodlažní), vestavěný objekt v loretánské kapli a sociální zázemí v 1.NP. Jsou jednoduché tvarově i materiálově, tak aby pouze připomínaly geometrie původních vestavěných prvků a přitom sloužili nové funkci galerie.

Sklepní prostor 1.NP je řešen tak aby byl co nejvíce čitelný původní velkorysý prostorový koncept. Kvůli nekvalitním stávajícím povrchovým úpravám a nutnému zásahu do skladeb podlah a stěn (hydroizolační konstrukce – odvod vlhkosti z prostor), jsou nehodnotné povrchy nově upraveny. Pouze pod západní kaplí jsou, dle restaurátorského průzkumu, zachovány a restaurovány fresky. Na přízemí navazuje dvůr ohraničený opěrnou zdí a spojený rampami se zahradami. Arkády na úrovni dvora jsou jednoduše zaskleny a tvoří tepelný filtr mezi interiérem a exteriérem. Vše je v jednoduchých lineárních liniích, či plochách, tak aby nedocházelo k výrazové kolizi s původním historickým objektem.

Konstrukční řešení – představuje statické zajištění stěn, kleneb a krovu v návaznosti na podrobné průzkumy. Mimo to bylo provedeno odvodnění a odvlhčení zdiva spodní části kostela. Nové konstrukce minimálním způsobem zasahují do původních (vestavba kanceláře je zavěšena z úrovně krovu bez zbytečných zásahů do obvodových zdí). Součástí prací bylo též restaurování a záchrana hodnotných maleb a cenných kamenných, dřevěných a kovových stavebních prvků.

Rozvody a instalace - Instalační vedení jsou navržena a vedena s ohledem na stav objektu. Maximální péče byla věnována zachování původních konstrukcí a to včetně omítek v hlavní lodi.

Vnitřní osvětlení – jeho koncepce je založena na jednoduché funkci vlastního svítidla, v duchu kapucínské strohosti – skromnosti. Cíleným výsledkem je přesto silný zážitek z prostoru a expozice.

Venkovní osvětlení - je navrženo jemné nasvícení hlavní portálu, bočních vstupů, doprovodné osvětlení cest, ramp a schodů, osvětlení dvora a osvětlení infopanelu před hlavním vstupem.

AV vybavení - v prostorách galerie slouží především pro vytvoření atmosféry - přenos hudby na pozadí expozice. AV vybavení v projekční místnosti, která je akusticky odcloněna, je řešeno nezávisle k provozu muzea. Audiovizuální vybavení je navrženo s důrazem na kvalitní přenos mluveného slova, komorních koncertů a s dodatečným zařízením pro konferenční provoz a provoz dalších společenských akcí.

Klášterní zahrady

Místo s pamětí
Zahrady leží hned za městským opevněním nad řekou Chrudimkou. Posledních 50 let sloužily jako zahrada zvláštní školy. Na zadání bylo zajímavé skloubení více faktorů. Zahrady mají sloužit pobytu dětí i seniorů a mají být i průchozí pro novou příjemnou cestu do centra města. Mají sloužit veřejnosti, ale zároveň být i zázemím školy. Jsou na historickém místě, ale mají sloužit dnešním lidem.

Inspirací návrhu byl historický vývoj kapucínských zahrad a utváření místa. Klášterní zahrady se skládaly se čtyř částí: užitkové zahrady, štěpnice - ovocného sadu, rajského dvora a hřbitova řeholníků (který v Chrudimi nebyl). V projektu jsme navázali na toto historické členění a zároveň jsme navrhli soudobý pobytový park. Tvar pozemku pomohl vytvořit přirozené hranice mezi jednotlivými částmi. Nechtěli jsme zbytečným a drahým gestem výrazně měnit terén, nýbrž jej dekódovat a pouze dotvořit. Zastáváme myšlenku dlouhodobé paměti krajiny, která se nedá násilně potlačit nebo vymazat.

Zahrady mnoha smyslů / Smyslové zahrady
Nová úprava do zahrad vrací trojdělení. Na vstupu od města je výrazná mlatová rovina – Plato. Za ní je renovovaný sad – Štěpnice. A ve zvláštní enklávě, ještě uvnitř městských hradeb, je růžová zahrada – Rosárium.

Plato je vytvořeno na stávající rovině – velkorysý prostor rámovaný klášterem z jedné strany a na druhé otevřený dálkovým výhledům. Poloha za „zámkem či hradem“ navozuje atmosféru francouzských upravených zahrad. Rovina krytá mlatem skýtá hlavní pobytovou část zahrad. Návštěvníkům nabízí díky svému povrchu volný neomezený pohyb. Protíná jej chodník, který pokračuje od vstupu k dřevěné Promenádě oddělující Plato a Štěpnici. Na Platu jsou soustředěny herní a společenské aktivity, kryté mohutnými korunami solitérních stromů: relaxační objekt pro nejmenší děti, hřiště na pétanque a parket pro hudební produkci. Plato je nejvyšší místo klášterních zahrad – stromy zachytávají vítr. Hry, hudba a šumění listí v korunách vysokých stromů definuje PLATO jako zahradu sluchových vjemů.

Dokončení na další straně.

Projekt vznikl za pomoci ArchiCADu.